Bieber Dancer [CZ] ✔

•13• Škola ✔

Ráno mě probudil můj budík a já neochotně vstala.

Přešla jsem do koupelny, kde jsem provedla ranní hygienu a lehce se namalovala.

Pak jsem vyrazila k šatníku a přemýšlela, co si vezmu na sebe. Zvolila jsem obyčejné bílé tričko, bílé spodní prádlo z Victoria's Secret, černé džíny, bílé tenisky, béžový trenčkot a celý outfit zakončila zlatým náhrdelníkem.

T

akhle by to šlo. Pomyslela jsem si. Ještě jsem si vzala bílou kabelku a do ní dala mobil, peněženku a klíče.

Vyšla jsem potichu z pokoje, podívala se do obýváku a uviděla Stellu, jak spí na hrudi Harryho. Jsou tak rozkošní.

Jako myška jsem přešla do kuchyně. Vzala jsem si propisku a papír a rychle načmárala vzkaz: Šla jsem si něco zařídit, do oběda budu doma. Barbara

Vzkaz jsem nalepila na ledničku a doufala, že si toho všimnou.

Co nejrychleji ale zároveň co nejtišeji jsem se přemístila k výtahu a přivolala ho do mého bytu. Po chvíli zapípal, otevřel dveře a já nastoupila.

Zmáčkla jsem poslední tlačítko a pouze sledovala, jak se za mnou zavírají dveře. Pak už jsem jenom čekala, než se znovu otevřou a já budu moct vyjít.

''Dobré ráno Barbaro!'' Pozdravila mě Emma téměř okamžitě, co se dveře výtahu otevřely.

''Dobré ráno.'' Pozdravila jsem ji nazpět a přešla k jejímu pultu.

''Chtěla bych jen ohlásit, že pan Lachowski zde už nebude nadále bydlet. Tak jestli ho nějak odhlásíte ze systému nebo tak...'' Řekla jsem a ona přikývla.

''Dobře, dobře. Hned to bude.'' Řekla a něco naťukala do klávesnice od počítače.

''Tak a je to.'' Usmála se a já se divila, že je to tak lehké.

''Děkuji.'' Usmála jsem se a odešla do garáží.

Nastoupila jsem do svého auta a ještě stihla zkontrolovat hodiny. Bylo 8:47. Takže kafe nestíhám.

Vyjela jsem z garáží a co nejrychleji se dopravila do mé školy, kde už na mě čekal Justin.

Vystoupila jsem z auta, vzala si kabelku a vydala se k té hordě lidí tvořících pomyslný kruh.

Dostala jsem se až doprostřed, kde stál obklíčený Justin a ochotně se fotil se svými fanoušky.

Sotva si mě všiml, jeho úsměv se zvětšil od ucha k uchu. Zamával na mě.

''Tak jdeme?'' Zeptala jsem se ho jakmile jsem došla až k němu. Všichni na nás koukali s očima dokořán.

''Jasně.'' Usmál se a já se začala cpát davem směrem k východu.