Nikdy Ji Nenajdeš

•10•

Příjemné čtení :*

Vytáhla  jsem notebook...

Sedla jsem si mezi Justina a na nohy jsem si dala notebook. Opírala jsem se o Justinovu hruď. Zapla jsem film a koukala jsem. Už mi těžkly víčka. Za chvíli už jsem nic nevnímala, jenom svoje sny.

Pohled Justina

Díval jsem se na film, když v tom Mia začala pravidelně dýchat.  Podíval jsem se na Miu, která spokojeně spala usmál jsem se a musel jsem si ji vyfotit.
Už jsem taky chtěl spát, tak jsem zavřel oči a opřel jsem se více o sedačku. Film už jsem dávno vypl. Ještě mě něco napadlo.
Na instagram jsem přidal tu fotku jak Mia spí.  Dal jsem k ní popis 'my Princess while sleeping 😻❤ @miajudes. Na fotce jsem jí označil a pousmál jsem se nad tím. Už jsem byl vážně unavený, takže jsem zavřel oči a hned jsem usnul.

Ráno

Vzbudil mě hluk ze záchodu. Vešel jsem na záchod kde se Mia ležela u zachodové mísy a zvracela. Podíval jsem se na hodiny, abych zjistil za jakou dobu přistáváme. Za hodinu.

„lásko co se děje?" Zeptal jsem se jí a držel jsem jí jednou rukou vlasy a druhou jsem jí hladil po zádech.

„běž prosím pryč, nechci abys mě takhle viděl" řekla a pokračovala ve zvracení.

„ani mě nehne" pokračoval jsem v držení vlasů a hlazení po zádech.

„teď už je mi líp" řekla a přestala zvracet, celý obsah záchodu spláchla a přešla k umyvadlu. Chtěla si vyčistit zuby, ale kartáček měla v kufru, který dostaneme až přijedeme.

„nemám si jak vyčistit zuby" zakňučela a přišla ke mě, hlavu zabořila do mojí hrudi a já jsem si ji blíž přitáhl k sobě.

„tak si zatím vem žvýkačky, přistáváme až za hodinku, budeš to muset vydržet" pokrčil jsem rameny, protože jsem nevěděl jak jí mám pomoct, tohle mě jediné napadlo. Přikývla a vzala si žvýkačku.

O hodinu později

„prosíme o cestující, aby se připoutali, budeme přistávat" řekla do mikrofonu letuška.
Připoutal jsem se a Mia také. Bylo jí pořád trochu zle, ale už je to o mnohem lepší, takhle mi to řekla.

***

Nastoupili jsme do Taxíka a já jsem nadiktoval adresu našeho hotelu.
Mia neví v jakém jsme hotelu. Doufám, že se jí bude líbit.

Po patnácti minutové jízdě taxíkem, jsme dojeli na místo. Já jsem dal taxikáři peníze a vyndal jsem kufry z kufru. ( To zní divně :D). Mia když viděla náš hotel tak jí spadla pusa dokořán.

„t-o je ná-š hot-el?" Zeptala se mě. Nad tím jejím výrazem jsem se musel usmát.

„jo, líbí se ti to?" Zeptal jsem se.

„líbí je slabé slovo" odpověděla.

„a to jsi to neviděla zevnitř" pousmál jsem se a mrkl jsem na ni.

Na recepci nám dali karty od pokoje, do kterého jsme okamžitě šli, protože se nám nechtěli už tahat ty kufry.

Odemčel jsem tou kartou (takový to do té jako kdyby zásuvky, neumím to popsat :D).

Z pohledu Mii

Hned co Justin otevřel jsem uviděla jenom samí luxus. Neříkám, že by mi to vadilo, ale vadí mi jak za mě vše platí. Sice nejsem bohatá jako on, ale moje mamka vlastní firmu a můj taťka už není mezi námi. Nad touhle vzpomínkou mě začali štípat oči, rozeběhla jsem se do koupelny a zamčela jsem za sebou.

„lásko děje se něco?" Zeptal se mě Justin se starostí v hlase. Neodpověděla jsem, akorát jsem si přitáhla kolena k bradě.

„haló Mio " zase volal a chtěl se dostat ke mě.

Kdybych ty dveře neodemkla tak je asi vyrazí. Když mě viděl uplakanou, tak si mě stáhl do medvědího objetí. Miluji jeho obětí, cítím se tak bezpečně a lásky plně.

„chybí mi táta" ještě víc jsem se k němu přitulila a začala jsem mu vzlykat do jeho trička. Justin ví, že nemám tátu, vše jsem mu řekla.
Taťka už tu není od mých 13-ti let. (Mia má narozeniny 29.6. a Justin jako v reálu, takže 1.3.) V červnu mi bude sedmnáct, on umřel těsně po mích narozeninách, takže potom to budou čtyři roky.

Flashback

„A co dělá tvůj táta za práci?" Nad touhle otázku jsem se zasekla. Začali mě štípat oči od slz.

„můj táta je mrtvý" řekla jsem a propukla v pláč.
On mě objal a utěšoval. Jemu můžu věřit a ještě Emmči.

„Mio, právě teď se na tebe dívá a byl by určitě smutný, kdyby tě takhle viděl" pousmál se na mě a mě se moje nálada aspoň o trochu zlepšila

End Flashback

Asi po patnácti minutách jsem přestala plakat. Podívala jsem se na Justinovo tričko, které bylo celé mokré od mých slz. Podívala jsem se na něho. MILUJU TEN JEHO ÚSMĚV!!! Měl zase na sobě jeho krásný úsměv.

„lásko omlouvám se za to triko" nevinně jsem se na něj usmála a pokrčila jsem rameny.

„to je v pohodě, stejně je mi vedro" začal si sundávat tričko a já jsem opět slintala nad jeho břišáky a svaly na jeho těle.

„fotka by vydržela dýl" muckl na mě.
To mě, ale naštval, chvíli jsem si hrála na paní uraženou, ale potom mě napadlo, ještě něco lepšího.

„hm.. chtěla jsem jít s tebou do sprchy, ale nějak si to nezasloužíš za tvé chování" mrkla jsem na něho a řekla jsem to takovým tím namyšleným tónem. Jinak se asi ptáte proč jsem chtěla jít do sprchy, jednoduše z toho letu smrdím jako chcíplá hyena. Utekla jsem do koupelny, zamčela jsem se, takže už neměl šanci se sem dostat....

Ahoj!! Doufám, že se vám kapitolka líbila, mě přišla trošku nudná :D
Jinak mám pro vás překvapení, které nevím kdy se dozvíte, ale doufám, že to bude nejlépe do dalšího týdne :)) jako vždy se omlouvám za chyby.

                               -belieberka13-