Right Now (N.H.)

5.

Cesta trvá asi patnáct minut a my jí celou prokecáme. Zaparkujeme před dvě restauracemi. Jedna vypadá dosti draze a elegantně,a ta druhá je hezká a útulnější, doufám že jdeme do té druhé, protože na luxus nejsem zvyklá necítila bych se tam ve své kůži. Navíc na to ani nejsem oblečená.

,,Sakra." řekne najednou Ni a já na něj nechápavě kouknu. 

,,Vanesa a ten její." naznačí hlavou nějakým směrem a odfrkne si. Kouknu se oním směrem z okýnka a opravdu. Jde tam po chodníku nějaká zmalovaná černovláska a vede se za ruku s nějakým mužem. 

,Počkáme tady než odejdou ?" zeptám se ho. On na to ale jen zakroutí hlavou a než se naděju vyleze z auta, obejde ho a otevře mi dveře. Poděkuji mu a vystoupím. Jsme ted v docela těsné blízkosti a já mu tak hezky vidím do očí. Je v nich vidět ještě nějaká bolest i když už to není tak strašný, je tam. Fajn, takhle ho prostě nechat nemůžu. Zrodí se mi v hlavě nápad. Kdyby jsme byli v animáku pravděpodobně by se mi nad hlavou rozsvítila žárovka. 

,,Mám nápad, zamkni auto a hraj se mnou." pousměju se na něj a on mi věnuje nechápavý pohled. 

,,Věř mi." znovu se usměju a položím svou ruku na jeho rameno. taky se usměje a přikývne. Zamkne auto a potom na mě koukne. S úsměvem a pohledem do jeho očí se nadechnu a pomalu propletu své prsty na ruce s těmi jeho. Po obličeji se mu rozlije lehce šibalský úsměv a rozejdeme se na chodník. Vanesa se k nám akorát blíží spolu s tím jejím. 

,Ahoj Nialle." řekne moc pisklavým a falešným hlasem. Jeho stisk na mé ruce lehce zesílí. 

,,Ahoj." usměje se na ní a snaží se vypadat v pohodě, ale já cítím že zas tak úplně v pohodě není. Bože jak já bych mu chtěla pomoct, jenže jak ? 

,,Ehm tohle je Aidan, můj přítel." 

,,Tohle je Sam, je to moje........" začne Ni.

,,Přítelkyně." skočím mu do řeči a zářivě se usměju. Fajn tak ted zařídím aby žárlila. Nebude to Niall, kdo bude žárlit, jak si ona asi původně myslela. 

,,Vy jste spolu ? To je mi ale novinka." vražedně na mě koukne, to bych ale nebyla já abych neprovokovala. 

,,To víš, když jsem viděla ty jeho nádherné modré oči, nešlo mu odolat." pohladím Nialla po tváři a on se na mě z úsměvem koukne. Koukám se do jeho modrých očí zatímco on do těch mých zelených. 

,,Aha, no tak my už půjdeme, jdeme na večeři." řekne o něco nepříjemnějším hlasem a hlaovu pokyne k té luxusní restauraci. 

,,My taky, akorát ještě nevíme kam. Zlato do které chceš jít ?" zeptá se mě a já mám hned jasno. 

,,Půjdeme do téhle, tam budeme mít víc soukromí." naznačím hlavou k té útulné restauraci a mrknu na něj. Vanesi oči mě úplně propalují a kdyby pohled mohl zabíjet byla bych už mrtvá. 

,,Tak si to užíjte, ahoj." mávne na nás Aidan, který vypadá docela sympaticky a poté se rozejdou do oné luxusní restaurace. Když zalezou s Niallem se začneme oba smát, ale po chvíli se na sebe podíváme a zasekneme se v pohybu. Jsme docela blízko sebe koneckonců jako celou dobu a opět udržujeme oční kontakt. Je tady ticho a nikdo z nás nic neříká. Jen zkoumáme obličej a hlavně oči toho druhého. 

,,Ehm, moc ti děkuju." nakonec prolomí ono ticho Ni. 

,,Není zač." usměju se a pevněji mu stisknu ruku. 

,,Tak jdeme ?" zeptá se a já přikývnu a tak se tedy rozejdeme k oné restauraci. Usadíme se k jednomu ze stolů a během chvíle k nám příjde číšník, který nám dá jídelní lístky a my si objednáme. 

,,Tak Sam, řekni mi něco co o tobě ještě nevím a myslím že toho ještě je docela dost." uchechtne se. 

,,No já ti nevím, nemám moc zajímavej život." pokrčím rameny. 

,,Tak to mi neříkej. Je ti skoro devatenáct a už od osmnácti pracuješ, to není moc normální, většina lidí v tvém věku ještě studuje na univerzitě nebo tak, proč ti ne ? Nevzali tě ?" zeptá se a já na to zakroutím hlavou. 

,,Já jsem vlastně o univerzitě ani nepřemýšlela, byla jsem rozhodnutá jít hned pracovat.¨" vysvětlím a on se zdá být překvapený. 

,,Proč ?" 

,,Když od nás odešel táta, tak nás mamka nezvládala sama uživit. Byli jsme na tom docela dost špatně a tak jsem ihned jak jsem mohla začala pracovat no a ted se máme už o něco líp, sice si nemůžeme moc vyskakovat, jezdit na dovolený a tak, ale máme co jíst a kde bydlet a to je hlavní." cítím lehké slzy v mých očích když o tom mluvím, tohle pro mě bylo vždy těžké téma. 

,,To je mi líto a proč od vás táta odešel ?" zeptá se a vezme mou ruku, která je položená na stole, do té své a začne mi na ní palcem kreslit pomyslné uklidnující kroužky. 

,,On vlastně tak úplně neodešel, mamka ho vyhodila a udělala to nejlepší co mohla." svůj pohled stočím na stůl. 

,,Já nechci bejt dotěrnej, ale proč ho vyhodila ?" 

,,Promin Ni, já o tom nechci mluvit, někdy ti to řeknu, ale nechci si tím kazit tu večeři, prosím." kouknu na něj a on chápavě přikývne. 

,,Dobře, ale chci aby jsi věděla že jsem tady pro tebe ano ?" zeptá se a tentokrát jsem to já která přikývne. Pousměje se a já mu úsměv oplatím, poté už se bavíme spíše o věcech, které máme rádi a tak, celý večer je úžasný. 

,,Děkuju Ni, moc jsem si to užila." usměju se na něj když stojíme u mého paneláku. 

,,Není zač, to já děkuju." on se usměje. Nějak se mi od něj vůbec nechce. 

,,Tak pa." rozhodnu se to nakonec přeci jen ukončit. 

,,Pa." přejde ke mně a pevně mě obejme. Někde jsem četla že má ty nejlepší obětí a je to pravda. Po chvíli se na kousek odtáhne a kouká mi do očí. Jeho pohled začne sklouzávat na mé rty. Hned svůj pohled ale vrátí na mé oči a s lehce červenými tvářemi mi vtiskne polibek na líčko, poté už se rozpojíme a já mířím domů zatímco on do svého auta. 

Tak jak se vám to líbilo ? Prosím o voltes a komentíky,. Niki <3 

Q: Zná tady některá z vás Timmyho Whitea ? 

A: Já jo, docela se mi líbjej jeho písničky a včera vydal novou tak jí máte v médiích kdyby jste chtěly :)