Win

18. kapitola

Nastoupili jsme a po cestě si povídali o Oscarovi.
Doufám, že se nebude chtít pomstít.
Neboj, už jsem to zařídil.
Co jsi zařídil???
Už se k nám nikdo z jejich rodiny nepřiblíží.
Vážně, jak si to udělal???
Oscara zavřeli do hlavní státní věznice a ostatním řekli, že to byla nehoda.
To jim podle mě přišlo divné. A vždyť mu je teprve 16, Tak jak ho mohli zavřít???
Nevím, ale vím že je zavřený.
Uff, to se mi ulevilo.
Mě taky, už se nemusím bát o svoji princeznu.
A já o svého prince.
Hele, nechcete s těma sladkejma kecama už přestat???
Tak si vzpomeň na Sashu, jak mě štvali taky ty tvoje sladký kecy.
Ale to je něco jiného.
To teda není!!
Kluci se začli hádat, ani nepostřehli, že auto zastavilo.
Haló kluci, auto už zastavilo.
Co???? Vážně???
Jop.
Tak já zaplatím.
Ok.
Martinus zaplatil a s mojí pomocí jsme došli do domu.
Konečně doma, teď by jsme měli začít uklízet.
Ehm ehm, oznamujeme Martinusovi Gunnarsenovi, že už je uklizeno. Řekla jsem jako rozhlas.
Tak to je dobře, teď máme víc času na sebe.
Přišel ke mně a dal mi pusu do vlasů. Marcus si sednul na jednu stranu gauče a Martinus na druhou. Martinus si na Marcuse položil nohu, vypadalo to komicky. Tady máte fotku.

