Part 9. Hey crazy, tell me if you even lie

484 65 8
                                    

Další den jsem opět našla ve skříňce papírek.
Hey crazy, tell me if you even lie
About your dirty love
To jsem nechápala. Kdo by mohl vědět o mé lásce? Nikdo to neví. A koho by se to týkalo? Snad jedině Macáka, ale to je pitomost. Ignoroval mě.

Vešla jsem do třídy, a se sešitem na ekonomiku usedla na židli vedle Artemise. Znuděně si podpíral rukou hlavu, a čmáral tužkou na lavici.

"Ahoj" špitla jsem směrem k němu. Zdvihl hlavu a usmál se, pak mě taky pozdravil.
"Zase mi ten týpek nechal papírek ve skříňce..." oznámila jsem nezaujatě. Chtěl hlásit cokoliv nového.

"Fakt? Co psal?" Zajímal se můj kamarád okamžitě. Podala jsem mu útržek se vzkazem.
"Takže... aby jsme to spojili dohromady.
Hey angel, tell me if you even cry
Because of blue eyes
Hey crazy, tell me if you even lie
About your dirty love
To zní hustě... je do tebe slušně blázen." Podělil se se mnou o svůj poznatek o onom neznámém.

"Nemyslím si." Zakroutila jsem hlavou, ale to už začala přednáška. Učitel kreslil na tabuli jakýsi graf, kterému stejně nikdo nerozuměl, a já ho jen tupě opsala.

"Tohle ti posílá Ment" podala mi najednou Hasilová znechuceně papírek. Stejné linky jako u toho vzkazu anglicky... že by přece jen... ne. Náhoda. Rozhodně.

Občas není na škodu sledovat you tube...

Cože? Buď jsem hloupá, nebo to nedává smysl. Chce abych... se koukla na jeho video? Bože. Proč? Celý den se má mysl vracela k oněm papírkům na dně tašky, a nad spojistostí mezi nimi. Mohl to psát Honza? Ale proč by mi psal píseň? Nemiluje mě, sám to řekl, a jsem mu ukradená. Ale což, nějak se to vyřeší.

"Tak se měj." Objal mě naposledy Artemis. Začínal víkend, tedy se dva dny neuvidíme.
"Ty taky" objetí jsem opětovala, snad ještě vroucněji. Bude mi chybět, i jen ty dva dny. Jede za mámou do Holandska, uvidí jí po dvou měsících.
Rozešla jsem se směrem domů, s taškou jen v ruce. Do uší mi hrály hlasité tóny punkové písničky, jejíž jméno jsem si už nepamatovala.

"Ahoj Zarro" dohnal mě náhle člověk, který mi rozhodně chybět nebude.
"Haloo" zaťukal na moje rameno, jako by to byly dveře. "Neignoruj."
A budu! Nic jinýho si ty parchante nezasloužíš.
"Zařinečko! Mluv na mě." Mával mi rukou před očima. Kdybych mohla, dám mu facku, ale tu si raději nechám na později.

"Honzínečku. Mluvím pouze na osoby s vyšší hodnotou IQ, než má uslintaný nejmenovaný živočich naší sousedky, ale jak jsi sám prokázal, ty jsi pod touto hranicí, a to doopravdy hodně." Sarkasticky jsem se ušklíbla. Ani nevím proč... Ale toto urážení mě začínalo bavit. Dokud mi to neoplatil.

"Netušil jsem že teď vegetuješ u svých neighbours, vaří dobře?" No to je tak moc vtipný Macáku... dusím se smíchy... stěrka! Ale možná spíš ta na čištění oken u auta od sněhu... Heh.

"Naser si Macáku. Jdi si raději za tou svou Hasilovou." Rozhodně jsem odsekla. Ona mě iritovala a ohrožovala od samého začátku. Tvrdila že chodí s Honzou, ale mě se to moc nezdálo.

"Tu sem netahej. No, už půjdu, hezkej víkend."skoro jsem mu to popřála taky. Seber se Amory! Je to Macák!

Po sto letech znovu kapitola... nějak s tím nejsem spokojená :/ poslední dobou mi fakt nic nejde... ach jo :(
Co si myslíte o tajném dopisovateli? A proč by se měla kouknout na you tube?
JustWrittenOne

Impossible Rules - Little Crazy Little Sassy 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat