"Ty jsi vůbec nejedl?" zděsila se jeho mamka, když přišla za ním do pokoje.
Jungkook záporně zakroutil hlavou. "Jídlo bez Yugyeoma není dobrý," našpulil rty a pořád se díval do stropu.
Ležel rozvalený na své posteli, jeho tvář zkřivená smutkem.
"A byl jsi na správném místě?" zeptala se jeho mamka jemně.
Věděla, jak moc mu na mladším chlapci záleželo. Ona ho viděla jen jednou, ale z toho všeho, co jí Jungkook říkal, věděla, že je to dobrý chlapec.
"Byl, mami. Vždycky chodíme na tu lavičku. Už fakt dlouho... a on nepřišel. Ani včera..." do očí se mu nahrnuly slzičky.
"Neboj se, určitě se objeví... třeba onemocněl. Co kdyby ses zítra po škole stavil u něj doma?" usmála se na něj.
"Dobře," přikývl Jungkook.
"Tak si dojdi vyčistit zuby a spát. Úkoly máš napsané?"
"Žádný jsme neměli," odkýval to Jungkook a zvedl se z postele.
Došel do koupelny, kde si vyčistil zuby. Ze skříně vytáhl pyžamo a převlékl se. Malinkýma ručičkama si otřel slzy, které mu tekly po tváři. Yugyeom mu neuvěřitelně chyběl. Nikdy mu nikdo nechyběl tak moc. Ani jeho táta.
Ano, když jeho táta odešel, tak plakal. Moc plakal... ale teď mu přišlo, že to, že Yugyeom nepřišel na jejich smluvené místo, ho bolelo mnohem, mnohem víc.
Zalezl si do postele, peřinu si přitáhl až k bradě a tiše plakal do polštáře, dokud z toho neusnul.
***
Ráno ho vzbudila mamka, aby se rychle omyl a pak spolu šli do kuchyně, kde si dali snídani. O chvíli později měl s Yoongim sraz v studovně a několika hodinové vyučování.
"Ahoj," zazubil se na něj Yoongi, když tiše vklouzl do studovny.
Učitel tam ještě nebyl.
"Ahoj," špitl Jungkook v odpověď a pokusil se na tváři vykouzlit úsměv.
"Co děláš dneska po škole?" zeptal se ho Yoongi, ve snaze vytvořit nějakou konverzaci.
Tolik si přál se s Jungkookem skamarádit. Konečně to byl někdo v plus mínus jeho věku, s kým se mohl bavit. Chtěl si k němu najít cestu, i když věděl, že je druhý chlapec dost plachý s stydlivý.
"Jdu ven s kamarádem," odpověděl Jungkook a posadil se vedle Yoongiho.
"Aha..." našpulil smutně rty Yoongi. "Myslel jsem, jestli se ti se mnou dneska nechce ven... mohl bych ti to tady všechno ukázat a tak... byla by legrace."
"Co zítra?" navrhl Jungkook.
Samotnému se mu nikam nechtělo, ale tak půjde to. Dojde si s Yugyeomem na oběd a pak může jít s Yoongim. Navíc to bude i super, konečně bude vědět, kde co je. A třeba Yoongi nebude špatný. Zatím se zdál jako vcelku milý kluk.
"To zní super!" vypískl možná až moc nadšeně Yoongi a jeho oči se štěstím rozzářily.
Jungkook se jen tiše zasmál a poté už jejich učitel vešel dovnitř.
***
Jungkook došel do parku a zase se posadil na lavičku. Byl rozhodnutý, že počká hodinu a pak půjde k němu domů. Z krabičky s obědem vytáhl cherry rajčátko a rychle ho strčil do pusy. Už na něj měl fakt chuť a nevydržel by to, dokud Yugyeom nepřijde.
ČTEŠ
Hovel [Jungkook x Yugyeom]
FanfictionJungkook, narozdíl od Yoongiho nepochází z královské rodiny. Právě naopak, je z velmi chudé rodiny a jeho dospívání není nijak snadné. A toto je příběh o tom, jak tenhle chlapec dospíval. "Lidé přicházejí a zase odcházejí." Sequel k povídce...