Pojď, jdeme nahoru.
Dobře.
Šli jsme nahoru do jeho pokoje a tam jsme unaveně spadli do postele. Marcus se převalil na bok a koukal na mě.
Co je???
Nic, jen koukám jak jsi krásná. 😃
Nad tím jsem se jen usmála a políbila ho. Polibky mi oplácel a lehnul si nade mě. Najednou mi zapípal mobil, chtěla jsem se pro něj natáhnout, ale omylem jsem Martinusovi podrazila ruku a on mi spadl hlavou do výstřihu. (😂😂)
Ježiši promiň, já nechtěla. Cítila jsem jak se usmál. Najednou hlavu zvednul.
Náhodou, mě se tam líbilo. Řekl a úchylácky se usmál.
To si vždycky byl takový nadržený pako??
Jop, ale když jsem s tebou, tak se snažím krotit.
Aha, takže ty se krotíš.
Mám se chovat přirozeně???
To snad rači ani ne. Řekla jsem s úšklebkem.
Ale no tak, aspoň chvíli.
Možná jindy.
On se jen opět úchylácky usmál a znova mi spadnul do výstřihu.
Dej tu hlavu pryč. Řekla jsem a tlemila se u toho.
Nedám.
Snažila jsem se ho odstrčit, ale marně.
Dělej vyndej tu hlavu.
Nope.
Ty úchylácký pako.
Jop.
Už jsem to vzdala, natáhla jsem se pro mobil a podívala se co mi píplo. Byla to Aneta. Začli jsme si psát.
Ahoj, nechceš jít ven??
Jo klidně, ale bude to chvíli trvat než se vyprdelim.
Proč. 😂
Protože mám ve výstřihu Martinusovu hlavu a nechce ji dát pryč.
Aha, zkus ho zalechtat v podpaží.
Ok.
Začala jsem ho lechtat a on se začal kroutit a smát se. Už to nevydržel a dal tu hlavu pryč.
No vidíš, že to šlo.
Ha ha ha, moc vtipné. 
Já vim.
Proč ti pípal mobil??
Aneta mi napsala.
Aha a co chtěla??
Jestli s ní nechci jít ven a ja řekla, že půjdu.
Aha a můžu jít s vámi?? Řekl a zazubil se.
Možná, ale to by jsi ze mě musel prvně slézt.
Ok.
Slezl ze mě a lehl si vedle mě.
Víš to, že tvoje poprsí vážně voní?? Řekl a se zlým úmyslem ve tváři se na mě podíval.
Nech toho. Řekla jsem  a majzla ho po hlavě polštářem.
A proč??
Protože si nechutnej.
Ještě řekni, že se ti to nelíbilo.
Taky že ne. Řekla jsem a začala si hrát s vlasama.
Lžeš, vždycky když lžeš, tak si hraješ s vlasama.
No dobře no, možná trochu se mi to líbilo.
Lehnul si na bok a zlomyslně se na mě podíval. Spadnul mi zase hlavou do výstřihu.
Nech toho, už na mě čeká Aneta.
Jen když budu moct jít s vámi.
Dobře no, ale hlavně slez.
Slezl, vítězoslavně se na mě podíval a vyšel ven z pokoje. Já se zatím převlékla. Vzala jsem si černé roztrhané džíny a na to Martinusovo tričko, co bylo hozené přez židli. Bylo taky černé a na něm napsáno "Love".
Šla jsem pomalu dolů po schodech, když v tom mě někdo chytil kolem pasu a dal si mě přez rameno. Byl to Martinus. Běžel se mnou po schodech dolů.
Pusť mě, spadneme. Řekla jsem skrz smích.
Neboj.
S tebou jsem se nikdy nebála a nebolela tě ještě před hodinou noha??
Ne, to byla výmluva na to, abych mohl být k tobě co nejblíž. Mám ji totiž po operaci umrtvenou, nebudu to cítit jste pár hodin.
Když myslíš.
Najednou zazvonil zvonek. Martinus šel s úsměvem otevřít, ale já byla furt na jeho rameni.
Ahoj, čekám na ....
Asi mě zbystřila.
Ahoj Anet, on je neodbytný, může jít s námi??
Jo klidně, mě to nevadí.
Okay, můžeme jít Malio??
O můj bože, já bych mohla jít sama?? Řekla jsem s ironií.
Jestli chceš, stačilo říct kouzelné slovíčko.
Prosím??
Nope.
Tak co??
Co třeba "Miluji tě můj princi, mohl by jsi mě dát na zem."
Aneta se už neudržela a vyprskla smíchy.
Dobře.
Miluji tě můj lrinci, mohl by jsi mě dát na zem??
Jop.
Konečně mě dál na zem. Vyrazili jsme a šli se projít. Povídali jsme si o kravinách např. Proč pijeme mléko od krávy a ne od slona. (😂😂)
Díky, že jste si šli se mnou pročistit hlavu.
Není..
Zač.
Ahoj, už pustili Lucase domů, tak jdu za ním.
A..
Hoj.
Vážně za sebe doříkáváme slova nebo věty??
Jop.
To už nám asi hodně hráblo.
To je slabý slovo.
Nevim jak ty, ale já se jdu umýt.
Dobře, já tam pak přijdu.
Okay.
Doufám, že to myslel tak, že pak přijde do pokoje. Říkala jsem si v duchu.
Šla jsem se umýt, tentokrát jen osprchovat. Pustila jsem na sebe horkou vodu. Myslela jsem, že ze mne opustilo všechno špatné. Najednou se okolo mého pasu omotali něčí ruce. Otočila jsem se a tam stál nahý Martinus.
Ti jebe!! Zařvala jsem na něho a stříkala mu do obličeje vodu.
Auuuu, ja nic nevidím a bolí to.
O to jde, nechci aby jsi něco viděl.
Už jsme spolu dost dlouho, to tě nemůžu vidět nahou, vždyť ty mě taky vidíš nahého.
Proudem vody jsem sjela opět na sebe.
Otevřel oči a zjistil, že k němu stojím zády.
Promiň, nevím co to do mě vjelo. Řekl a chtěl odejít. Já ho ale chytla za zápěstí.
Jestli chceš tak zůstaň. Řekla jsem stydlivě.
Vážně, nevadí ti to???
Ne to je v pohodě, ale nekoukej na mě.
Ani malinko?? Zeptal se nadějně.
Možná malilinko.
Otočil se ke mě a políbil mě do vlasů a pak na rty. Chvíli jsme se tam pod tekoucí vodou líbali a pak jsme vylezli.

Doufám že se tato kapitola líbila. Děkuji za hvězdičky i každý komentář potěší.

Monty179