1. kapitola

543 51 0
                                    

"Zlato, připrav se, za chvíli máš už být na cestě!!!" Křičí na mě mamka ze spoda.
"No jo mami!!" A už sem letěla dolů po schodech s kuframa v ruce.
"Tak se měj, užij si to tam a chovej se slušně." Kárá mě mamka.
"Ahoj, jo užiju a budu se chovat slušně a už musím už tu mám taxík."
Obejmuly jsme se ( s tátou nežiju, protože umřel, když mi bylo pár měsíců ) a naložila kufry do taxíku a pak si sedla do zadu a vzala si sluchátka. Poslouchala jsem Marcuse a Martinuse. Když jsem dojela na letiště jen sem si nasedla do letadla a po pár minutách sem usla.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Když jsem se vzbudila, tak jsem už byla v Karibiku. Vylezla jsem z letadla a viděla jsem jak se nějaký hlouček holek motá okolo nějakého kluka, který měl nad hlavou ceduli s nápisem "Malia". Šla jsem k těm holkám a prošla do toho hloučku, viděla jsem ho na vlastní oči. Stál tam Martinus v celé své kráse a podíval se na mě těma svýma oříškovýma očima.
( Malia, Martinus )
Ty si Malia??
Jo.
Tak pojď za mnou.
Dobře.
Šla jsem s ním po boku  a ty holky tam zůstaly a čuměly jak vyvoraný myši.
Já se nad tím jen usmála. Šli jsme mlčky k limuzíně. On mi jako správný gentleman s úsměvem otevřel dveře.
Já jsem s úsměvem poděkovala a sedla si, on si sedl vedle mě a když si sedal vedle mě, tak mi omylem sáhl na stehno. Hned se omluvil a já  jen zčervenala a řekla ze to je dobrý. 
Si jiná než ostatní holky.
A v čem??
No třeba že ostatní by si to hned vyfotili a řekli že ví že po nich jedu a takový.
Aha a to je dobře nebo špatně??
Podle mě dobře, takový vtěrky já moc nemusím.

WinKde žijí příběhy. Začni objevovat