Hovel [Jungkook x Yugyeom]

[5]

Došel zpátky do paláce a zalehl do postele. Dopis položil před sebe a chvíli na něj koukal. Co tam asi tak mohlo být? Skousl si spodní ret a roztřesenou rukou ho začal otevírat.

Mezi prsty uchopil hranu světle modrého papíru, který byl uvnitř a vytáhl ho. Bylo na ním škrabopisem napsané jeho jméno. 

Yugyeom byl taky ve druhé třídě, akorát byl mladší jak on a chodil na jinou školu. No, pořád psal asi stejně hrozně jako Jungkook.

Papír opatrně rozložil a obálku chtěl odložit. Ale něco uvnitř ní upoutalo jeho pozornost. 

Papír nechal papírem a vytáhl stříbrný řetízek, na kterém byl přívěšek černého houslového klíče. Jemně ho sevřel v dlani a zadíval se na papír.

(A/n: Omlouvám se, nejdřív tam byla nota, i když to je klíč... já to psala  a myšlenkama jsem byla úplně někde v prdeli a fakt jsem nad tím nepřemýšlela:D)

"Ahoj hyung, hádám, že jsi pochopil, že máš dojít až k nám domů. Tedy, teď už do bývalého domu. Mamka dostala dobrou zakázku v Anglii a táta řekl, že on si něco najde. Chtěl jsem ti to říct, ale nevěděl jsem jak. Proto jsem se rozhodl odejít stejně tiše, jako jsem i přišel. Mrzí mě to hyung. Ale donutil jsem mamku, aby nám koupila tyhle řetízky. Já mám stříbrný, do kterého ta nota pasuje. Doufám, že ho budeš nosit. Ta paní, co to prodávala, říkala, že se nám jednou zase zkříží cesty, když ho budeme oba nosit. =) Slib mi hyung, že na mě nezapomeneš. A že si najdeš nějaké kamarády. Já na tebe nezapomenu. Mám tě moc rád hyung a už teď mi hrozně moc chybíš. Ahoj." 

(A/n: Představte si, že tam jsou nějaké chyby... psal to děcko ve druhý třídě:D Ale já jak jsem tam ty chyby napsala, tak jsem to pak musela předělat, protože mi to rvalo oči:D)

Jungkook jen tupě zíral na papírek. Byly na něm zaschlé kapičky slz. Yugyeom nejspíš taky plakal, když to psal. K těm zaschlým začaly přibývat i ty čerstvé - Jungkookovy.

Jungkook nechal papír na posteli a rozběhl se do ložnice své mamky. Otevřel dveře a rychle je za sebou i zavřel. Jeho mamka seděla v křesle a četla si nějaký časopis.

"Mami," vzlykl Jungkook a skočil jí do náruče. "Připneš mi ten řetízek?"

"Co se stalo, proč pláčeš?" vypadlo z ní a vzala řetízek do ruky, aby mu ho mohla zapnout za krkem.

"Yu-yu- yugyeom," vzlykl, "odjel do A-anglie..."

"Jakto?" silně ho objala a natiskla na svou hruď.

"Mamka... dostala tam prá-práci."

"Jungkookie..." konejšivě ho hladila ve vlasech a na zádech.

Jungkooka to opravdu uklidňovalo, ale bolest v jeho hrudi neodcházela.

A on věděl, že jen tak neodejde.

***

"Můžeme?" zazubil se na něj Yoongi po vyučování.

Jungkook na tváři vykouzlil úsměv a přikývl. Yoongi ho chytil za zápěstí a táhl ho ke koním. 

"Tohle je Holly, ta je moje," hrdě se usmál a ukázal na hnědého koně s černou hřívou. 

"Je hezká," okomentoval to Jungkook a rozhlédl se kolem sebe. 

Čekal, že tady budou i nějací poníci. Takový ti malincí, ale nikde nic neviděl.

"Táta říkal, že si můžeš vzít Alone, to je tenhle tady," ukázal na vraníka s bílou značkou na obličeji.