PS.MenT

SPECIÁL ZA 1K!!!

Ahoj,tenhle speciál bude o tom,kdy se Sofie s Honzou(MenTem) potkali a celé to bude psané z pohledu Honzy.Doufám,že se vám to bude líbit a ještě jednou moc děkuju za 1K přečtení...

Pomalu jsem vycházel ze školy.Trvalo mi docela dlouho než jsem se převlékl a tak už se v prostorách školy moc lidi nepohybovalo.Velmi pomalým krokem jsem šel po chodníku směrem domů a utápěl jsem se v myšlenkách,takže jsem okolí skoro nevnímal.Najednou mě z mého přemýšlení vytrhl křik.Ohlédl jsem se za sebe,ale tam nikdo nebyl.Podíval jsem se do stran,ale nikde ani noha.Najednou se ten samý hlas ozval znova.Podíval jsem se před sebe a na konci chodníku stála skupinka asi pěti kluků a uprostřed kroužku,který tvořili stála dívka.Měla na sobě krémové šaty s krajkou a krémové lodičky.Své krásné světlé dlouhé vlasy měla zapletené do copu.Byla nádherná...Ale z mého snění mně vytrhl její křik.Rychle jsem se rozešel směrem k nim,skoro jsem běžel."Co chcete?Nechte mně!" slyšel jsem z dálky jak skoro křičela a v tu chvíli jsem na nic nečekal a rozběhl jsem se jí na pomoc."Ale no tak,kotě,přece by jsi se nás nebála"  řekl slizským tónem kluk,kterého jsem ze srdce nenáviděl.Už jednou jsem se s ním popral a vyhrál jsem,takže nemám problém se s ním znova poprat.Byl jsem už kousek od nich a tak jsem viděl,jak jí jeden z nich pevně stiskl ruku.Bylo vidět,že se bojí a že se od něho chce dostat pryč."Vydrž,už tam budu" říkal sem si v hlavě.V tu chvíli ale udělala něco co jsem nečekal.Volnou rukou se rozpřáhla a klukovi co jí držel dala facku.Ta sedla."Au" zařval ten kluk a pustil jí,aby se za tvář mohla chytnout.Jenže jí volnost moc dlouho nevydržela.Vzápětí jí chytl jiný kluk a to ještě pevněji než ten první.Teď už neměla šanci se od něj nějak dostat.Naštěstí už jsem u nich.Zastavil jsem se a hlasitě,ale klidně jsem řekl:"Hej,co to děláte,nechte jí" všichni se na mě ohlédli a to včetně té dívky.Upřeně svýma pomněnkovýma očima hleděla do těch mích."Ty se do toho nepleť,Macák"ozval se ten největší slizoun,jejich "šéf".Dívka využila situace a vymanila se z pevného sevření jednoho z těch kluků.To už mi,ale došla trpělivost a rázně jsem řekl:"Říkám ti,aby jsi jí nechal být"."A já jsem ti řekl,že se do toho nemáš srát,tak si dej vodchod"zařval.Zaplavil mně obrovský hněv.Zaťal jsem ruku v pěst a rozběhl jsem se proti němu.Dal jsem mu pěstí a on se skácel k zemi,jak domeček z karet.Říkal jsem,že by mi nedělalo sebemenší problém ho praštit.Když se zvedal,držel se za tvář a zamumlal něco se ve smyslu:"Tak si tu krávu nech....jdeme kluci"zavelel a odešli.Ale oni mi už v tu chvíli byli jedno protože jsme na sebe s tou dívkou upřeně hleděli.Z očí do očí.

"Jsi v pořádku"zeptal jsem se s úsměvem,ale zároveň jsem se bál,jestli jí nějak neublížili."Jo,jsem"odpověděla,ale v jejím hlase byl slyšet strach."Děkuju,že jsi mě zachránil"řekla nejistě."Ale to nic,tuhle partičku nesnáším už dlouho"dořekl jsem a mile jsem se usmál."Mimochodem,já jsem Honza."představil jsem se."Já jsem Sofie".Páni...Sofie...to je krásné jméno."Všiml jsem si,že jsi tu nová.Nechceš po Pardubicích trochu províst?zeptal jsem se zdvořile a doufal,že řekne ano."To bych strašně ráda,ale nejdřív musím domů"dořekla a bylo vidět,že trochu posmutněla."To nevadí,můžeme se klidně sejít dýl"pronesl jsem."To by bylo super"znovu se usmála a já měl neskutečnou radost.Pak jsme se domluvili kdy a kde se sejdeme,rozloučili jsme se a každý jsem se rozešli směrem ke svému domovu.

Tak,doufám,že se vám speciálík líbil.Ještě jednou vám chci moc,moc, moc poděkovat.Jste nejlepší :D :D 

Chtěli byste jeden díl,kde bych odpovídala na vaše otázka na mně a ohledně příběhu?Piště do komentů.

Vaše Barča :-D