"Už mě neopustíš, že?" zeptal se Jungkook, na tváři mu hrál ustaraný výraz.
Pohled zabodával do Yugyeomových čokoládových očí. Jak moc mu ta hnědá, lesklá kukadla chyběla. Bylo to hrozné.
A při představě, že by ho zase opustil, se mu do očí tlačily slzy a u srdíčka ho tak nepříjemně tlačilo, až to bolelo.
"Neopustím," usmál se na něj Yugyeom.
Prsty mu jemně proplouval mezi hnědými pramínky vlasů.
"Slibuješ?" ověřil si starší a nepřerušoval oční kontakt.
"Slibuju," dal mu malou pusu do vlasů, "uhm... Já...promiň," vypadlo z něj, když si uvědomil, co udělal.
"V pohodě," zasmál se Jungkook a položil si hlavu na hrudník druhého, "už jen to, jak ležíme je gay."
"To je fakt," odpověděl mu Yugyeom. "Ale pro tebe bych klidně gay byl."
"Tak buď," zvedl k němu pohled Jungkook a lehce naklonil hlavu na stranu.
"Můžu?" zeptal se překvapeně Yugyeom.
"Musíš?" zašklebil se Jungkook a Yugyeom se rozesmál.
Naklonil se ke rtům mladšího a lehce se na ně přitiskl. Jungkook spokojeně zavřel oči a pohnul svými rty oproti těm Yugyeomovým.
Yoongi měl pravdu. První polibek by měl být od někoho, koho opravdu milujete a nejlépe, pokud i ta osoba miluje vás.
Protože není lepší pocit, než když můžete milovat a zároveň být milován. Byl to zvláštní, ale krasný pocit.
Na první pusu se nezapomíná. Je to věc, kterou si budete pamatovat do konce svého života, proto by měla být výjimečná.
Jungkook byl Yoongimu opravdu vděčný, že mu tohle všechno řekl. Sice tenkrát moc nerozuměl a říkal si, že to nemůže být nic tak speciálního. Však to byla jen obyčejná pusa.
Ne, nebyla.
Tahle pusa byla výjimečná.
Byla jeho první.
Byla jejich první.
"Na tohle jsem čekal tak dlouho," zašeptal Yugyeom, snad aby nezkazil to příjemné ticho mezi nimi, které tomu všemu dodávalo takové to kouzlo.
"A vyplatilo se?" zazubil se na něj Jungkook.
"No... To nevím," dělal, že nad tím hluboce přemýšlí.
Jungkook našpulil rty: "Samozřejmě, že se to vyplatilo!" bránil se.
Yugyeom se rozesmál.
"Jak jinak," pokrčil rameny a dal Jungkookovi malou pusu na tvář.
"Jsem rád, že jsi zpátky," usmál se Jungkook a rukou hladil Yugyeoma po vypracované hrudi, která se schovávala pod látkou černého, bavlněného trička.
"Já taky," usmál se Yugyeom a znovu spojil jejich rty v procítěném polibku.
"A Yugyeomie?"
"Ano?" překvapeně pohlédl na staršího.
"Tohle je houslový klíč a ne nota," vyplázl na něj jazyk Jungkook a ukázal na přívěsek kolem svého krku.
"Čekal jsem něco jako 'Miluji tě', ale fááájn," začal se smát Yugyeom, "a navíc mi bylo sedm sakra!" dodal na svou obhajobu.
"No jó, tak tě teda miluju," zašklebil se Jungkook. "Ale to tě neomlouvá."
"To je dobře, protože já tebe taky," dal mu pusu na nos, "a tak...dostanu nějaký trest, za tu chybu?"
"Jaký trest by sis tak představoval?" naklonil hlavu na stranu Jungkook a dělal, že neví, o čem Yugyeom mluví.
"O něčem bych věděl..."
A/n: Hello!
Dneska jsem tady konečně s epilogem *3*
Omlouvám se, že to fakt trvalo:D
Úplně jsem neměla představu, jak to ukončit, tak jsem se ještě dneska zeptala kamarádky, jestli je chce spolu...:D
Taky to je vcelku přeslazený, pardoooon:D
Ale já cheese věci ráda :33 jsou tak cute:D
Snad se líbilo^^Chtěla bych poděkovat všem, kdo to četl, i když to se mnou je hrozný.
Už to má přes 2,6k přečtení... JAK?!! ❤
Jste úžasní!
Miluju vás, ani nevíte jak moc ❤
Děkuju za vše ^3^

ČTEŠ
Hovel [Jungkook x Yugyeom]
FanfictionJungkook, narozdíl od Yoongiho nepochází z královské rodiny. Právě naopak, je z velmi chudé rodiny a jeho dospívání není nijak snadné. A toto je příběh o tom, jak tenhle chlapec dospíval. "Lidé přicházejí a zase odcházejí." Sequel k povídce...