Nikdy Ji Nenajdeš

•17•

Příjemné čtení :*

Ještě jsme se políbili a už jsme pokračovali v cestě...

Cesta utíkala strašně pomalu a to protože jsme byli v koloně. Nabourali tam totiž nějaký náklaďák a auto. Naštěstí všichni přežili. S Justinem jsme si v autě zpívali a bylo nám fajn. Moc ho miluju a nevěděla bych co dělat, kdyby odešel z mého života.

„Lásko? Vstávej" začal mě někdo budit z mého snu. Promnula jsem si oči a nademnou se skláněl ten nejúžasnější kluk pod sluncem. Justin. Usmála jsem se a on mi úsměv opětoval. Došli jsme na recepci, kde nám předali klíče od naší chatky.

Měli jsme chatku čidlo 6. I na to, že je to jen chatka v přírodě tak byla luxusně vybavená, no jo no Bieber. Vybalila jsem si do takové menší skříně oblečení. Justin udělal to stejné. Napadlo nás, že se půjdeme tady porozhlédnout. Bylo tu obrovské jezero a kopec na kterém se dobře vidí na západ slunce. Seděli jsme s Justinem na kopci a mlčenlivně jsme sledovali úchvatný západ slunce. Přisunula jsem se ještě víc k Justinovi a svou hlavu jsem opatrně položila na Justinovo rameno, ten se na mě podíval a sladce se usmál. Propletla jsem si sním ruku a pořád jsme seděli.

Usmívala jsem se jako sluníčko, protože jsem byla šťastná. Co víc si chcete přát když máte kluka, kterého milujete a on miluje vás.

Po západu slunce jsme se zvedli a s propletenýma rukama jsme šli z kopce kolem jezera do naší chatky. Justin v kapsy vyštrachal klíče a odemčel chatku. Justin šáhl po mobilu a začal si s někým psát a hrozně se u toho culit. On by mě byl schopnej podvíst? Lehla jsem si na jeho hruď ať aspoň něco vidím a tam byli srdíčka a taky si tam psali 'miluju tě :*'. Z tohohle se mi nahrnuli slzy do očí. Přešla jsem ke skříni a začala si rychle balit věci do kufru.

„Proč si balíš?" Zeptala se mě s nechapavým výrazem.

„Protože s tebou tady nebudu už ani minutu!" Zařvala jsem na něj a slzy mi začali téct po tvářích.

„Co jsem udělal?" Pořád měl nechápavý výraz.

„Podvedl jsi mě!" Opět jsem zařvala.

„Tebe bych nepodvedl, protože tě miluju!" Taky zařval a začal i brečet.

„Tak proč sis s nějakou holkou psal srdíčka a miluji tě?" Zeptala jsem se a pořád mi z očí na tváře stékali vodopády slz.

„Ty myslíš tohle? Psal jsem si s Jazzy jak se na ni těším až přijedeme a napsal jsem jí miluju tě jako, že jí mám rád" řekl se sklopeným pohled a utřel si slzu, která mu sjížděla po tváři. Já jsem taková kráva, tohle mě mohlo napadnout a né hned vyšilovat.  Sama jsem nadala Justinovi při naší první hádce ať si to vždy nechá vysvětlit a teď jsem to udělala i já.

„Justine já se omlouvám, měla jsem si to prvně nechat vysvětlit a né být hned taková a řvát po tobě, ale já se bojím, že tě ztratím" objala jsem ho a začala mu plakat do hrudě. Hladil mě po vlasech a dával mi jemné polibky na čelo.

„Neboj mě neztratíš, i kdyby si chtěla tak já o tebe budu bojovat" usmál se na mě. Z toho breku jsem byla hrozně unavená a tak jsme šli s Justinem spát. Ještě jsem napsala Emmče, která už mi tři dny neodepsala. To mě ignoruje? Popřáli jsme si s Justinem dobrou noc a co jsem zavřela oči tak jsem spala.

                           ***
Už doma

„Tak další tu máme smutnou zprávu, ztratila se mladá šestnácti letá dívka. Naposledy byla viděna v parku se svým přítelem, postava hubená, zelené oči a hnědé vlasy, kdyby jste ji někde viděli zavolejte na policii rodina ji postrádá"
Seděla jsem na gauči a sledovala jsem zprávy, bylo mi líto té holky, ale teprve jsem začala brečet když tam dali fotku Emmči. Proto mi neodepisuje. Všechny ty popisy sedí. Začala jsem hystericky brečet. Justin pohotově seběhl ze schodů. Spal a já jsem ho nejspíš zbudila.