Right Now (N.H.)

9.

,,Tak co budeme dělat ?" zeptám se ho když sebou hodím k němu na gauč. 

,,Co si třeba objednat pizzu, kouknout na film nebo si povídat ?" zeptá se na oplátku. 

,,Beru pizzu, a pak si můžeme povídat a kdyžtak si pustit film, ale mohla bych se jít vysprchovat nejdřív ?" pusměju se. 

,,Jo jasně, pojd ukážu ti kde je koupelna a kde budeš spát a taky ti asi půjčím něco na spaní ne ?" 

,,To by jsi byl hodnej, tričko postačí." přikývnu s úsměvem.

,,Dobře tak pojd." usměje se a zvedne se z gauče a já ho následuji do jeho pokoje. Když otevře dveře nestačím se dnes již po asi tak 150té divit. Velký pokoj je opět sladěný hlavně do bílé a černé barvy, stejně tak jako celá vila a je asi tak šestkrát větší jak můj pokoj. Následuji o dál, do jeho obří šatny, která taky vypadá naprosto bombasticky. Ni mi půjčí své obyčejné tmavě modré tričko a já spolu s ním zalezu následně do koupelny, která patří k pokoji pro hosty. Svléknu ze sebe své oblečení, vlasy si stáhnu do drdolu a vlezu do sprchového koutu, který je větší jak naše celá koupelna. Osprchuji se a následně vylezu. Usuším se obleču si kalhotky a Niallovo tričko. Následně se i olíčím. Ten kluk tady má úplně všechno si potřebuju. Jen doufám že se mě nelekne. Co si budeme povídat ani normálně nejsem dle mého názoru nějak nádherná. Natož když nejsem namalovaná, vlasy mám v drdolu a na sobě pouze obyčejné tričko. No budeme doufat. Vylezu z koupelny a svoje věci si položím na židli v pokoji.Poté se vydám z pokoje pryč a po schodech sejdu do obýváku. Ni sedí na sedačce a kouká do mobilu, tak k němu potichu přistoupím ze zadu a položím mu své ruce na jeho oči. Lehce sebou cukne, ale než se naději přetáhne mě přes gauč a já se nějakým mně neznámým způsobem objevím pod ním. 

,,Myslela jsi že mě vylekáš ?" uchechtne se. 

,,Popravdě jo." uchechtnu se i já. Jenže z ničeho nic oba ztichneme a jen si navzájem hledíme do očí. Jakoby jsme se oba snažili v očích toho druhého něco najít. Nějakou emoci, cokoliv. Nevím jak to popsat. Naší tichou chvilku, ale přeruší zvonek u dveří.

,,To bude pizza." usměje se a stoupne si. 

,,Kdy jsi jí objednal ?" zeptám se zatímco on si bere peněženku a jde otevřít dveře. 

,,Než jsem šel taky do sprchy." odpoví mi a já chápavě přikývnu. Otevře dveře zaplatí poslíčkovi a převezme si dvě pizzy. Položí je na konferenční stolek u gauče a sedne si vedle mě. 

,,Kolik ti dám ?" zeptám se ho. 

,,Na to ani nemysli, platím já." usměje se na mě a já mu poděkuji. Vezmu si trojúhleníček ze své pizzy, Hawai a s chutí se do něj zakousnu. 

,,Kam by jsi se chtěla podívat ?" zeptá se mě zatímco jíme. 

,,No chtěla bych toho procestovat co nejvíc. Láká mě hodně států a měst, ale nejvíc bych se chtěla podívat do Ameriky, to je můj sen už asi od čtrnácti. Do New Yorku, LA, Hollywoodu, musí to tam bejt nádherný." zasním se. 

,,A byla jsi tam už někdy ?" zeptá se znovu a já jen smutně zakroutím hlavou. 

,,Nebyla, vlastně jsem nebyla nikde mimo Anglii. Jak jsem ti říkala naše rodina není nějak bohatá. Když s náma byl ještě táta, tak se to dalo. Bylo nám dobře, tedy alespon po finanční stránce, ale zase jsme si nemohli dovolit lítat na dovolené. No a pak když od nás táta odešel, tak už nějaké cestování tuplem nepřipadalo ani v úvahu." povzdechnu si. 

