Right Now (N.H.)

10.

O tři týdny později

,,Happy birthday to you, happy birthday to you, happy birthday dear Sam, happy birthday to you..." vzbudí mě dva hlasy patřící mamce a Sab. Ano dneska mám devatenácté narozeniny. S úsměvem otevřu oči. Obě stojí nade mnou a mamka v ruce drží čokoládový mufin ve kterém je zapíchlá svíčka. 

,,Jé, to jste nemusely. Děkuju vám." usměju se a posadím se abych je hned mohla obejmout. 

,,Neděkuj a poj si radši sfouknout tu svíčku a přej si něco." usměje se na mě mamka a dá mi mufin do rukou. Co si jen přát ? Hm.....zavřu oči a sfouknu svíčku. Pochybuju že by se mé přání vůbec mohlo splnit. 

,,Opravdu vám oběma moc děkuju." usměju se na ně. 

,,Neděkuj, enní za co, moc mě mrzí že si nemůžu dovolit koupit ti drahý dárek a uspořádat ti velikou oslavu, protože ty jsi to zasloužíš, ale doufám že tě alespon potěší že večer půjdeme na večeři." smutně se na mě pousměje a já se zvednu a skočím jí kolem krku. 

,,Mami z toho si nic nedělej, já nic nepotřebuju. Nepotřebuju drahý dárky a veliký oslavy, stačíte mi vy dvě." odtáhnu se od ní a usměju se na ní. 

,,Nás dvě a Nialla." slyším šeptnout Sab a mamka se na to zasměje. 

,,Co jsi to řekla ?" zeptám se jí se zasmáním. 

,,Ale prosímtě ségra jen si to přiznej. Jseš z něj úplně hotová. Když má volno tak jste spolu, bud u nás, u něj, nebo je s tebou v práci, jdete ven a tak a když je pryč tak si zase pořád voláte a píšete." uchechtne se. Kouknu na mamku která pouze přikyvuje. Povzdechnu si a posadím se na postel. 

,,To je to tolik vidět ? Já nevím co to se mnou je. Je mi s ním tak dobře tak jako s nikým jiným a když jsme se před několika týdny políbili, bylo to tak kouzelný a dokonalý. Aghr, proč já ? Proč se sakra musím zamilovat do někoho u koho nemám sebe menší šanci ?" opět si povzdechnu a hodím sebou do lehu. 

,,Ale notak zlato, z toho si nic nedělej, to je normální. Nevybíráme si do koho se zamilujeme, prostě se to stane a popravdě si nemyslím že by jsi u něj neměla šanci,ale o tom si promluvíme jindy protože já ted bohužel musím do práce. Poprosila jsem jestli můžu dorazit pozdějc,ale do osmi tam musím bejt tak pa holčičky moje a večer jdeme teda na tu večeři." usměje se na nás mamka a poté co se s náma rozloučí a odejde. Během chvilky odejde i Sab do školy a já tak zůstanu doma sama. Ještě že mám dneska volno. Vstanu z postele a s myšlenkou že dneska celý den proležím v posteli, si připravím snídani se kterou usednu do postele k televizi. Akorát když dosnídám začne mi zvonit telefon. Niall. S úsměvem hovor příjmu. 

,,Ahojky zlato všechno nejlepší." nad jeho oslovením se musím usmát. Takhle mi ted občas říká. Naše přátelství se hodně zvětšilo jsme ted fakt spolu jak jen to jde a já........já s  do něj zamilovala. Vím že to není správný, ale jak dneska řekla mamka, lásce se nedá poručit. 

,,Ahoj Nini, děkuju." 

,,Neděkuj, to je to nejmenší co jsem mohl udělat. Je mi líto že tě dneska neuvidím,ale až se vrátím do Londýna určitě to spolu oslavíme ano ?"

,,Jasně že jo, už se na tebe těším." 

,,Já na tebe taky, ale ted už musím jít tak papa." 

,,Papa." řeknu a típnu hovor. Jen co mobil položím na postel začne opět hrát a tentokrát je to Tina. Hovor příjmu. 

,,Ahojky Sam, všechno nejlepší. Co takhle zajít na oběd ? Zvu tě když máš ty narozky." 

,,Ahoj, děkuju, ale to nemusíš." 

,,Ale já chci takže tě vyzvednu v jednu ?" 

,,Tak teda dobře, budu se těšit pa." 

,,Pa." ozve se z druhé strany a já tedy telefon opět típnu. Mám docela čas, který strávím u televize a poté se ve čtvrt na jednu začnu chystat. Obleču si bílou sukni do půlky stehen, červené tílko a bílý cardigan. Na obličej nanesu make up, kočičí linky a světlounce nahnědlou rtěnku. Vlasy si na koncích nakulmuju a jsme hotová. Akorát mě Tina prozvání s tím že je dole a tak si vezmu červené lodičky kabelku a opustím byt. Přivítám se s Tinou a rozejdeme se do nedaleké restaurace. Objednáme si a povídáme si. 

,,Ty Sam nechtěla by jsi jít na chvíli ke mně, třeba jenom na dvě hodky." navrhne Tina když už máme skoro dojezeno. 

,,Ale tak koneckonců bych mohla, vlastně jsem u tebe ani nebyla, nevím kde bydlíš." dojde mi a uchechtnu se. 

,,No jo vlastně ty jsi u nás ještě nebyla jak jsme se přestěhovali, tak to musíme napravit." usměje se a já přikývnu. Když dojíme tak Tina tedy zaplatí, sedneme na autobus a jedeme k ní domů. 

Trošku posunutí v čase, ale tak snad nevadí. Prosím o voltes a komentíky. Niki<3

Q: Nedávno se na internetu řešila taková věc, takže....Ananas na pizze. Jo nebo ne ? 

A: Za mě stoprocentně jo, miluju Hawai a mimochodem vzpomínáte si jako pizzu měla Sam v minulém díle ? :D