Tak Miluješ mě? [Cameron Dallas]

We live together.

Pak se sebral a odešel. Takhle jsem to nechtěla. Šla jsem do kuchyně kde jsem ho viděla.

Zase tam seděl jak hromádka neštěstí. I když jsem zase tak nic hroznýho neřekla. Seděl zády ke mně, věděl totiž že příjdu. Zase jsem v něm viděla toho 17-cti letého puberťáka. Přešla jsem k němu a začala mu dávat letmé polibky na krk. Moc dobře vím že ho to lechtá. Začal se nahlas smát a já věděla že je v pohodě. Sedla jsem mu na klín. "Nemyslela jsem že nechci vztah, sám moc dobře víš jak moc tě miluju" usmála jsem se ale on mi úsměv nevrátil. "Co se podle tebe změnilo?" zeptal se bez jakékoliv emoce. "Já nevím.. Prostě mám pocit že.. Jsme každý na jiné vlně.." odpověděla jsem.  "Scar? Na jiné vlně? Děláš si prdel? Nejsme oba na jiné vlně nic se nezměnilo až na to, že jsme dospěli to je všechno.." vykřikl.

"A to je možná ono .. Není to všechno protože mám pocit že každej chceme něco jinýho.."
"Já jen vím že chci tebe.." jeho hlas se na konci věty zlomil. Nic jsem mu na to neodpověděla.
"Came..sám víš jak mi na tobě záleží. Víš to až moc dobře. Když jsi zase přijel, věděla jsem že se to všechno zase vrátí zpátky a to, že tě budu milovat ještě víc než kdy jindy.. Když jsem zjistila že jsi přijel, nevěděla jsem jestli být šťastná nebo brečet. Vidět po pěti letech kluka, kterýho jsem milovala tak moc..mě zlomilo. Věděl jsi to sám. A potom jak jsme spolu trávili čas,  mi došlo, že už bez tebe nechci být, a tím myslím nikdy. Ale zase na druhou stranu, nevím jestli spolu dokážeme být. Ty jsi tu šťastný je to tady tvůj domov, máš tu přátelé, rodinu a hlavně Kate. Ale já se stejně za pár dní musím vrátit domů. A kdo ví kdy se zase uvidíme. Oba jsme přes půl státu chápeš? A víš jak to dopadlo tehdy..stejně jsme se rozešli. A já mám strach .. Protože mám doma povinnosti a nevím kdy se zase budeme moct vidět... A o to je to pro mě horší. Protože vím, že by jsme se stejně rozešli. Sama nevím proč ti to teď říkám. Přijela jsem za tebou, protože jsi mi chyběl tak moc. Každá minuta mi bez tebe připadala jako nekonečný den. A myslela jsem si jak to bude všechno zase Dobrý. Upřímně, když jsi odjel, tak jsem se snažila zapomenout, ale nešlo to. Bolelo to.. Ale je to tak. Mám strach že by nám to stejně nevydrželo..nevím co jsem si od toho slibovala. Promiň Came " snažila jsem se zachnat slzy, které se mi rychle valily do očí. Sebrala jsem se a odešla. Potřebuju na vzduch a trochu o tom všem popřemýšlet. Neznám to tu, takže ani nevím kam sakra jdu.