26. kapitola

324 36 4
                                    

Když v tom se otevřeli dveře a v nich stál Marcus s Yzumi. Koukali na nás s otevřenou pusou.
My nebudeme rušit. Chtěl odejít.
Hmm, už se stalo. Řekl otráveně Martinus.
Marcus zavřel dveře a asi odešli.
Kde jsme to skončili???
Tady.
Podívali jsme si navzájem do očí a zase se začaly líbat. Chtěl udělat krok směrem ke stěně, ale místo toho spadnul ke dnu a já s ním. Asi mu to uklouzlo. Ve vodě jsem se rozesmála. Jelikož jsme se líbali, tak jsem se nenadechla a to byla chyba.  Než jsem se vynořila, tak  jsem  to už prostě nevydržela a vdechla vodu. Vynořila jsem se a snažila se nadechnout, ale marně. Z vody se vynořil i Martinus, plaval ke mě, poplácal mě po zádech, abych vodu vykašlala, ale pořád nic. Martinusovi se v obličeji objevila taková zvláštní grimasa, nejspíš se o mě bál. Snažila jsem se tu vodu vykašlat, ale prostě to nešlo. Začaly se mi zavírat pomalu oči. Přestávala jsem všechno cítit a najednou mi ochably svaly a já už jsem viděla jen tmu......

Pohled Martinuse
Začala padat do vody, já ji ale chytil a doplaval s ní na kraj bazénu. Položil jsem ji na zem a začal ji tlačit na hrudník. Po chvíli jsem ji začal dýchat do úst, díky bohu, vyplivla vodu a nadechla se.

Pohled Malii
Ucítila jsem na mích rtech jiné rty. S námahou jsem otevřela oči, najednou se mnou někdo prudce trhnul a já se objevila v něčí náruči. Až teď jsem si uvědomila, co se vlastně stalo. Svoje ruce jsem také obmotala kolem jeho pasu. Sice jsem nevěděla, co se stalo, když jsem byla mimo, ale byla jsem ráda, že jsem u něj v náručí. Cítila jsem se u něj v bezpečí.
Už jsem ti přeci říkal, že mě nemáš už nikdy takhle strašit.
J..j..já.... o.. omlouvám s..se.
Řekla jsem s těží.
Ne, já se omlouvám, to já jsem uklouzl.
Děkuji.
Za co???
Za to, jak si mě oživil. Už po druhý.
Pro tebe cokoliv lásko. Políbil mě do vlasů.
Víš, že od té doby, co jsem s tebou, jsem už dvakrát skoro umřela??
Kam tím míříš???
Nikam.
Fuj, já už se lek, že to znamená rozchod.
To bych ti neudělala.
No jen aby, pojď ty si půjdeš dneska už maximálně lehnout.
A to jako proč??
Protože se mi nechce už nic dělat a nechci aby se ti dneska něco stalo.
Okay, ale prvně si jdu lehnout do sauny.
Chtěla jsem se zvednout, ale uklozla jsem po dlaždičkách a spadlo mu zpátky do náruče.
Promiň. Zvedla jsem se a už tentokrát bez spadnutí.
To je v pohodě.
Vstal, chytl mě za ruku a šel směrem k sauně. Když v tom se opět otevřeli dveře a v nich stál Marcus.
Brácha, musíte dojet pro Emmu k babičce.
A proč tam nedojedeš sám??
Mě se nechce, prosím.
Hele, já jsem teď mohl přijít o Maliu, takže prosím tě, seber si tu tvojí královskou prdel a dojeď pro ni ty. My ji pak klidně budeme hlídat.
Platí.
Zabouchl dveře a už byl zase v tahu.
Tři.
Dva.
Jedna. Začal odpočítávat na prstech.
Na jednou do dveří opět vletí Marcus a chce vysvětlit to, že o mně Martinus mohl přijít. Martinus mu to teda vysvětlil a Marcus jen šokovaně odešel. My jsme si vlezli do sauny, Martinus ohřál kameny a sednul si ke mně.
Nechceš mi namasírovat záda??
Klidně.
Začal mi jemně přejíždět po zádech a pomalu přitlačoval. Jedno rukou mi sjel na zadek.
To nejsou záda.
Já vim.
Tak dej tu ruku jinam.
Nechce se mi.
To máš blbý.
Fakt.
Jop.
Najednou mě prudce chytil za boky a hodil si mě přes rameno a utíkal se mnou do našeho pokoje.

Doufám, že se líbilo. Vydávám to v 1: 21  minut. Děkuji za každou hvězdičku a komentář.

Monty179


WinKde žijí příběhy. Začni objevovat