*Natasha*
Pár metrů a jsme skoro nad New Yorkem. V dálce se tyčila vysoká věž Avengers Tower původně Stark Tower. Když jsme byli s Brucem skoro u věže, dostala jsem se do systému věže, abych mohla přistát.
Při příletu se mi otevřel vchod pro přístup libovolného letounu a přistála jsem. Společně jsme si s Brucem vystoupili a nechali zatím věci uvnitř. Přece bysme je netáhli teď hned, když nevíme, jak to bude dál.
Vyrazili jsme hromadně k výtahu, který byl vlastně jediný vchod do věže a taky celýho jejího prostoru. Bruce zatím zmáčkl tlačítko na přivolání výtahu a já se zaujatě rozhlížela po nově postaveném prostředí. Předtím to tu vypadalo jinak, než to Loki vybombardoval se svojí armádou v New Yorku.
Byly to hezký časy.
Výtah dorazil a oba jsme vešli dovnitř. Stiskla jsem číslo patra, kde by mohly být laboratoře. Možná, že tam Tonyho najdem, ale to teprv zjistíme.
28. patro...
25. patro...
20. patro...
17. patro a závěrečný.
Místo toho, aby se dveře otevřely, začalo kolem nás blikat varovné červené světlo a nějaký ženský hlas dokola opakoval... „v budově je vetřelec...v budově je vetřelec,"
Mně i Brucovi z toho bolela hlava a taky si okamžitě zakryli uši, protože upozorňování bylo hlasitější a hlasitější. Bruce se posunul víc do rohu a opřel se o něj. Já zůstala stále před dveřmi a mírně rozkročená držela rovnováhu, abych nespadla.
„Já toho Starka zabiju!" naštvaně jsem si pro sebe zašeptala a hned na to se dveře od výtahu otevřely. Stál za nimi Iron Man a vyčkával. Ruku měl nataženou mým směrem a chystal se vystřelit, nebo jakkoliv bránit svoji věž. Potom však ruku dal dolů.
„J.A.R.V.E., vypni to!" zakřičel hlasitě a během pár sekund se vše uklidnilo. Světla přestala blikat. Hlášení zmlklo a já s Brucem jsme si konečně mohli dát ruce z uší pryč. Tony si sundal hlavovou část brnění z hlavy a vykuleně na nás oba zíral.
Byla chvíle ticha. Toho, při kterém nikdo neví, co říct.
Bruce se konečně pohnul a z rohu se postavil vedle mně. Samozřejmě byl taky zaskočený. Tony víc. Jestli dostal v SHIELDu stejné hlášení, co Fury, tak se ani trochu nedivím. Polovina týmu byla v čudu a my jediný tři zbyli. Ještě k tomu máme na krku tu holku.
„Kde je zbytek?" tázal se jako první Tony po nějaké době, co jsme tam jen tak stáli a čuměli na sebe, jako totální volové. Společně jsme se po sobě nezávazně s Brucem podívali a potom zpět na Starka.
„To by nás taky zajímalo. Náš Jet, kterým jsme tam letěli, byl zničen a SHIELD pro nás poslal náhradní let. Thor, Steve i Clint zmizeli," odvětila jsem s klidem a poukázala rukou, jestli můžem z výtahu ven. Tony souhlasně přikývl a následně začal odcházet. Já i Bruce jsme ho následovali a po pár minutách opětného ticha zastavili.
Tony ukázal na otevřený vchod do jedné z laboratoří a já s Brucem jsme šli k němu. Uviděla jsem tam dívku, jak stojí u jednoho ze stolů a něco na něm dělala. Byla otočená zády k nám a nevěděla o nás. Tony mezitím odešel a já vběhla dovnitř vybavené laboratoře, plné technických vymožeností na každým rohu, zdi, podlaze. Prostě všude.
Byla jsem jak smyslů zbavená. Potom, co se na mně otočila, jsem se prudce zastavila. Hnědovlasá holka zůstala poněkud klidná a vyjevě na mně zírala. Tohle asi trochu nečekala. Co tam však dělala mi bylo záhadou.
ČTEŠ
Posel temnoty • Avengers [1] ✓
Fanfiction„Víme, co jsme, ale nevíme, co můžeme být." - William Shakespeare Všichni mě v nočních hodinách New Yorku nazývají 'Posel temnoty'. Obávají se, že přijdu právě k nim domů a seberu jim jejich nejcennější věc. Jejich dítě. Po celá léta okrádám lidi o...