Winter Sound

25. Staré jizvy

Z mojí hlavy se stal střep, ne oprava. Moje hlava byla kovová plechovka od parků s čočkou plná střepů. S každým pohybem začaly střípky narážet nejen do sebe, ale i do stěn plechovky. Vlastně ne, další oprava moje hlava byla pytlem z hrubé látky plný kovových a skleněných úlomků. Skrze hrubou látku se ostré hroty dostávaly ven a bodaly jako tisíce sršních žihadel.

Nerozuměla jsem těm všem obrazům obestírající prostor kolem. Cítila jsem pohyb dimenzí a samotného světa. Točil se rotoval  a to přesnost rychlostí 1667 km/h.

Cože? Kde se tohle vzalo. To není pravda. Nic z toho! Mysli na věci, kterým rozumíš. Věci co jsou pravda, co dávají smysl!

Bílá hora - 8. 12. 1620

Dobytí Bastily - 14. 7. 1789

Smrt Václava III. - 4. 7. 1306

Objevení Ameriky - 12. 10. 1492
Ne! Tohle ne. To první - 1000 ne 1100

1000

1100...

Svět kolem působil abstraktně, stala jsem se Alenkou a králičí noru zastoupily  syntetické zornice lidského robota. Tělo odmítající poslušnost mi starost však nedělalo, kam bych taky šla.  Vždyť už nejsem ani normální člověk... NE! FAKTA!

První parlamentní volby po válce - 26. 5. 1946

Smrt Jana Masaryka - 10. 3. 1948...

***___***

Vision stál u sanitiního lehátka zatímco se snažil spojit s agentkou Romanovovou. Rudé cihly plotu u bočního vstupu muzea připomínající svým stylem spíš Anglii a její domky v předměstí odrážely světla lamp a Vision si přál být schopen plně pochopit koncept hry světla a stínu něčeho tak malichezného jako je právě cihlový plot.

Dívka ležící na lehátku, bez žádného povrchového zranění, přesto však třesoucí se bolestí mumlajíc data v jazyce pocházející z oblasti střední Evropy, byla jediným důvodem proč se dostavil on sám a ne zástupce policie. Zdravotníci jí pro jistotu nasadili kolem krku plastový skelet, prostotě je Vision ujišťoval, že problém není poraněná hlava.

Když ho Natasha před časem poprosila, aby na ni příležitostně dohlížel, neodporoval. Myslel si, že zkušenost skrývající se v tomto úkolu pomůže s jeho lepší integrací. S postupem času začal pochybovat o výhodách které by mohl mít z pozorování mladé ženy nepředstavující žádné ohroženou pro veřejnou bezpečnost. Dnešek, ale přinesl změnu. Změnu jejíž důsledky pozoroval na vlastní oči, jak tmavovláska zalapala po dechu a nakrčila nos jakoby s něčím nesouhlasila.

Vision totiž pocítil spojení. Určitý kontakt podobný tomu Vandinu, ale přesto nebývale odlišný. Proč energie vlastní jemu samému i té věci v jeho čele proplula jako otevřeným kanálem v moment, když se jejich pohled střetl nevěděl. A doufal, že právě Natasha by mohla pomoct.

Mladá žena zalapala po dechu a vytřeštila oči, jak se násilně vymanila z obětí omamné ztráty vědomí. Zmateně těkala očima na všechny strany, oči snažící se navyknout jak tmě, tak světlu lampy kousek za lehátkem. Vision ji chvíli zkoumavě pozoroval a všiml si, že její oči najednou nevypadají tak záhadně a mocně. Jejích zelená barva nejiskřila jako před půl hodinou než se bezhlasně svalila k zemi. Spojení, ať už si ho vymyslel nebo skutečně existující, se vytratilo.