Nikdy Ji Nenajdeš

•20•

Příjemné čtení :*

Sedla jsem si do své lavice, počkala jsem na zvonění a potom poslouchala nudný výklad učitelky...

***
Takhle nějak uběhlo 6 hodin. Konečně domů, už se nemůžu dočkat. Ze školy mě vyzvedne mamka, že si chce o něčem promluvit. Mamka jela do naší oblíbené kavárny. Zastavila a vystoupili jsme. Vešli jsme a sedli jsme si na místo na, které si sedáme pokaždé.

„Tak o čem si chtěla mluvit mami?" Zeptám se jí mile.

„No odjíždím na měsíc pryč, takže budeš jenom s Liamem doma" vykulím oči a na sucho polknu.

„T-ak dobře" přikývnu, ikdyž se mi na tom chlápkovi něco nezdá. Mamka se doširoka usměje a číšník s nás zeptá na naší objednávku. Já jsem si dala zmrzlinový pohár a mamka si dala vanilkové Latté.

***
Už jsem doma a chystám se spát, dnes mi Justin ani nevolal, tak doufám, že se nic nestalo. Nastavila jsem si budík a zavřela oči. Myslela jsem, že usnu, ale mé myšlenky mi to nedovolily.

„Ťuk,Ťuk" začalo něco ťukat na okno a já jsem se hrozně lekla. Vstala jsem a opatrně jsem se podívala. A kdo tam stál? Justin, vypadal vystrašeně. Otevřela jsem to okno a on mě hned vtáhl do objetí.

„Ty žiješ, ani nevíš jak jsem rád" úplně si mě k sobě namačká a já pořád nic nechápu.

„Co se tu děje? Proč bych neměla žít?" Optám se, ale Juss začne balit do velkýho kufru moje oblečení.

„Liam, byl můj nejlepší kamarád, byl, teď má gang a jde po mě, protože jsem ho údajně zradil, ale já jsem nechtěl být závislý" řekl hrozně rychle.

„Na čem závislý?" Ptala jsem se, protože jsem nic nechápala.

„Na drogách, bylo mi patnáct a byli jsme nejlepší kamarádi, v tu dobu jsem začal zpívat, jednou přišel Liam s pytlíkem s bílým práškem, řekl, že jenom jednou, ale potom jsme to měli každý den, já jsem s tím přestal a ho zatkli na tři roky do vězení, teď už je na svobodě a chce mi to vrátit, abych trpěl stejně tak jako on v base, chce mi tě vzít, protože jsi moje nejcennější věc" vysvětlí, popadne mě za ruku a utíkáme. On bral drogy? Nic na to neřeknu, protože mě to naprosto vykolejilo, ale naštvaná na něj nebudu. Nasedli jsme do auta a někam jeli, ale já jsem byla unavená a usla jsem.

***

Letiště, zastávka na které jsme vystoupili, hned mi to bylo jasné.

„Kam poletíme?" Zeptám se ustrašeně.

„Do Anglie, přesněji do Londýna" řekne a já se těším, protože jsem v Londýně ještě nebyla a tohle je jedno z měst, kde se chci podívat.

„Dobře, ale co máma?" Mamka je pořád na té služební cestě, tak nevím.

„Vše je domluvené, tvé mámě jsem o tom řekl, koupil jsem vám nové mobily, v Londýně máme i koupený dům a musíme tam nějakou dobu být" jsem překvapená, jak tohle všechno vymyslel, ale Bieber je Bieber.

„Jinak náš dům je obklíčený bodyguardy, ale musíme nebýt vidět, jinak nás najdou a to není dobré" dodá.

                               ***

Vystoupíme z auta, které nás dovezlo z letiště před náš nový dům. Je to obrovská vila.

„To je nádhera" usměju se na Justina.
Přikývne, chytne mou ruku a prsty si proplete s těmi mými.... 

Ahoj! Je tady nová kapitola tak snad se líbí. Jinak teď už zase budu přidávat kapitoly postupně. Tak se mějte a u příští kapitoly ahoj!

                                  -belieberka13-