Tak Miluješ mě? [Cameron Dallas]

Blíž a Blíž

Ráno jsem vstala a ale aspoň trochu jsem doufala že Cam bude vedle mě ležet. Omyl. Nějakým způsobem jsem vylezla z postele a šla do koupelny. Udělala jsem hygienu a šla jsem do obýváku kde seděl Nash. "Dobrý ráno" pronesl. "Jak pro koho.." odvětila jsem. "Hele Scarllet hrozně rád bych tu zůstal, ale musím hlídat Skylinn, nevadí to?" řekl. "Nashi vůbec ne, jen jdi." usmála jsem se. Nash odešel a já zůstala v domě sama. Neměla jsem na nic náladu. Na nic. Ani se najíst. Zapla jsem notebook a šla na Skype. Cam byl aktivní. Hned jsem mu zavolala a on to zvedl. Bože, konečně jsem ho viděla. Sice jen přes kameru ale viděla. "A-ahoj zlato.." usmála jsem se a snažila jsem se být silná, protože to pro mě je hodně těžké. "Ahoj lásko" usmál se.

Bože ten jeho úsměv. Tohle nezvládnu. Už cítím jak se mi slzy valí do obličeje. "Zlato neplakej prosím..." řekl zlomeným hlasem. "Came já se snažím.. Ale je to těžký víš..." setřela jsem si slzy a viděla že Cam na tom taky  není nejlíp. "Tak co, jak se ti líbí nový dům?" změnila jsem téma. "Není špatnej, ale pořád se tu necítím jako doma. A chybíš mi tu ty.. Hrozně moc."
Řekl. "Came taky mi hrozně chybíš..ani nevíš jak...každičkou vteřinu bych si přála být u tebe a pořádně tě obejmout." opět se mi spustil proud slz, které jsem Se snažila potlačit. "Hned jak budu moct, tak se uvidíme, slibuju." usmál se. "Jo já vím.." snažila jsem se usmát. Moc mi to nešlo.

Povídali jsme si asi tak dvě hodiny. Cam už ale musel a tak jsem si lehla do postele. Znáte ten pocit, když zjistíte že bez jediné osoby nedonkážete žít? Já ano. Nikdy jsem si nemyslela, že najdu tak dokonalého kluka jako je on. A já našla. Jsem za něj hrozně vděčná.

Cítila jsem se jako tělo bez duše. Chybí mi. Musím ho vidět. Teď hned. Ale nejde to... Pořád si namlouvám že ho brzy uvidím ale ne... Nějakou chvíli to bude trvat. Najednou mi někdo volal. Jess. Chtěla vědět jak mi je. Jak mi asi může být když mám přítele tak moc daleko odtud. Byla jsem ve stresru. Z čeho? Z toho, že jsem bez Cama.

Vzpoměla jsem si na krabičku záchrany jak já tomu říkám. Cigarety. Ano Camovi jsem to vyčítala ale teď to asi aji chápu. Otevřela jsem krabičku. Zapálila jsem cigaretu a popotáhla jsem. Zachutnalo mi to natolik, že už mám právě pátou cigaretu. Kouřila jsem z okna aby rodiče nic nepoznali. "Posereš se z toho.." řekl znechuceně Nash. Lekla jsem se ho, ale tak nějak jsem čekala že přijde.

"Hele Nashi, nech mě bejt, jo?" štěkla jsem a on pochopil že mě nemá poučovat. "Dej mi taky.." natáhl ruku a já mu jednu podala. Zapálila jsem mu a on popotáhl. "Mm dlouho jsem neměl.." vyfoukl mi do obličeje kouř. "Dřív jsi to Camovi vyčítala a teď to děláš taky.." řekl a popotahoval. "No..asi jsem změnila názor.." vyfoukla jsem kouř. "Hmm počkej, hned jsem tady.." típla jsem cigaretu a odběhla jsem do kuchyně pro vodku. Vzala jsem sklenky a odnesla je do mého pokoje. Nalila jsem nám oboum a vzala jsem sklenku do ruky. "Na to, že brzo uvidíme Cama.." cinkly jsme si a oba dva jsme to do sebe koply.

Řeknu vám, vodka a cigarety je zlo. Ale aspoň jsem se trochu uvolnila. "Scar, už bys neměla pít.." řekl podnapile Nash. "Áleee Nashiii..připijímee na Camíka" začala jsem se smát a kopla do sebe panáka vodky. "Hele Nashiii já jdu hajat" zasmála jsem se a lehla si do postele. Viděla jsem jak mi Nash mává a odchází.

×××
Večer

Probudila jsem se s totální kocovinou. Super. Vylezla jsem z postele a koukla se do zrcadla. Sama sebe jsem se lekla. Převlíkla jsem se a odmalovala. Došla jsem do kuchyně kde máma chystala večeři.

Z pohledu Camerona
Tak nějak si pořád nemůžu zvyknout na to, že tu nejsem se Scarllet a Nashem. Chybí mi hrozně moc a to jsem pryč teprve druhý den. Vedle nás bydlí sousedi. S tím klukem, Jack se myslím jmenuje jsem se začal bavit. Není to špatnej kluk. Byl jsem v pokoji a ještě jsem si vybaloval věci, jelikož včera jsem na to byl líný. "Zlato, dneska mám noční takže jdu do práce. Večeři máš v troubě. Jo a Sierra dnes nebude doma, takže tu budeš sám." usmála se máma. "Jo dobře." máma šla do práce a Sierra není doma. Nevím co tu mám jako dělat. Jaxx taky nevypadal zrovna nadšeně a neměl úplně playful náladu.

Najednou někdo zazvonil. Šel jsem otevřít, u dveří stál Jack, ten soused.
"Ahoj, ehm Camero že?" řekl. "Čau, jo Cameron. Co potřebuješ?" zeptal jsem se. "Dneska je u mýho kámoše velká párty a napadlo mě jestli by jsi tam nezašel. Aspoň by ses seznámil a my bychom tě poznali." usmál se. "Hele jo klidně proč ne. Kdy to začíná?"
"No, už to začlo.." odpověděl. "OK tak vyrazíme, jen si dojdu pro mobil klíče, však to znáš." se smíchem přikývl a já šel pro mobil, klíče a peněženku.

Vyrazili jsme. Čím blíž jsme se přibližovali k domu, tím víc byla slyšet hudba. Musím uznat že ta párty jela fakt ve velkým. Došli jsme do domu. Lidi ale vypadali střízlivě. "Hele lidi tohle je náš novej soused Cameron!" zařval a všichni se na mě otočili. Všichni se ke mně seběhli a začali si se mnou povídat. Pak se ke mně seběhlo hodně holek. Všichni tam byli tak v pohodě. Začal jsem pít.

Ale i tak, chyběla mi Scarllet. Nedokázal jsem na ni nemyslet. Pak mě ale jedna holka zatáhla do tančícího davu. Začali jsme spolu tancovat. Pořád my nosila rum. Už jsem v sobě dost cítil alkohol.

Pak mě vzala za ruku a odtáhla mě do pokoje. Hrozně se smála a odhodila mě na postel. Sundala si obelečení a byla už jen ve spodním prádle. Začala se přibližovat blíž a blíž.....