Kapitola desátá

1.9K 100 5
                                    

Před chvílí se setmělo. Včerejší den jsme měli volno. Nikdo po nás nic nechtěl. A asi to bylo dobře jinak bych Caiuse minimálně přizabila.

S upíry jsme v lese. Přesněji vládci, dvojčata, Demetri, Felix, já a pozvaní vojáci- Culleni, Denaliovi atd. Garda trénuje v paláci, kde ještě zůstal Jacob s Renesmee.

Všichni jsou ve dvojicích a zkouší boj. No všichni... Vládci je pozorují a se mnou asi nikdo nechtěl být. Vlastně Demetri tlachá s Felixem a Jane s Alecem pozorují okolí.

Zadívám se na dvojici Carlisle-Tanya. Cože?! To má být boj nebo balet?!

„Tak a dost!" přijdu k nim.

„Co?" podívají se na mne.

„Tanyo ustup. Carlisle, udělej to, cos udělal před tím," přikážu. Přikývne a k mému obličeji letí pěst, které se vyhnu. „Co udělala Tanya," řeknu. „A co bych udělala já. Znova, Carlisle!" Proti mému obličeji opět letí pěst. Tu ale v letu chytnu oběma rukama. Ve vzduchu obkreslím půl kruh, i s Carlisleem, a jebnu jím o zem. „Tak a teď chci vidět pořádný boj. Jinak si Vás vezmu do parády já!" Vyskočím na strom, z výšky toho vidím víc.

Tanya k němu natáhne ruku, aby se snáz zvedl. Když ruku chytne tak s ním ale hodí o strom. Chytrá holka.

Teď jsem se podívala na Bena a Rosalie. Prohnali se kolem těch tří pajduláků. Aro se zatvářil poněkud pohoršeně, stylem jak si dovolují ti, co budou bojovat se mnou, trénovat těsně před mým ksichtem?!

„A vy jako necvičíte, či co?" objevím se před nimi s rukama v bok.

„My jsme dobří bojovníci," zvedne Caius pyšně hlavu.

„Nejlepší vtip za poslední tisíciletí," zatleskám ironicky.

„Jestli se chceš přesvědčit... Demetri! Demetri si s tebou zabojuje," pronese Aro.

„Cože?! Pro-proč já-á?" vykoktá.

„Protože to Aro řekl a Ara poslouchat musíš. Já ne. Mám si vážně myslet, že jsi srab? Že všichni Volturiovi jsou srabi?"

„Ne." Postavil se naproti mně.

Kývla jsem, ať začne. Rozběhl se proti mně a vykopl nohu směr můj obličej. Na můj vkus moc pomalé. Nohu jsem chytla a silou vrátila na zem. To s ním trochu škublo a tak ztratil rovnováhu. Žduchla jsem mu do hrudi a on se setkal se zemí. Došla jsem k němu, ale chytl mě za nohu, takže jsem i já políbila zem. Chvíli jsme se prali na zemi. Konečně jsem se dostala na něj. Sedla si na jeho záda a chytla jej za vlasy. Zaklonil hlavu. Byl až nebezpečně prohnutý. Stačilo by jediné trhnutí a stopař je bez hlavy.

„Má být mrtvý nebo živý?" zamyslím se nahlas.

„Živý!" vykřiknou skoro všichni Volturiovi.

„Už od mala neposlouchám. A nadvládu ignoruju. Já jsem víc, takže..."

Druhou ruku jsem dala na bradu. Myslím, že všichni už věří, že jej zabiju. Na poslední chvíli jsem si to rozmyslela. Víte, jaké mám dary? Ovládám mozek. Stačí jediný dotek a zbavím vás smyslů. Podobný dar má i Alec, ale na dálku. Dotykem jsem ho tedy oslepila a pak z něj slezla. Stále jej ale držím za bradu. Kleknu si před něho. Jeho oči jsou krásné, celé šedé. Nerozeznáte zorničku od duhovky. Perfektní. Jsem spokojená. Usměju se a odstoupím od něj.

„Nic nevidím," zašeptá. „Moje oči! Nic nevidím!" začíná vyvádět.

„Cože?" vykřikne Alec.

„Klid... tak hodinu, dvě a budeš v pořádku," protočím očima.

„Jak si to představuješ?! Že nám budeš oslepovat bojovníky?!" zaječí Caius.

„Neječ!" štěknu. „Chtěli jste boj, tak prosím..."

„A nemůžu vidět dřív?" zeptá se mě Demetri, i když se dívá na Tiu.

„Pokud budu chtít..." myknu rameny.

„Prosím. Je to hrozné když nevidím. Slečno Stacylinn, moc prosím," žadoní.

„To je snad poprvé, co Voltur prosí," zamyslím se. „Z něj si vemte příklad," otočím se na vládce.

Potom bez hnutí s ledovou tváří dojdu k nevidomému. Prsty přiložím na spánky. Cítím, jak síla míří k jeho očím. Ze zornice se line červená a zabarvuje jeho oči do původní barvy, nakonec i ona zčerná. Demetri zamrká.

„Děkuju," vydechne a políbí mi hřbet ruky.

„Pořád jste slabí," myknu rameny a otočím se na odchod k paláci.

„Tak pojď," ozve se za mnou hlas.

Otočím se a stojí tam rozkročený Caius. Rozepne si plášť, který hází na Aleca. Kameně přikývnu. Rozbíhá se ke mně. Tak tohle si ještě užiju...

Blížíme se k 300 přečtení. Moc Vám děkuji 😍. Předem bych chtěla upozornit, že tento příběh nebude mít tolik kapitol jako Upír z rodu Volturi 😉. To neznamená, že už se blíží konec!
Mockrát teda děkuji a snad Vás toto bude stále bavit ❤.
Webi 😘

Smrtelní NesmrtelníKde žijí příběhy. Začni objevovat