Seděli jsme s Kadanem v altánku a hráli karty. Byl krásný slunečný den, ale všechny dívky, byli vevnitř. "Zase jsem vyhrála," usmála jsem se a Kaden se zamračil. "Měl by ses zlepšit, bratříčku." Kaden mi chtěl odpovědět, ale zaujala ho něco za mnou. Otočila jsem se a spatřila Tristana a Christiana jak o něčem diskutují. Nebo spíše hádají. Najednou Christianova pěst vyletěla k Tristanovu obličeji.
"Ne," zašeptala jsem a rozběhla jsem se k nim. Kaden se mě snažil zastavit, ale nemohla jsem dopustit, aby se Tristanovi něco stalo. Tristan si zrovna sedal, když mě uviděl.
"Heaven běž pryč," řekl potichu, ale i tak to znělo jako rozkaz. Christian se na mě podíval a zamračil se.
"Ne, ať tu zůstane," prskl Christian a chytl mě za paži. Sykla jsem bolestí a snažila se mu vytrhnout, ale bylo to jen a jen horší. "Chci ti totiž představit svou budoucí manželku." ušklíbl se na Trise.
"Nechte mě být," zamumlala jsem a snažila se zahnat slzy.
"Pusť ji," Tristan se postavil. "Okamžitě."
"Proč? Protože ses do ní zamiloval?" Christian strčil do svého bratra a konečně mě pustil. Spadla jsem do něčí náruče a hned poznala, že je Kadenova. "Nepatří ti, Tristane! Je moje!"
"To se pletete, princi," ozval se Kaden. "Moje sestra není majetek!"
"Vy se do toho nepleťte," zasyčel Christian a nespouštěl pohled z Tristana.
"Heaven běž do komnaty," řekl Tristan. Nechtěla jsem ho nechat o samotě, ale Kaden mě začal tahat pryč.
"Co když mu něco udělá?" zeptala jsem se vyděšeně. "Musím tam zůstat-"
"Ne, Heaven," skočil mi do řeči. "Ty mi musíš vysvětlit o co tady jde." došli jsme ke mě do komnaty a já se posadila na postel. Kaden zůstal stát a nespouštěl ze mě oči. "Mluv."
"Miluju ho, Kade," zašeptala jsem. "Tak strašně moc."
"Christiana nebo-"
"Tristana," dokončila jsem za něho. "Vím že bych neměla, ale Tristan je tak jiný. A pokud bych si musela vzít Christiana, radši si něco udělám."
"Takhel nemluv," povzdychl si Kade a posadil se vedle mě. Objal mě okolo ramen a já se mu rozplakala na rameno.
"Tristan byl ze začátku takový hulvát, ale i tak jsem se do něho dokázala zamilovat. Kdyby si viděl jak mi pomohl s dětmi z dětského domova. Byl to on, ne Christian, kdo s nimi byl celé odpoledne."
"Heaven-" do komnaty vletěla Ester a když spatřila Kadena, začervenala se. "Omlovvám se, nevěděla jsem, že jsi tady."
"To nic, E." usmál se Kaden a já si všimla jak se na ní kouká. Bylo v tom něco romantického. Zajímalo mě, jestli se mezi němi něco stalo, když tu Kaden je.
"Můžu být chvíli sama?" ozvala jsem se. "Prosím."
"Dobře," zamumlal Kaden a políbil mě do vlasů. "Co kdybychom se šli projít, E.?"
O hodinu později mi někdo zaklepal na dveře. I přes obavy, že je to Christian jsem otevřela. Ale když jsem uviděla jeho bratra, vydechla jsem úlevou. "Trisi." vrhla jsem se mu okolo krku a on mě vtáhl do pokoje. Když jsem se odtáhla, spatřila jsem jak se mu pod okem dělá modřina. "Panebože," zašeptala jsem. Tristan zavřel a podíval se mi do očí.
"Jsem v pořádku," řekl. "Neboj se." pohladil mě po tváři a usmál se.
"Kde je Christian?"
"Nevím," pokrčil rameny. "Ale to je teď jedno," zamumlal a políbil mě. "Nenechám mu tě, Heaven. Vím, že je to sobecké, ale jsi moje."
"Nikdy nebudu nikoho jiného," přikývla jsem. Tristan si oddychl, když slyšel moje slova.
"Nemůžeme tady zůstat," pokračoval. "Christian je rozhodnutý si tě vzít. A pokud to oznámí novinám, nemáme šanci."
"Dobře," přikývla jsem rozhodně. "Pojedu s tebou kamkoliv, Tristane. Klidně až nakonec světa." Tristan se zasmál a znovu mě políbil.
"Odjedeme zítra. Tvůj bratr stejně dnes večer odjíždí, takže ho tu nenecháš. Sbalíš si ty nejzákladnější věci a zbytek dokoupíme."
"Ale pokud to uděláme, už se sem nebudeš moc vrátit, Tristane," zašeptala jsem. Tristan pokrčil rameny a uchopil můj obličej do svých dlaní.
"Nezáleží mi na penězích ani na zámku.. chci jen tebe, Heaven. Klidně můžeme žít v malém domku na předměstí. Budu chodit do práce, abych nás uživil. Hlavní je, aby si tam byla se mnou."
"Nikdy tě neopustím," řekla jsem a políbila ho na špičku nosu. "Ať už budeme kdekoliv a kýmkoliv.. vždycky budu jen tvoje."
Taková kratší kapitolka, ale dlouho žádná nebyla, tak jsem si myslela, že vás aspoň potěším :))
