Dnes, po dvou dnech volna jsem se vracela do školy, s papírkem v ruce. Ano, byl zase od neznámého. Nechal mi to v sobotu ve schánce, ale já smysl vzkazů stejnak nepochopila.
Right now, right now
Im breaking free
From old lies
Staré lži? Zdálo se mi, jako by ona osoba o mě věděla všechno. Jen malé narážky na mou osobu, byly jako střepy zabodávající se do srdce. On věděl všechno. Jako by četl mou biografii, kterou jsem nikdy nenapsala.
"ZARRO!" Zařval náhle někdo za mnou, a už mě černovlásek drtil v obětí. Artemis Verdikt. Kdo jiný?
"ARTEMISI!" Oplatila jsem mu to snad ještě hlasitěji, až se po nás pár našich spolužáků otočilo. Musí si myslet jací jsme dementi.
"To bolelo" přikryl si oči a falešně fňukl.
"Jak se do lesa volá, tak se z lesa ječí z megafonu." Mrkla jsem na něj se svou verzí starého přísloví.
Vedle mě najednou prošel Honza, chvilku se zarazil, zpříma se mi podíval do očí, ale po tom co jsem nasadila ironicky nechápavý víraz, se zdvihnutým obočím, jen zakroutil hlavou a zmizel v učebně. To jsem opravdu nechápala. Co to mělo znamenat? Navíc, teď měl ekonomiku, tak co sakra šel dělat do o rok starší třídy, když jsme měli na všechny předměty jednu a tu samou učebnu? Chtěl snad zmizet?
"Tak co ten ctitel?" Artemis nedal pokoj ani po víkendu. Nakonec ze mě vypáčil nový papírek, a začal vymýšlet miliardu nových teorií, co to znamená.
Otevřela jsem skříňku, a rovnou nový útržek nahlas přečetla.
"Wanna make you forget
Wanna said it right
I feel so faked
I want turn time back
For you"
Tentokrát se rozepsal. Chce abych zapoměla, a něco chtěl říct správně. A taky chce pro mě vrátit čas. Celé to znělo jako kdyby to psal Honza. Ale najednou se to zdálo nereálné... Jak by mě mohl mít rád? Mě, nudnou Zarru Nikitu Amory? Ale má? Co když jo?
"A pak že to není tajný cititel." Zahučel Artemis. Dobře... tento lístek zněl zamilovaně.
"Dnes si rozdělíme vaší první dlouhodobou práci. Budete tvořit prezentace o jednotlivých umělcích, konkrétně o fotografech. Do dvojic vás rozdělíme my. Kritéria máte vypsaná zde na tabuli." Takto zněl verdikt našeho učitele hned začátkem hodiny. Verdikt...
Hned mi bylo jasný, že s Artemisem asi nebudu, ale doufala jsem alespoň v Sue, dívku, která vlastnila úžovku Žofii. Začal monotónním hlasem číst jednotlivé dvojce. Rozhodně to ale nebylo podle abecedy.
"Verdikt a Franková" Sue a Artemis vypadali celkem spokojeně. Padli si do noty.
"Macák a Amory" jen to ne... jsme snad magnety co se přitahují? Nebo to je karma? Proč s ním...
Můj černovlasý kamarád po mě hodil soucitný pohled. Jestli tohle přežiju, tak jsem nesmrtelná.
ČTEŠ
Impossible Rules - Little Crazy Little Sassy 2
أدب الهواةLittle Crazy Little Sassy 2 Dokážete odpustit osobě které milujete? Zarra si dala svá pravidla. Po té co skončily prázdniny, a ona se vrátila do školních dnů. Z dvou měsíců si odnesla pouze zlomené srdce. Ale teď se ten kdo jí ho zlomil vrací. Jsou...
