Win

16. kapitola

David a držel Marcusovi u hlavy pistol.
Přivedl jsem si bratra.
Jak to, že můžeš hýbat s rukama??
Mám v nich železné kosti. ( Vím že je to kravina, ale nic jiného me nenapadlo😂)
Jak jsi se sem dostal??
(Všechny písma dohromady = David)
Mám své cestičky, mám pro tebe poslední návrh.
Povídej.
Odejdeš se mnou a nikomu se už nic nestane.
Myslíš to vážně??
Ne znova už ne, nechci o tebe přijít.
Jestli vám to všem zachrání život, tak to prostě musím udělat.
Ne, my vyhrajeme, to slibuji.
Tím bych si nebyl tak jistý. Řekl David a střelil ho do podkolení jamky. ( To je to že zadu kolena mezi stehnem a lýtkem)
Martinus spadnul k zemi a chytl se za nohu.
Neeeeeee!!! Běžela jsem k němu, ale výstřel a kulka přede mnou mě zastavila.
Jestli se k němu jen přiblížíž, tak to schytá do hlavy.
Nech mě mu to jen zavázat, pak si se mnou dělej co chceš a udělám co budeš chtít.
Vážně?? Co budu chtít???
Jo, prosím.
Dobře, ale jestli se někdo jiný jen hne, tak to schytá.
Došla jsem k Martinusovi, ten se na mě s uslzenýma očima podíval.
Prosím, neodcházej mi.
Já ale musím.
Ne, ty nic nemusíš, hlavně ne odcházet s tím idiotem.
Pozor na jazyk nebo to tu někdo schytá.
Kde je lékárnička??
Neřeknu, to radši umřu, než aby jsi šla s ním.
To ti můžu splnit, ale půjde tak jako tak.
Marcusi, kde je lékárnička??
Dole v obýváku u televize.
Já jdu s tebou, jinak by jsi udělala nějakou blbost a Martinus by neskončil dobře.
Hmmm.
Brácha, ohlídej je tady.
Ok.
Šla jsem rychlím krokem dolů do obýváku. Když jsem brala lékárničku, tak jsem slyšela že zhora výstřel. Letím s lékárničkou v ruce nahoru. Vidím, jak Oscar leží na zemi.
Co se stalo??
Ten hajzl mě střelil do kotníku.
Jakej??
Ukázal na Martinuse. Namířil na něj zbraň, já si stoupla před Martinuse a doufala, že ho nechá.
Nechám tě jen kvůli ní.
Sedla jsem si k Martinusovi a začla mu čistit ránu.
Nech to, bez tebe pak stejně spáchám sebevraždu. Řekl se smutkem v hlase.
To nedělej, prosím. Dělám to pro tvoje dobro.
Ale moje dobro jsi ty.
Syknul bolestí, když jsem mu to vydezinfikovala.
A ty jsi moje všechno, proto to dělám.
Tak to pro mě nedělej, radši umřu po tvém boku, než smutkem.
Neboj, najdeš si někoho jiného. Řekla jsem a utřela si mokré tváře od slz.
Obvázala jsem mu nohu, objala ho a vstala.
Můžu se s ním opět rozloučit, prosím??
Je to nutné??
Když položíš tu pistol a necháš ji tady, tak odejdeme hned.
Fajn, lepší než abys se s ním ocucávala.
Položil pistol, já šla se sklopeným výrazem k němu.
A magore (to je na Martinuse), to vaše psisko se sem nedostane, stačí kus masa a je jako beránek, máš ho ve sklepě.
David vzal z jedné strany Oscara a z druhé mě. Já jsem si vzpomněla na balisong co mám v kapse. Potichu jsem ho vyndala a otevřela. Bez váhání jsem ho Davidovi vrazila do zad. Ten zařval bolestí a spadnul k zemi. Všichni na mě čuměly jak na ducha. Aneta zavolala policii a záchranku. Ty tu do deseti minut byli, David to "bohužel" nepřežil,  Oscara zatkli a Anetě s Lucasem dali po výslechu podmínku. Jestli někomu za následující dva roky ublíží, tak jdou taky do lapáku. Martinuse a Lucase odvezli do nemocnice. Já s Anetou jsme se usmířili a byly z nás zase nejky. Celý dům jsme spolu s  Marcusem uklidili a pak jeli do nemocnice za klukama.

Doufám že se mojí největší "fanynce" tahle kapitola líbila a děkuji za každou hvězdičku a komentář.

Monty179