On & já [Jmenuju Se Martin]

•3•

Konečně skončila škola a já mohla jít domů. Martin mě doprovodil a trošku jsme se před mým domem zakecali.
,,No nic, tak já už půjdu," oznámím Martinovi.
,,Dobře, tak ahoj!" rozloučí se se mnou.
Ještě než odešel, tak jsem ho objala. Zřejmě se na mě chvilku nechápavě koukal, ale pak mě objal taky.
,,Tak o víkendu?" zašeptá.
,,Jo."
Odtrhneme se od sebe, a každý šel svou cestou. Já domů a on? On šel za nějakým Karlem.
Odemknu dveře, vejdu do domu, odhodím věci a začnu běhat po celém domě. Proč? Nevím, co to do mě vjelo, ale myslím, že to bylo auto.
Po pár minutách jsem přestala šílet a šla do pokoje.
,,Ještě zítra a pak je konečně víkend!" zaraduju se.
Udělala jsem si úkoly, abych to měla vše z krku a pak jsem se koukla na YouTube. Koukla jsem se snad na všechny YouTubery, které odebírám.

***

Je večer a já se jdu osprchovat. Po sprše si jdu udělat večeři. Sednu si k televizi a zapnu ji. U toho si píšu s Maninou.

No a pořád jsme si psali různé blbosti, ale to tu dávat snad nemusím.
Je asi okolo půl jedenácté a já vypnu televizi a jdu do pokoje. Lehnu si na postel a napíšu Martinovi:

***

Ráno mi zazvoní budík a já musím vstát. Típnu ho a hned zavrtám hlavu do polštáře.
,,Já nechci!" zařvu, zase.
Převléknu se, nasnídám se, vyčistím si zuby a učešu se.
Čas rychle uběhl a já musela jít do školy. Ke škole to mám celkem blízko, takže super.
Přijdu do třídy a vidím, že Manina je už ve škole.
,,Ahoj," pozdravím ho.
,,Čau," pozdraví mě na zpět. ,,Hele, nechceš jít k nám už hned po škole?" zeptá se s úsměvem.
,,No tak jo, proč ne," usměju se na něj.
Po celou dobu jsme si povídali než vešla do třídy učitelka němčiny.
,,Guten Tag! Dnes budeme procvičovat na test, který budete psát příští hodinu," řekne učitelka a otevře si sešit.
S Maninou se na sebe podíváme výrazem: "Proč já?!"

***

Konečně skončí škola a já s Martinem můžu vypadnout. Jdeme směrem ke mně,  abych si mohla vzít věci k Manině.
,,Dobře, tak já si zajdu pro věci a hned přijdu," oznámím mu.
,,Tak já tu počkám," řekne Martin.
Po chvilce přijdu a mohlo se jít k Manině.
Martin je super kámoš. Vlastně, když to tak vezmu, tak Martin je můj jediný kamarád. Ale já nevím. Já k němu necítím kamarádství, ale něco víc.
Přijdu k Martinovi a hned na mě začal skákat Bestík, abych ho přivítala.
,,No ahoj, Besťo!" přivítám se s ním.
,,Tak pojď za mnou." řekne Martin a já jen kývnu a jdu. ,,Rodiče přes víkend nejsou doma, takže super!" dodá nadšeně. ,,Tady si můžeš dát věci," ukáže na jednu poličku.
Ukázal mi jeho byt, kde co je, a tak.
Chýlilo se k večeru a Martina napadlo se podívat na horor. Asi půl hodiny se hádáme, jaký horor si pustíme. Nakonec mě Martin přemluví. Zapl film a já se zachumlám do deky.
Zrovna tam byla ta scéna, kdy ti lidi něco zaslechnou, zařvou ,,halo" a jdou se tam podívat a stojí tam něco, například nějaká příšera a ta je zabije. No a mně to není moc příjemné vidět, tak jsem se přitulila k Martinovi a zaryla svou hlavu do jeho hrudníku.
,,Neboj, já tě ochráním," řekne a opře si hlavu o tu mou.

Tak! Tímhle bych ukončila tuto kapitolu. Chtěla bych se ještě omluvit, že dlouho nebyla žádná kapitola, ale nebyly žádné nápady. Asi to říkám pozdě, ale...
VŠE NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU 2017!🎆
Doufám, že se vám kapitola líbila a dáte mi ⭐ nebo 💬.
Zatím se mějte a ahoj!😘

[606]