Right Now (N.H.)

3.

Je tady další ráno a další den. Lehce se protáhnu a podé vylezu z postele. hodím na sebe obyčejné džíny, bílé tílko a přes to červené tričko s tříčtvrtečním rukávem a véčkovým výstřihem ze kterého vykukuje právě ono bílé tílko. Zalezu do koupelny kde vykonám raní hygienu, nalíčím se v podobě make-upu, hnědých stínů, tenoučkých linek, řasenky a lesku na rty. Po chvíli už sedím v kuchyni s kafem a snídaní, když slyším lehký hluk a následně se ve dveřích kuchyně objeví Sab. 

,,Ahoj co že jsi tak brzo vzhůru ?" usměju se na ní. 

,,Ahoj nevím nějak jsem nemohla spát." zaculí se. Prohlédnu si jí zvídavým pohledem. Když někdo od nás z rodiny nemůže spát, tak to už musí bejt něco. Mám to. 

,,Ty jsi zamilovaná." usměju se na ní a ona lehce zčervená. Ne dělám si srandu je rudá jako rajče. 

.,Ne." zakroutím hlavou. 

,,Ale jen se nedělej, pojd sem a řekni mi kdo to je." odsunu židli vedle sebe a ona si teda vedle mě sedne. 

,,No tak jo. Jmenuje se Mike a chodí o ročník víš než já. Je hezkej, ale hlavně strašně milej. Ted si pořád píšeme a nebo se bavíme ve škole. Vždycky mě pustí první do dveří, které podrží a tak. A víš jak jsme říkala že má Niall nejkrásnější modrý oči ? Mike je má taky tak moc nádherný." zasněně se usměje. Popravdě pochybuji o tom že by měl někdo tak krásný oči jako Ni. V těch jeho se ztrácím. Doufám že je ještě někdy uvidím. protože mi přišlo že jsme si včera skvěle rozuměli. Ale docela pochybuji o tom že si na mě bude dneska ještě vůbec pamatovat. Vyprostím z hlavy myšlenky na Nialla. 

,,To je hezký a pozval tě někam ?" zeptám se hned. Tyhle dětské lásky, jak já bych se ráda vrátila do těhle let kdy jsem nic nemusela řešit, no vlastně....ne nechci se do nich vrátit, ted se přeci jen asi mám líp. 

,,Ještě ne." smutně se na mě podívá. 

,,Neboj určitě se brzo dočkáš a hned mi to pak řekni jasný ?" kouknu na ní a ona s úsměvem přikývne. 

,,Fajn, ted už ale musím jít, uvidíme se asi až zítra, tak pa." zvednu se vtisknu jí pusu na čelo a poté odejdu. 

,,Ahoj." pozdravím se s Tinou a Dannym, opět zalezu do zadu, kde si vezmu bílou zástěru a poté co otevřeme nám opět začne práce. 

Niallův pohled

Pomalu otevřu oči a podívám se kolik je hodin. Jedenáct ? Páni spal jsem dlouho. No vlastně se moc nedivím, jelikož jsem včera usnul úplně vysílenej asi v jednu. Musel jsme hodně přemýšlet o tom co se včera stalo. Nemůžu uvěřit že mi tohleto všechno Vanesa opravdu mohla udělat. Kluci mi říkali že se jim nelíbí a že je se mnou jen pro peníze a slávu. Ale já to neviděl, nebo jsem to možná jen nechtěl vidět. Jediný co vím že to nebylo poprvý co mě podvedla a docela hodně mě to vzalo. Proč já musím mít sakra takovou smůlu na holky ? V dnešní době je opravdu těžké najít obyčejnou a milou holku která si na nic nehraje. Takže to bylo jedno téma o kterém jsem přemýšlel a ještě nad ním uronil pár slz. A to druhý, o tom jsem vlastně asi přemýšlel víc. Je to ta brunetka jménem Sam. Nevím čím to bylo, že jsem jí vlastně sám od sebe řekl co se mi stalo. Netuším jak to udělala. Jak udělala to že jsem se s ní cítil dobře a zapomněl na to co se stalo. A jakto, že jsem to byl já kdo prosil o obětí ? Většinou jsem já ten který obětí rozdává,ale s ní to bylo jiný. Doufám že by z nás mohli být přátele, protože jí strašně toužím poznat víc. Stejně bych za ní měl dneska zajít a poděkovat jí. A pozvu jí na večeři, jo to je dobrý nápad. Vylezu z postele a zalezu do koupelny. Vysprchuji se a následně se tak nějak upravím, abych nějak vypadal. 

Samin pohled

Jsou asi čtyři hodiny, když se otevřou dveře a stojí v nich blondák se slunečními brýlemi, které si hned sundá a naše pohledy se střetnou. Usměje se na mě a já mu úsměv oplatím.

,,Sam koukej to je Niall Horan." šeptne mi nenápadně Tina do ucha. 

,,Já vím." přikývnu. Niall se rozejde ke stolům a nakonec se k jednomu usadí, konkrétně ke stolu který obsluhuju já. Rozejdu se tam tedy. 

,,Ahoj Sam." věnuje mi úsměv a já mm pocit, že se mi každou chvíli podlomí kolena. Co to se mnou je ? 

,,Ahoj co si dáš ?" zeptám se ho. 

,,Kolu, ale přišel jsem hlavně za tebou." 

,,Proč ?"překvapeně se ho zeptám. 

,,Chtěl jsem ti moc poděkovat za včerejšek a taky tě jako dokaz díku pozvat na večeři, teda jestli chceš." On mě chce pozvat na večeři ? 

,,Neděkuj, jsem ráda jestli jsem ti alespon trošičku pomohla. Nemusíš mě kvůli tomu zvát na večeři." zakroutím hlavu. 

,,Ale já chci a ne neberu jako odpověd, takže kdy máš volno ?" lehce se uchechtne. 

,,Tak dobře, ehm třeba zítra ?" navrhnu. 

Vyzvednu tě v osm." usměje se na mě. Někdo jako já půjde na večeři s Niallem Horanem, ten svět se dočista zbláznil. 

Holky moje líbí se vám tenhle příběh ? Já jsem s ním taková nejistá, ale tak je to zatím pouze začátek že, ale stejně. Prosím o voltes a komentíky Niki. 

Happy birthday Harry. Omg chápete to ? Už mu je 23 je strašný jak nám naši miláčkové stárnou :/ 

Q: Píš někdo z vás příběh ? Že bych si přečetla a popřípadně našla by se tady nějaká lásečka která by mi mohla příběh sdílnout ? 

A: Čistě pro vás :*