Newt Scamander- jméno mé✔️

U černého jezera 1. část

,,Dobře, já tedy už půjdu." Řekl profesor Scamander a strčil tlustému puštíkovi do zobáku dopis.
,,Kšc! Leť!" Popohnal sovu, která se k letu moc neměla.
,,Nashledanou." Pozdravila jsem, když už skoro nebyl vidět na točitých schodech.
Cukl sebou. ,,Eee nashle."
To jako zapomněl, že jsem tu?! To je jedno, pamatuje si, jak se jmenuju!
Do dopisu jsem naškrábala ještě pár vět a pod P.S. jsem dopsala:
P.S. Mami, pošli mi prosím nějaké ponožky. Úplně jsem si je zapomněla sbalit!
Dala jsem dopis své sově, a ta odletěla. Už byla tma, když jsem se courala k hradu.
S námahou jsem otevřela vstupní dveře a hned za nimi jsem se srazila s Aaronem. No skvělý.
,,Ale, ale. Nejdeš nějak pozdě?"
,, A proč jdeš ty ven?" Odpověděla jsem a nadzvedla obočí. 
,,Hehe, jdu za profesorem Snapem...něco mu musím donýst."
,,Aha, něco." Řekla jsem znuděně, otočila se na patě a vyrazila do havraspárské společenské místnosti. Opravdu mě nezajímalo, co má Aaron a Snape mezi sebou za kšefty. Ještě jsem v jeho tváři zachytila náznak zklamání. Nebo snad smutku?

                                                                                         *

Ubíhal den za dnem. Jason nám dával zabrat, vracela jsem se každý večer unavená do hradu. To však neměnilo nic na tom, že jsem se nemohla dočkat dalších a dalších hodin péče o kouzelné tvory.                                                           

                                                                                        *

Byla polovina října. A většina lidí šla toto slunné sobotní odpoledne dolů k jezeru. Elis mě přemluvila, abych tam s ní a jejím ''chlapcem'' (už to byl druhý chlapec za tento rok) zašla. Vzala jsem si tedy s sebou učení, abych aspoň dělala něco užitečného.
,,Nejdeš taky?'' Zeptala jsem se Tiny, ta pouze zavrtěla hlavou a ponořila se zase do svých knížek.
S Elis jsme se setkaly ve společenské místnosti. Vlastně jsme si nikdy neměli moc co říct, ale už od prváku jsem s ní na pokoji, takže s ní nějak vycházet musím.
,,Tina nechtěla, co? A kde máš plavky?!''
,,Já se nebudu koupat. Už jsem ti to říkala několikrát,'' Já se nepotřebuju předvádět přede všemi.
,,A jinak kdo je ten tvůj nový hoch?'' Nedalo mi to, se nezeptat.
,,Uvidíš.'' Záhadně se usmála a prohrábla si blonďaté vlasy. Ale vážně, co sakra dělá v havraspáru? Když jsme přišly ke schodům, které vedly k vodě, k loděnici, tak tam stál Oliver Wood. Už jsem se nadechovala, že ho pozdravím a zeptám se, jak se těší na zápas, který je už příští týden, když v tom se Elis rozběhla a objala ho. Zůstala jsem tam stát s otevřenou pusou. Potlačila jsem vlnu žárlivosti a možná i znechucení.
,,Čau...Takže takhle jo?'' Řekla jsem s křečovitým úsměvem. Oliver vypadal, překvapeně, že tam jsem taky. ,,Ne, já se nejdu koupat.'' Rychle jsem dodala, když jsem si všimla, jak si mě tázavě prohlíží, když zjistil, že nemám ručník nebo tak.
Sešli jsme nekonečno schodů k vodě. Elis si svlékla mudlovské tričko s nějakým divným nápisem a sukni- samozřejmě, měla pod tím plavky. Když jsem uviděla, jak se tam naschvál promenáduje a jak ostatní čumí, tak jsem si raději sedla na molo, opřela se o jeden z uvazovacích sloupků a začala psát úkol na obranu proti černé magii.