,,To je mi líto, ale neboj jednou se tam určitě podíváš, slibuju. A, ehm no řekneš mi tedy co se dělo s tvým tátou ? Proč ho mamka vyhodila. Jestli o tom nechceš mluvit tak to pochopím, jen si myslím že by se ti ulevilo." řekne pomalu a klidně. 

,,A-asi máš pravdu. Řeknu ti to, ale dopředu se omlouvám že se možná rozbrečím." 

,,To nevadí, jsem tu pro tebe." Zhluboka se tedy nadechnu a začnu vyprávět.

,,Když jsem byla malá, měla jsem vlastně v celku bezstarostné dětství. Sice jsme neměli moc peněz, ale měla jsem vše co jsem potřebovala. Jenže pak se to změnilo. Bylo mi asi patnáct, když se rodiče začali hádat. Bylo to strašný. Každej večer jsem poslouchala jak se rodiče v kuchyni hádají a byla jsem z toho docela vynervená. Aby toho ale nebylo málo táta začal pít. Jenže do práce chodil a peníze, které jsme potřebovali přinášel a proto s ním mamka stále zůstávala. Jenže pak když mi bylo nějak čerstvě sedmnáct, přišel táta domů strašně opilej. Pamatuju si to přesně jako by to bylo včera a to už to jsou skoro dva roky. Seděla jsem na své posteli, s nohama u sebe, které jsem pevně držela a modlila se, aby byl po těch letech zase doma jednou klid. Ségra ten večer zrovna spala u své kamarádky. V tom se ozvalo bouchnutí dveří značící příchod táty a mé tělo se automaticky celé rozklepalo. Slyšela jsem běžnou hádku zatímco jsem si brečela ve svém pokoji. Jenže pak jsem slyšela mamky bolestný výkřik a moje srdce se málem zastavilo. Rychle jsem vyběhla z pokoje a běžela do kuchyně. Mamka s edržela za tvář na, které měla červený obtisk od tátovy dlaně. Ten kretén jí praštil. Začal ajsem s es ním hádat a tak jsem i já schytala pěstí. Nakonec jsme ho s mamkou zvládly naštěstí vyhodit za nedlouho se rodiče rozvedli a my měli klid. Mamka se o nás dvě rok starala prakticky sama protože já chodila pouze na brigádu a za to moc velké peníze nebyly. Byl to těžký rok než mi bylo osmnáct, ale ted se naštěstí máme o něco lépe. Vlastně asi nejlíp za celý můj život." řeknu mu vše i přes to že už skoro od začátku brečím. Kouknu se do jeho očí. Ihned si mě vtáhne do obětí a já mu tak vzlykám do ramene.

,,Já nevím co ti na to mám říct. Kdybych toho chlapa ted někde potkal tak bych ho asi zabil. Nechápu jak tohle může někdo udělat. Jen plakej." šeptne mi do ucha a jemně mě pohladí po zádech. 

,,Děkuju Nialle a omlouvám se." popotáhnu a lehce se od něj odtáhnu abych mu viděla do očí. 

,,Neděkuj a neomlouvej se. Pamatuj si ale jedno. Jsem tady vždycky pro tebe. Vím že se neznáme moc dlouho, ale strašně jsi mi přirostla k srdci. Ty jsi tady pro mě taky byla, tak tady ted já budu pro tebe at budeš potřebovat cokoliv." pousměje se na mě. 

Něco jiného jsou ale slova a něco jiného činy. Může opravdu splnit to co slíbil ?....

Taaak, úplně nevím co k tomu napsat :D Doufám že se líbilo a prosím o voltes komentíky. Niki<3

Q: Minule tetování, tak dneska jdeme na piercing. Máte / nemáte ? Líbí/nelíbí ? 

A: Já nemám a ani nechci. Úplně nesnáším piercingy. Prostě se mi to nelíbí a nemám to ráda, nevím proč, ale nikoho tím samozřejmě nekritizuju, někdo je má rád a tohle je pouze můj názor :)