Hovel [Jungkook x Yugyeom]

[3]

"Tak se s ním můžeš vídat potom, ne?" usmála se.

Jungkook se zmohl jen na přikývnutí. Bylo to zvláštní. I když byl takhle malý, uvědomoval si, že tím ztrácí něco hodně důležitého. Bylo mu to líto, ale zároveň mu bylo blbé odmítnout tuhle nabídku.

"Půjdu si lehnout... Děkuji za večeři," slušně ae uklonil a odběhl pryč.

"Ale..." začala královna, "ještě jsme ani jíst nezačali..."

Jungkookova mamka jen zakroutila hlavou a pokračovala ve své práci. Jungkook, jelikož se tady pořád nevyznal, skočil v zahradě. Došel až do nějakého altánku, kde se posadil na zem.

Kolena si přitáhl k bradě a tiše vydechl. Zrovna teď si strašně moc přál vidět Yugyeoma. Hrozně moc mu chtěl říct, co se stalo a že už spolu nebudou mít obědy.

On ale chtěl mít obědy s Yugyeomem! Chtěl zažívat všechno, co v sobě neslo jméno mladšího chlapce. S ním by byl schopný udělat opravdu všechno.

Věděl to. Byl si tím jistý.

Seděl tam dlouho. Přemýšlel nad tím, jak to všechno udělat. Bude to muset zvládnout. Obědy s Yugyeomem za nic nevymění.

Konečně se zvedl a zamířil zpět do paláce. Šel tudy, kudy si pamatoval, že šel předtím. Nakonec zastavil nějakého sluhu a nechal se odvést.

"Tady," usmál se na něj muž a nechal ho stát v uličce, kterou už si Jungkook pamatoval.

Jungkook poděkoval a poté šel do svého pokoje, kde ze sebe skopnul boty a lehl si do postele.

***

Jungkooka druhý den ráno vzbudila jeho mamka s tím, že musí do školy. Ale ne tam, kam si původně myslel. Musel jít na první hodinu s Yoongim.

Mamka ho odvedla do studovny, kde již čekal princ.

"Ahoj," špitl Jungkook a jemně se poklonil.

"Ahoj," usmál se na něj princ a ukázal na místo vedle sebe, "pojď si sednout sem."

Jungkook jen slabě přikývl a posadil se na místo vedle Yoongi. (Samozřejmě v bezpečné vzdálenosti.)

Princ ani Jungkook se nijak zvlášť nebavili. Občas se Yoongi pokusil o nějakou konverzaci, ale skrz to, že Jungkook odpovídal jednoslovně nebo jen přikývnutím hlavy.

Tyhle hodiny byly díkybohu takové oddechové. Zatím si jen říkali, co a jak bude. V kolik hodin se budou scházet, co který den budou probírat...

Jungkook věděl, že tohle bude o dost lehčí, než jeho předešlá škola. Nejen, že mu vyhovovalo, že tady byli jen oni dva, ale i po té stránce učení. Nebudou mít tolik matematiky, ale zase budou mít speciální hodiny jazyka, kultury a toho všeho, co musí jako správní šlechtici umět. 

Po skončení Jungkook zkontroloval hodiny. Měl čas. Rychle doběhl zpátky a tam zastavil nějakou paní, která ho odvedla k mamce do kuchyně. Jeho mamka mu podala krabičku s obědem a Jungkook vypálil z paláce jako raketová střela. 

Musel to stihnout. 

Doběhl do parku, kde se posadil na jejich lavičku a čekal. Čekal fakt dlouho. Ostatní už tam byli. Jen Yugyeom ne.

Jungkook tam čekal až do večeře a když nikdo nepřišel, vrátil se zpět do paláce. Cestu na svůj pokoj už si jakžtakž pamatoval a už i do kuchyně za mamkou trefil. Donesl jí tam krabičku s tím jídlem, na které se ani nepodíval. Neměl chuť k jídlu. Jídlo bez Yugyeomovy přítomnosti prostě nebylo dobré.

A/n: Hello!

Lololol tohle jsem začala psát dneska cca ve 2 ráno s tím, že musím vydat další díl:D Někdy o půl čtvrtý ráno jsem to psaní už vzdala, protože jsem tady měla kamarádku, která nezavřela hubu:D Já jsem ale úplně stejná, tak nevadí:D

To vám pak už jen o půl čtvrtý ráno píše táta na fb, že máte zavřít huby a spát:DDD

Anywayys, tenhle díl je pro jedno zlatíčko, které si u mě objednalo čokoládu!:D Gurl, já ti ji fakt včera došla koupit (a málem jsem v tescu došla k úrazu, protože ti lidi jsou šílení:D)

Tak mi pak jen napiš adresu, já to v nejbližší době pošlu:DD

Nevěděla jsem, jestli to jíš, tak jsem prostě vzala milku a v regálu hned vedle byla tahle, so... :"D

Snad se díl bude líbit! Miluju vás! ❤