Right Now (N.H.)

Epilog

O dva roky později

Ještě se na svůj celkový vzhled kouknu do zrcadla. Třpytivé světle růžové tílko se zlatým lemem, červená třpytivá minisukně, dva červeno zlaté náramky na rukou, make-up, hnědé stíny, linky, řasenka, rty natřené v rozích tmavě růžovou rtěnkou a ve prostřed fialovou a vlasy stažené ve vysokém culíku, který je obtočený copánkem. 

,,Fakt hodně dobrá práce Vic." usměju se na svojí maskérku. 

,,Děkuju, ale tak s tebou je lehký pracovat, vypadáš dobře ve všem."

,,Děkuju snad mi ten vzhled dneska pomůže." uchechtnu se. 

,,Určitě jo, neboj to zvládneš." povzbudivě se na mě ještě podívá a poté odejde. 

Abych vám to vysvětlila, právě jsem na prvním koncertě mého úplně prvního turné. Nějakým způsobem se před rokem a půl nějak seběhlo že jsem nějakým záhadným způsobem podepsala smlouvu s nahrávací společností a dnes jsem tady. Na mém turné s názvem Lights Camera Action. Jo a ještě bych chtěla dodat. Neptejte se mě jak je to možné, protože já sama do dneška nechápu, jak se to stalo. Z mých myšlenek mě vytrhne zaklepání na dveře.

,,Dále." řeknu a tak se otevřou dveře a do mé šatny vstoupí mamka spolu se Sab. Ihned je uvítám obětím. 

,,Tak jak se těšíš zlato ?" zeptá se mě mamka.

,,Ale jo těším se." přikývnu. Jedna z nejlepších věcí na téhle práci je že je můžu bez problému finančně zabezpečit a tak se nám všem žije líp. Nějakou dobu si povídáme než s eozve další klepání a vykoukne na nás blondatá hlava patřící mé lásce. 

,,Tak my vás necháme o samotě." usměje se mamka a spolu se ségrou odejdou. 

,,Tak co lásko, jsi nervozní ?" přejde ke mně Ni a obmotá ruce kolem mého pasu přitahujíc si mě tak blíž k sobě. 

,,Jo jsem, ale zároven se hrozně moc těším." usměju se na něj. 

,,Nebud zvládneš to. Ano nevíš jak jsem rád že jsme to tenkrát vyřešili a já ted můžu bejt s tebou v tento velký den." usměje se na mě. 

,,Taky jsem ráda, nevím co bych si bez tebe počala." prohrábnu mu vlasy načež on se uchechtne. 

,,A kde máš vůbec zbytek ?" zeptám se. 

,,Čekají v publiku, ale já tě musel ještě vidět."

,,Pět minut, Sam pojd si pro mikrofon." ozve se za dveřma. 

,,Už jdu." křiknu nazpět. 

,,Tak jdi na to." usměje se na mě Ni a nahne se ke mně aby spojil naše rty, ale já uhnu. 

,,Promin, ale Victoria by zabila nejdřív mě a pak i tebe kdyby se mi smazala rtěnka." uchechtnu se. 

,,To nic, však já si to vyberu večer, než mi odletíš." uličnicky se na mě zaculí. 

,,To víš žejo. Miluju tě." šeptnu směrem k němu.

,,Miluju tě." řekne taky a poté už se jde na věc. 

Kdo by řekl že se všechny mé sny mohou stát skutečností. Myslím že málo kdo a proto si nikdy neříkejte že to nedokážete. Každý může dokázat to co chce, at už štěstím, těžkou dřinou nebo jako to bylo v mém případě za pomoci někoho jiného. Důležité je zapomenou na gravitaci, na lidi kteří vám říkají to nedokážete, zapomenout na všechno a prostě to jen dokázat..........

Zazní úvod mého koncertu a já za obrovského potlesku a křiku vyskoším na podium a začnu zpívat svojí první písničku Let's reach the stars

Tak jak začít. První věc. Tohleto původně nebylo v plánu. Epolig měl být až zítra a tohle měl být ještě díl. A plány se změnily doslova před půl hodinkou. Měla jsem napsáno tak kolem 500 slov, al epřišlo mi to divný a nevěděla jsem úplně jak to udělat, takže jsem se rozhodla že ten díl vymažu a udělám už prostě Epilog, že to bude lepší a myslím si že je. Takže se omlouvám těm, které na to nebyly překvapené ale věřte mi že tohleto bylo to nejlepší řešení. 

Doufám že se vám Epilog a celý tenhle příběh líbil. Chci vám moc poděkovat za vaší podporu v podobě hvězdiček a vašich komentářů, které mi vždy zpříjemnili den nebo vehnaly slzy do očí. Neexistují slova, kterýma bych vyjádřila jak moc mi na vác na všech záleží. Opravdu moc děkuju a mimochodem tahle storka se dostala na 81 místo ve Fan Fikce a za to vděčím jen a jen vám, takže potlesk pro vás. Miluju vás :**

A jak už to bývá něco končí a něco jiného začíná, takže nesmutněte a doufám že se zítra uvidíme u mého zbrusunového příběhu s názvem Old Friend. Já se s touto storkou budu opět loučit s těžkým srdcem jako se všema, ale zároven se těším na nový příběh. 

No a přece na závěr musíme dát naší pravidelnou otázku, bez toho by to nešlo :D

Q:Jste rády že to nakonec skončilo Happy a budete se mnou i u mého nového příběhu ? 

A: Já jsem to od začátku plánovala. Fakt je že jsem uvažovala i o smutným konci, ale prostě mi to k tomuhle nesedělo, to si nechám na jindy. A doufám že se sejdu s váma všema u novýho příběhu :)))