Smrtelní Nesmrtelní

Kapitola čtvrtá

„Moje matka byla velmi mladá, když byla těhotná, ale v té době to bylo zcela normální. Byla oblíbená služebná princezny a můj táta syn kněžího. Když mi bylo patnáct, tak se rozpoutala válka. Válka, která se pomalu ale jistě přibližovala k mému domovu. Kněží chtěl něco, co by ochránilo obyvatele města. A tak stvořil lektvar. Lektvar dal vyzkoušet svému synovi a snaše. Ti ale bohužel zemřeli. Tři dny byli uloženi v pohřebním chrámu a já zůstala u dědy. Po čase se objevily zprávy, že dva lidé, kteří před třemi dny zemřeli, byli viděni ve městě. Kněží byl přesvědčen, že lektvar opravdu funguje. Jenže nebylo to dokonalé. Obyvatelé nacházeli mrtvá těla svých blízkých po ulicích s prokousnutým krkem a bez kapky krve. Kněží si uvědomil, jakou strašnou věc způsobil a rozhodl se uspořádat hon. Nic však tyto zvláštní lidi nedokázalo zabít. Všem bylo jasné, že už to nejsou lidi; pojmenovali je sanglide, odvozeno od slova krev. Tento název později zanikl a stvořily se nové, v každé kultuře jiné. V Řecku nám později říkali i Děti Hádovy, ale to není podstatné. Nejčastěji upíři neboli vampýři. Přišli k nám domů a vzali si mě. Nikdo nevěděl jak je zabít, ale snažili se o to, proto jsme museli utéct. V jednadvaceti jsem byla napadena morem. Nedokázali se mne vzdát a tak mě proměnili. Byla to nepředstavitelná bolest, ale díky ní jsem asi pět tisíc let na světě. Nejen že jsme se stali nesmrtelnými, ale máme schopnosti jaké nikdo. Matka byla vědma, otec komukoliv přečetl myšlenky a já... ovládám mozek. Žila jsem s nimi strašně dlouho, ale později se upíři, kteří oni stvořili, vzbouřili a zabili je. Já jsem utekla... Mám pokračovat?"

Bella mě se zájmem poslouchala. „Ano prosím," přikývla.

„Tedy... utekla jsem to Egypta, kde Kleopatra VII. právě zahájila svou vládu. Byly z nás nejlepší přítelkyně, ale bohužel zemřela a přeměnu odmítla. Po její smrti jsem kvůli Octavianovi Augustovi musela opět prchnout. To jsem potkala Volturiovy. Udělala jsem tu největší chybu v mém životě. Zamilovala jsme se. Do Caiuse. Jenže měl sestru, která naší lásce nepřála. S vládci jsem žila asi sto padesát let, v té době ještě bez Aleca a Jane. Jednou mě a Caiuse nachytala v posteli Celly, ta jeho sestra. Pouze jsme se líbali. Ale začala vyvádět, vždycky to byla hysterka. Chtěla mi urvat hlavu, ale já byla rychlejší. Caius byl smutný, to mu nezazlívám, ale když zemřela Marcusova choť tak to dával za vinu mě. Viník byl neznámý a tak to můj přítel hodil na mne. Nezvládala jsem to a tak jsem zase utekla, cestou jsem samozřejmě nezapomněla zlikvidovat i upíry, kteří mi stáli v cestě. Proto je Caius dnes takový krutý a rád zabíjí. Hojí si rány. Můj cíl byl Egypt, kde jsem se mimochodem vrátila za svůj život víc jak desetkrát. Po několika letech jsem se odhodlala vrátit k Volturiům. Ale v setkání s mou dávnou láskou mi zabránila Jane a ještě mi oznámila, že má manželku Athenodoru. Zradil mě. Od smrti Kleopatry jsem se stala nejhorší upírkou a po rozchodu s Caiem ještě horší. Dalo by se říct, že jsem legenda. Málo kdo věří, že existuji. Ale když mě vidí, třeba i poprvé v životě, tak mě poznají. O tom, k čemu všemu dokážu tvůj mozek přinutit, ti říkat nebudu. Ale informuj Edwarda, že z mých myšlenek to nedostane. Umím si je chránit. I když jsem pouze dcera První upírky, tak všichni berou jako První mojí maličkost,"

Hltala každé mé slovo. Musela jsem jí nějak okouzlit.

„Ale pamatuj si! Komukoli něco řekneš, bez mého svolení, jsi mrtvá!"

Přikývla. „A proto si taková... nečitelná?"

„Nejspíš ano. Celý život mě učili, že ženy jsou mužům rovné a já si to ještě zdvojnásobila. Už běž, za dvě hodiny mám schůzi s vládci a tak teď chci být sama,"

„Už jdu, ale myslím si, že jsi milá. A pouze hrdá, což je dobře," řekla Bella.

Přikývla jsem na důkaz díku. „A nezapomeň na mou hrozbu!"

Kývla a odešla.