Bieber Dancer [CZ] ✔

•19• Berlín ✔

Z mého myšlení mě vytrhl zvuk vrzající sedačky vedle mě. Otočím hlavu a podívám se, kdo si sedl vedle mě.

Narůžovělé rty se zkroutí do úsměvu a tím nadzvednou čerstvé strniště. Větší nos dokazující americkou národnost a hnědé až naoranžovělé oči s plamínky nezbednosti, které mě pozorují. Blonďaté pramínky vlasů mu padají do očí a on je jednou rukou dá zase zpět na svoje místo. Jeho hrubé rysy ve tváři se hýbají a já ho jen pozoruji.

Vtom zvedne ruku a vyndá mi jedno sluchátko z ucha. Až teď mi dojde, že ke mně mluvil a já se na něj jen dívala.

''Posloucháš mě?'' Vytřeštil na mě oči a já se začala smát. Museli byste ho vidět, vypadal vážně vtipně.

Záhadný muž zavrčel a rázně odešel.

Asi jsem ho naštvala. Doufám, že mě nevyhodí z letadla dřív, než přistaneme v Berlíně. Ráda bych totiž splnila alespoň jeden slib, co jsem dala Stelle, a poslat jí pohled z každého města, které navštívím.

Rozhlédla jsem se po místnosti, ale jediný, kdo tu byl, jsem byla já. Pokrčila jsem rameny a dala si sluchátko zpět do ucha. Je to divný pocit, být tak daleko od domova a sama. V New Yorku jsem měla Stellu, tady nemám nikoho. Budu to ale muset vydržet.

Když jsem z okýnka viděla, že přistáváme, tak jsem si vyndala sluchátka a dala je do kabelky spolu s mobilem. Let trval 7 hodin a sledování dění z okna mě dokázalo zabavit na celou cestu.

Po chvíli nám hlásili, že se bude přistávat a ať si sedneme na svá místa.

Netrvalo to dlouho a stáli jsme na rovném povrchu Berlínského letiště.

Jakmile jsem usoudila, že se letadlo už nepohne, vstala jsem ze svého místa, vzala si svoji kabelku a vyšla ze soukromé části letadla. Všichni se na mě okamžitě otočili a mně se sevřel žaludek.

Bože, proč na mě tak civí. Řekla jsem si v duchu. Cítila jsem se, jako bych tam nepatřila. Jako páté kolo u vozu.

Mám chuť jim vynadat a říct, ať koukají jinam. Ale jsem dospělá, slušná a vychovaná žena, takže to neudělám.

Nakonec se všichni zvedli a začali vycházet. Jen jedna věc mi přišla divná a to, kde byl Justin.

Všichni už byli venku a v letadle jsem zůstala jenom já. Teda myslela jsem si to do té doby, než se otevřely dveře od kabiny letadla a objevil se Justin.

Hned, co si mě všiml, sklopil zrak k zemi. Asi jsem ho dost naštvala. Ale on vypadal tak vtipně, že jsem se nedokázala udržet a začala se smát.

Chtěl odejít, já ho ale chytla za rukáv a přitáhla blíže ke mně. Trochu víc, než jsem původně zamýšlela.

''Justine, chtěla bych se omluvit. Já-'' Nedořekla jsem to, protože mě umlčel polibkem.

Nemůžu říct, že se mi to nelíbilo, ale takhle to nejde. Musela jsem to přerušit a co nejdřív se dostat z letadla. Neukončila jsem školu dříve jen kvůli tomu, abych se stala Bieberovou milenkou. Takhle to nepůjde, budu si ho muset držet dál od těla.

Vyšla jsem z letadla, sešla schody a přidala se k ostatním. Stoupla jsem si vedle jedné dívky s dlouhými blonďatými vlasy, už od pohledu vypadala mile. Usmála jsem se na ni a ona mi úsměv opětovala. Hned potom se podívala za mě a její úsměv se zvětšil od ucha k uchu.

Čáry máry, na schodech stál osobně Justin Bieber a díval se na mě s lišáckým úšklebkem. Sešel schody a já sklopila hlavu.

''Delaney, postarej se prosím o Barbaru, je tu nová a bude mít s tebou pokoj. Tak snad se shodnete.'' Mrkl na tu blondýnku vedle mě a odešel do haly, kde na něj čekali nadšené Beliebers.