Hovel [Jungkook x Yugyeom]

[6]

"Kde jsi byl?" vykřikla Jungkookova mamka.

Čekala na něj v pokoji několik hodin. Bylo už dost pozdě a Jungkook jí ani neřekl, kam jde. Tolik se o něj bála.

"Byl jsem s princem," spokojeně se zazubil. 

"Jo?" usmála se. "Ale měl jsi mi to říct! Víš jak jsem se bála?"

"Promiň, mami... Jo! Naučil mě jet na koni... nebo jako, seděl jsem na něm a ten kůň prostě jel a zítra mě prý vezme na hodinu jízdy, abych se to pořádně naučil! A věřila bys tomu, že i princ může být fajn? Myslel jsem, že když je to princ, tak to bude takovej ten nafrněnej spratek, ale on je ve skutečnosti strašně hodnej a milej!" blábolil Jungkook nadšeně.

Máchal rukama ve vzduchu v divokých gestech, když mamce líčil vše, co dnes s Yoongim dělali. Měla v plánu mu trochu vynadat za pozdní příchod, za to, že seděl na koni, kterej je sakra velkej a bez dozoru, ale to, jak byl Jungkook nadšený bylo až nakažlivé. Nemohla se na něj zlobit. Ne po tom, co ho včera viděla tak zlomeného. V hlavě si udělala poznámku, že musí pak Yoongimu poděkovat za to, že jejího syna přivedl na jiné myšlenky.

"Myslím, že budeme kamarádi," zářivě se usmál a hupsnul do postele.

"Jsem ráda," usmála se na něj mamka. "Tak se jdi vykoupat a spát. Smrdíš po koních a už je skoro deset hodin!"

"Dobře... dobrou!" dal své mamce pusu na dobrou noc a odcupital do koupelny.

Ta se jen zasmála, popřála mu dobrou noc a odešla do svého pokoje.

***

"Jedl jsi něco?" zeptal se Yoongi, když se s Jungkookem sešli na zahradě, kde se rozhodli si udělat bunkr. 

"Ještě ne, ale přinesl jsem jídlo!" zazubil se spokojeně mladší z chlapců.

Yoongi nadšeně zatleskal a z kapsy vytáhl dva čokoládové bonbóny. "Já jsem sebral tohle."

"Mňam!" vypískl Jungkook nadšeně a objal staršího chlapce.

Už to byl skoro měsíc od toho, co se spolu začali kamarádit. Jungkook na Yoongim úplně visel. Dokonce se nastěhoval k němu do pokoje a i když se to Jungkookově mamce ze začátku nelíbilo, královští rodiče ji nakonec přesvědčili. Bylo zvláštní vidět oba chlapce spolu a tak šťastné. 

Ne proto, že by se nějak nemohli snést, to určitě ne. Ale Jungkook nikdy nikomu nevěřil. Yugyeom si k němu hledal cestu tak strašně dlouho. A Yoongi? Yoongi ten se společnosti vyhýbal co nejvíce to šlo. Proto bylo zvláštní ho vidět, jak dobrovolně trávil čas s Jungkookem.

Jejich rodiče však byli rádi. Byli spokojení, že si oba samotářští chlapci konečně našli někoho, s kým mohou být. Někoho, s kým jsou šťastni.

"Kde to chceš postavit?" zeptal se Jungkook, když procházeli terén a vybírali to nejlepší místo.

"Mhmm, napadlo mě, že by bylo super to mít tady v tom keři, ale zase... lidi by nás mohli vidět a zahradník by nás asi přestřihl těma jeho nůžkama," zasmál se Yoongi a Jungkook se k němu přidal. "Tak mě napadlo, že by to mohlo být v sadu, někde na stromě..."

"Co tam někde uprostřed? Abychom byli chráněni před všemi vetřelci?" navrhl Jungkook.

"Ale hey kámo! Ten nejvyšší strom by měl bejt uprostřed sadu! Minule jsem na to koukal, když jsi byl na záchodě," zatleskal Yoongi a podal Jungkookovi čokoládový bonbón, který vlastně přinesl pro něj.

"Kámo, to je boží!

"Kámo, já vím!" 

Rozeběhli se sadem a zastavili plus mínus uprostřed, kde stál jeden vysoký strom. Yoongi se podíval na Jungkooka s jasnou otázkou v očích. Jungkook mu ji odsouhlasil kývnutím, starší chlapec z kapsy vytáhl bílou křídu a na strom nakreslil křížek, který znamenal, že tenhle strom je jejich.

"Dojdeme za sluhou, jestli by nám pomohl?" navrhl Yoongi.

Představa toho, že by oni dva stavěli ten domek na stromě byla... nebyla. Nedokázali si to ani představit.

A/n: Hello!

Omlouvám se, že to je dneska krátký, ale třeba zítra bude další díl? Who knows...:D

Jsem jen dneska byla hrozně happy, ale teď na mě začíná padat únava a depka:D

Ale hej, nemůžu se hýbat (prakticky jsem málem nevystoupila z busu) (nehnu s nohama) (vlastně už trochu jo, ale ještě to musím zkusit rozcvičit), ale to Taekwondo mi za to fakt stojí!<3

And I fucking got a great hug!

Also I missed the bus.

And I ate a lot.

Like really a lot.

Almost more than my boy friend.

Which is kinda sad.

But I don't care, I was freakin'hungry.

A hádejte co! Během psaní mě popadla mrtě migréna:D Tak jsem to málem nedopsala:D A už je to jakože částečně pryč a i bez prášku, ale víte jak. Už potřebuju spát:D

Dobrou!

Anyways... chtěla jsem vám říct, že nějaké ty věci tam nejsou náhodou a že když se zamyslíte, už tam najdete shody s Palace a asi celkově by vám mohlo dojít, co se asi bude dít:D

Hehehehe.

Im sorry. Id go now.

Bye!

A děkuju moc za přečtení, votes, komentáře... jste úžasní! Miluju vás! <3

(Btw, můj kamarád si asi dneska chtěl zvednout ego, tak mi vzal mobil a napsal sám sobě: "Miluju tě.") 

IM LITERALLY SCREAMING.

PROTOŽE MOJE SESTRA TO VIDĚLA.

A NECHCE MI VĚŘIT, ŽE JSEM TO NEPSALA JÁ.

Okay, už jdu, jinak tohle bude delší jak samotný díl:D