Part 17. heart-shaped box

492 67 17
                                    

Nikdy jsem si nemyslela že bych mohla udělat takovou hovadinu a začít předvádět vztah. Až teď, když jsem ležela v posteli a sledovala světlo pouliční lampy odrážející se v rozbitém zrcadle, mi došlo jaká je to hovadina. Jak by mu to taky mohlo vadit? Asi je tohle celý jenom jedna blbá hra. Zase nějakej ohromně vtipnej prank, kde se mě snaží udobřit. Jo, to je ono. Asi bych měla napsat Bobovi že to byl blbej nápad.

Na chvíli mě bolestně píchlo u srdce. Vždyť on má Hasilovou, která je tisíckrát hezčí než já, a určitě jsou tady stovky fanynek. Ale vyprankoval mě. Ne, i kdybych milionkrát řekla že je to dobrý, nikdy to ok nebude. Navždycky tady bude za prázdná bolest v hrudníku, která mi nikdy nedovolí se na něj podívat bez pocitu ublížení.
Honza byl, nebo taky je, někdo z vyšší sféry. Nikdy nebudu jako on, nikdy se nedostanu tak vysoko.

Najednou mi zacinkala na mobilu zpráva, která mě donutila vytrhnout se z pochmurných myšlenek.

Neznámé číslo: Hey rose, germany is great land
So make it go one

Tahle slova mě zasáhla jako kdyby mě jimi nikdo praštil. Chvíli jsem se na vzkaz dívala jako kdyby se měl každou chvíli rozplynout.

"Nevím... Občas to prostě... nedávám." Odpověděla jsem. Otočil se na mě, očima mi skenoval obličej. Zastavil se u panenek.
"To asi nikdo..." řekl "Dalo by se tě přirovnat k růži." Pronesl pak vážně.
"Prosím?" Zasmála jsem se.
"Máš trny, o které se snadno píchneš, ale když jdeš výš najdeš květ, zranitelnou Zarru Amory." Když se v příbězích popisovalo, jak těžko se jí dýchalo, nikdy mě nenapadlo že se budu cítit tak... reálně. V hrudníku jako bych měla místo srdce jen prázdnou schránku stejného tvaru. Skříňku ve tvaru mého srdce.

Tahle vzpomínka z noci Asus konference mi hlavou prolítla rychlostí blesku. Stáli jsme tehdy na střeše budovy, kdy to řekl. Kdybych chtěla, už tehdy mě mohl políbit, ale já se cítila moc zranitelná. Kdyby. Snad nejhorší slovo které existuje.

Najednou to bylo jasný. Celou tu dobu to psal Honza. Díky tomu znal moje číslo, a tak věděl o všech mých pravidlech. Jak jsem mohla být tak hloupá?! V první chvíli se mým tělem rozlila příjemná vlna tepla. Byl to opravdu on. Kluk do kterýho jsem blázen. Ale tento pocit rychle zaplavil příval ledové skutečnosti. Tohle byl asi ten jeho další prank. Další předvádění jakéhokoliv citu.

Pak mě ale něco napadlo. Rychle jsem si sedla ke stolu, a otevřela obálku s texty které mi psal. Kdybych je dala dohromady, trochu vymyslela hudbu... to bude fungovat. Musí.

Nakonec, po asi půl hodině práce jsem se postavila, a rozhodla se jít ven. Sice pršelo, ale o to tu byla větší pravděpodobnost že můj oblíbený park bude prázdný.

Nechala jsem aby mi déšť namočil vlasy, který mi stékal přes bundu až na zem. Oval mě studený poryv větru a já se otřásla. Kouzlo podzimu? Spíš kouzlo čvachtání se v blátě.

"Ou ahoj Zarro! Tebe bych tady nečekal!" Ozvalo se najednou za mnou. Rychle jsem se otočila, i když mi bylo jasné komu hlas patří. Obličej příchozího se na mě přes zmoklé blonďaté pačesy usmíval.
"Ahoj Bobe... vlastně jsem z tebou chtěla mluvit." Usmála jsem se na něj, a popošla o krok blíž.

"Proto jsi vyšla v deseti stupních, když z nebe padají litry vody do opuštěného parku?" Zdvihl obočí pobaveně.
"To víš, asi tě znám až moc dobře." Opáčila jsem. Proč se chci zahazovat s Honzou když je tady Bob, kterej mě má rozhodně mnohem raději? Hate feelings.

"Když myslíš, ale co jsi potřebovala?" Přešel rovnou k věci. Zhluboka jsem se nadechla.
"To předvádění byl mrtě špatnej nápad. Věří tomu fajn lidí, a ti kteří tomu věřit měli to ani neví. Asi bych to... Nechala." Řekla jsem na jeden výdech. Chvíli jen stál a pozoroval mě. Na tváři měl výraz bez emocí.

"Jo, asi jo" řekl nakonec a uchechtl se. "Když jsem to vymyslel, asi alkohol ještě trochu nevyprchal." Dodal k tomu.
"Ok, tak já zase půjdu." Odpověděla jsem spěšně. Robert jen kývl, a oba jsme se vydali jiným směrem.

Tak jo, 3 dny to asi nebyly :/
Nebo jo? Ani nevím
Jsem nemocná, tak trochu nemám pojem o čase :S

Jinak jak jste si užili vánoce a nový rok? :)

Just Written One

Impossible Rules - Little Crazy Little Sassy 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat