Right Now (N.H.)

25.

O čtyři dny později

Niallův pohled

,,Sakra tak už let." prohrábnu si flustrovaně vlasy, když sedíme s klukama v letadle a čekáme až vzletíme. 

,,Klid Nialle, za dvě hodiny jsme tam." snaží se mě uklidnit Liam. 

,,Žádnej klid Liame sakra. Já jí musím vidět, musím jí to všechno vysvětlit. Vysvětlit jak to všechno opravdu bylo, jak se na mě v tom klubu přilepila, ale já jí hnedka odstrčil a taky to že sice měla stejnej hotel jako my ale já o tom nevěděl. Musím jí to všechno vysvětlit, nemůžu o ní přijít, prostě nemůžu. Snažil jsem se s ní mluvit, ale hovory mi vždycky típne, na smsky neodepisuje a nebo si pro jistotu vypne telefon. Ale mě nezastaví. Z letiště za ní pojedu hned domů, musím jí to vysvětlit." vychrlím to všechno ze sebe. Ten pocit bezmoci, dkyž právě ted nemůžu nic udělat, je strašnej. 

,,Brácho neboj vysvětlíš jí to a bude to dobrý, ona tě miluje." pokusí se mě podpořit Harry. 

,,Tím si ted nejsem tak jistej, sakra já o ní prostě nemůžu přijít miluju jí, strašně moc jí miluju a vím že ona je ta pravá, vím to.........." moje mluvení přeruší zvuk oznamující že budeme vzlétat. Super, konečně, že to ale trvalo. 

Samin pohled

Opět se přetočím na druhý bok a nepříjemně se zavrtím. Takhle to je už čtyři noci. Celé noci se jen převaluju a moc nespím. Pořád musím myslet na to co se stalo. Myslím na to furt. Doma, v práci, přes den, v noci, pořád. Jsem z toho už úplně vysílená. Fajn tak dneska už spát nebudu. pomyslím si a vylezu z postele, přičemž se doplazím od koupelny. Bože já zase vypadám. Vypadám jako mrtvola. Kruhy pod očima a celkově ohavný vzhled. Kdybych nemusel achodit do práce tak mě ani ven nedostanete. Děkuju make-upu, který pomůže aby se mě lidé venku nelekali. Vykonám raní hygienu, vlasy si stáhnu do culíku a poté zalezu opět do pokoje, abych abych se oblíkla. Hodím na sebe okrové tílko, černou minisukni a bílou koženou vestičku a poté se vydám do kuchyně. Udělám si pouze kafe protože na jídlo už několik dní nemám ani pomyšlení. Nechápu že mě to tolik vzalo. Teda vlastně chápu. Niall byla moje první velká láska, naprosto jsem mu věřila a takhle to dopadlo. Vytáhnu mobil a vyskočí na mě patnáct nových zpráv od Nialla. To mi připomíná, že se vlastně dneska vrací, doufám že ho nepotkám. At si žije s Vanesou štastně. Všechny zprávy si začnu číst a přitom stékají slzy po mých tvářích. Ani jendou jsem mu nezvedla jeho hovor nebo mu neodepsala na zprávu. Přesto si je ale všechny čtu. Když vypiju své kafe zkusím se nějak odreágovat puštěním hudby a uklízením. Asi po třech hodinách se ozve zvonek. Kdo to může bejt ? No, doufám že at je to kdokoliv že se mého vzhledu nelekne. Dojdu tedy ke dveřím, které otevřu. To se ale v dalších pár vteřinách ukáže jako špatný nápad. 

,,Sam." vydechne Niall stojící za dveřmi. Při poheldu na něj se mi do očí opět nahrnou slzy a tak se pokusím hned zase dveře zavřít, to mi ale nedovolí jeho noha, která dveře zastaví. 

,,Sam prosím nech si to vysvětlit, mezi námi nic nebylo." koukne na mě a jeho oči se lesknou. 

,,Tady už není co vysvětlovat Nialle, já ty fotky viděla a ted odejdi." řeknu a snažím se znít pevně a silně. 

,,Neodejdu, ne dokavad ti neřeknu jak to opravdu bylo." zakroutí hlavou. 

,,Ale mě nezajímají tvoje výmluvy, já nejsem hračka se kterou si budeš hrát a jestli jsi si to myslel tak to máš smůlu." Chci ještě něco říct, ale on mě zatlačí do bytu a zavře za námi dveře. 

,,Co to děláš ?" zeptám se nechápavě. 

,,Jen nechci aby celej barák slyšel naše problémy." vysvětlí. 

,,Neboj se, nic neuslyší protože ty se ted hezky otočíš a odejdeš." 

,,Ne, musím ti říct jak to bylo. Já jí nepolíbil, to ona mě. Hned jsem jí odstrčil a v hotleu s náma byla jenom protože tam taky bydlela, ale já o tom nevěděl. Prosím věř mi, miluju tě a nikdy bych ti neublížil, notka Sam." z oka mu ukápne slza. Chytí mé ruce do těch svých a zpříma mi kouká do očí. 

,,A jak si mám bejt jistá že mi nelžeš ?" ušklíbnu se ale ve skutečnosti zevnitř pomalu umírám. 

,,Protože bych ti nelhal a už vůbec bych ti nijak neublížil. Miluju tě nejvíc na celým světě. Nikdy jsem nikoho nemiloval, jako tebe. Nikdy nikoho. Věř mi prosím." 

,,Já nevím jestli ti věřit." zakroutím hlavou. Nacházím se ted ve smyčce míchaných pocitů. 

,,Fajn, tak se na mě ted podívej, podívej se mi do očí a řekni co ted opravdu cítíš. Řekni mi všechno." koukne na mě s prozbou v očích. 

,,Já ale sakra nevím co cítím chápeš to ? Když jsem viděla ty fotky, bolelo to, bolelo to tak strašně moc. A stále to bolí, protože já ti věřila. Věřila jsem ti všechno, věřila jsem ti že mě miluješ, že jsem jediná holka v tvojí hlavě, věřila jsem že ti můžu říct všechno. Věřila jsem že mě miluješ tak jako já tebe. Co chceš slyšet ? Že jsem na dně ? Že si o mě všichni dělají starosti ? Fajn tak ted už to víš." při tom jak mluvím mi začnou stékat slzy. 

,,Odpověz mi na dvě otázky. Miluješ mě pořád ? A věříš mi že to není tak jak to vypadá ?" prosebně s ena mě koukne. Povzdechnu si. 

,,Jo milujua nejvíc se bojím že jen tak nepřestanu. A věžím, no nevím jsem ted strašně zmatená je toho moc. Media a ted ty a já už prostě nevím. Musím přemýšlet, prosím odejdi." stále brečím. 

,,Dobře když si to přeješ, ale prosím věř mi a uvidíme se. Miluju tě. Ahoj." chce mi vtisknou polibek na rty, ale já uhnu. 

,,Ahoj." šeptnu pouze a on se zklamaným pohledem odejde. Já sjedu po zavřených dveřích na zem a naplno se rozvzlikám. Bože proč já, proč já nemůžu bejt konečně jednou štastná.

Holky tak nám zbývá už jen jeden díl a pak Epilog. Prosím o votles a komentíky. 

Jinak holky co se stalo ? :o Minulá kapitolka má asi jen třináct přečtení a jeden komentář. Jakto ? Už se vám zase nezobrazila aktualizace nebo ? Jsem z toho taková docela smutná, nebo spíš mi vadí že nevím ani co se stalo. 

Q: Koukaly jste včera na British ? 

A: Smaozřejmě a omg kluci vyhráli, jsem na ně strašně pyšná na lásky naše. History je nejlepší videoklip joooo. Cenu převzal Liam. Milujuuu je a zasloužej si to. Jsem ráda že viděj že mi při nich stále stojíme. <3