Smrtelní Nesmrtelní

Prolog

V celém paláci je mrtvolné ticho, narušuje jej pouze klapání podpatků, které kráčejí po schodech. Sluha, jenž vyšel zpoza rohu, se honem schová do stínů, mimo její dohled, i když jej nejspíš viděla.

Elegantně si přidržuje černé šaty. Černé vlasy má schovány pod stejnobarevným závojem, který se za ní táhne po zemi. Dalo by se říct, že je snem každého muže. Vypadá mladě, ale přesto toho má už hodně za sebou.

Další schody. Dívka jde se zdviženou hlavou, každý jiný by se díval pod nohy, ať nespadne, ale pro ni sklopit hlavu je znak prohry a područí. Ze dveří vyjdou dvě ženy, jedna kolem patnácti ta druhá něco přes třicet, a nahlas se smějí. Dívka se na schodech zastaví a s kamenným výrazem, ale vraždicíma očima je pozoruje. Starší žena zmlkne a ihned se pokloní. Druhá, která nejspíš nemá tolik zkušeností, jí jen s pobaveným výrazem sleduje. Nakonec se otočí na schody, nikdy tu osobu neviděla, ale z vyprávění ví, jak vypadá a tak si honem klekne.

Dívka kolem nich projde a míří k velkým dveřím. Muži bez řečí ty dveře otevřou a snaží se dívat kdekoliv jen ne na ní. Skoro nikdo jí neviděl, ale každý se jí bojí. Podle legend, vyprávění a pohádek na strašení dětí je horší než Napoleon a Jack Rozparovač dohromady. Nikdy nic neprohrála a získá vždy to, co chce. Na rukou má krev více jak tisíce lidí.

V Sále se každý dívá jinam než na ní. Jen jedna žena si jí začne prohlížet, vyslouží si její nevrlý pohled a tak radši sklopí oči. Dívka stojí před jedněmi z nejmocnějších, a možná i nejkrutějších vládců, kteří kdy na planetě-byli-jsou-a budou, ale přesto se nepokloní.