On & já [Jmenuju Se Martin]

•10•

Je okolo 02:36 hodin a já neumím usnout.
Pořád myslím na taťku a Martina. Podle mě by si moc dobře rozuměli.
Asi po 10 minutách se mi povede usnout. Konečně.

▪️▪️▪️

Sedím na gauči v obýváku. Vedle mě sedí Martin, který kouká do mobilu.
BUM! BUM! BUM!
Slyšíme jak někdo bouchá na dveře.
,,Nevíš kdo to může být?" zeptá se mě Martin.
,,Vůbec nevím," odpovím.
,,Jdu se tam kouknout," řekne a vstane z gauče.
,,Jdu s tebou," zavolám na něj.
,,Ne, zůstaň tady."
,,Budu za rohem," řeknu důrazněji.
BUM! BUM! BUM!
Znova slyšíme jak někdo bouchá na dveře. Martin otevře dveře a rozhlíží se. Nikde nikdo.
,,Halo?!" zavolá.
Nic.
,,Halo!" zavolá po druhé.
Pořád nic.
,,Aaaa!" zařve najednou Martin.
Jen vidím jak padá k zemi a jak má zaražený nůž v hrudníku.
,,Ne!" zařvu a běžím k němu.
,,Martine! Prosím! Neodcházej!" mluvím mezi vzlyky.
Ve dveřích se objeví najednou něco velkého a černého.
Prostě, fuj! Vezme si to nůž z Martinova hrudníku a koukne se to na mě. Já polknu a vidím, jak se to ke mně s tím nožem přibližuje. Ruce si dám před obličej, abych si ho chránila...

▪️▪️▪️

,,Ne! Už zase!" zařvu a hned se probudím. ,,Už zase takový sen?! Já nechci!" otočím se směrem k mobilu, který si vezmu do ruky a kouknu se, kolik je hodin, bylo 02:56 hodin.
Položím ho a hned zase usnu.

***

Ráno mi zazvoní zase budík a já musím vstávat. Převléknu se, nasnídám se a udělám si hygienu.
Mám ještě čas, tak ještě projíždím sociální sítě.
Když už bylo 07:30, tak výjdu z domu. Moc se mi do školy nechce, to asi nikomu, ale mně se tam nechce i z toho důvodu, že tam bude Martin. Mám celkem strach. Proč? Ani nevím.
Přijdu do školy a namířím si to ke skříňce. Vezmu si potřebné věci a jdu pomalým krokem do třídy. Takhle pomalu jsem asi nikdy nešla. Asi po 100 letech konečně dojdu do třídy a všimnu si, že Martin není ve škole.
,,No nazdar Emilly!" vykřikne Danek. ,,Co pak? Nemáš tady svého Martínka, který by tě ochránil?" zařve přes celou třídu a všichni se na mě otočí.
,,Jsi fakt kokot!" vyštěknu na něj a jdu směrem ke své lavici.
,,Ale, ale! Si nějak dovoluješ! Nemyslíš si?!" přijde k mé lavici Danek.
,,Myslím, že ani ne! Jsem starší než ty, takže," řeknu už klidnějším hlasem.
,,Jak myslíš. Ve 14:00 budu na tebe čekat před školou," zasměje se a odejde.
Já se jen nechápavě podívala. Vezmu si mobil a jsem na sociálních sítích. Jak zazvoní na hodinu, do třídy vejde učitelka a už to začalo.
,,Emilly? Nevíš co je s Martinem?" zeptá se mě, jak zapisovala do třídnice, kdo všechno chybí.
,,Nevím." odpovím trochu naštvaným hlasem.
,,Tak naše Emilly neví," křikne Danek a jeho parta udělá jejich slevné 'Ouu!'
,,Danieli! Nech toho!" naštve se učitelka.
,,Pardon, ale musel jsem to říct," ďábelsky se usměje.
,,Z jakého důvodu si to musel říct?" čeká na odpověď učitelka.
,,Prostě musel."
,,Jak prostě musel? Fajn, jak chceš! Když mi to nechceš říct, tak to hezky půjdeš říct panu řediteli!" ukáže učitelka na dveře.
,,Ouu! Nechtěl bych!" ozvou se kluci.
,,Tak vy taky půjdete!" ukáže na jeho slavnou partu.
,,Hmm... Nechtěla bych," dodám.
Učitelka s kluky odejde a my jsme tam zůstali sami.
,,Co myslíte, že se stane?" ozve se jedna holka.
,,Nevím," odpoví jí druhá.
,,Máš to těžké. Vážně tě moc lituju," otočí se jedna holka, které sedí předemnou.
,,Vážně?" kouknu se na ni nechápavě a zároveň vražedně.
,,Ano. Moc mě mrzí co se ti stalo. Chtěla jsem ti nějak pomoc, ale bála jsem se," podívá se do země.
,,Bála?" čekám, co mi řekne.
,,Jo. Víš, než si nastoupila tady na tuto školu, tak jsem byla terčem pro Daniela já. Holky ti to klidně potvrdí," řekla zklesle.
,,Takže ty si zažila asi před dvěma roky to, co zažívám teď?" jen přikývne. ,,Tak proč si mi to neřekla? Měla si snad s tím kokotem nějakou smlouvu?" uchechtnu se.
,,Ne úplně smlouvu, ale dohodu. Řekl, že když ti nic neřeknu o mé minulosti, tak mě nechá," odpoví.
,,On věděl, že přijdu?"
,,Ano, ale do teď nevím, odkud to věděl."
,,Víš, jako malí jsme byli nejlepší kamarádi, ale teď už nejsme. Zřejmě to zjistil od mé mamky. Jeho mamka se bavila hodně s tou mou, takže," byla celkem úleva to někomu říct.

!BA-DUM TSS!

Další kapitola je na světě! (Konečně 👌)
Znova se omlouvám za gramatiku, snad to zvládnete přečíst i s těma chybkama 🤐
Možná je trošku zamotanější, ale věřím, že mezi vámi je nějaký človíček, který to nějak pochopil 😉.
Zase to okecávám, já vím... 😂
Tak... doufám, že se vám kapitola líbila a dáte 🌟 nebo 💬.
Budu se těšit u další kapitoly!!
Zatím... Ahoj! 😘😘

[787]