32. kapitola

281 33 0
                                    

Když jsme přijeli, tak jsem si unaveně lehla do postele. Martinus přišel a spadnul vedle mě.
Za tři dny je ten tábor.
Já vím.
Neměli bychom zajet k vám pro věci.
Asi jo, ale vůbec se mi nechce.
To ti věřím, mě se taky nikam nechce, po tom co se stalo, bych se nejraději propadl hanbou do země.
Proč??
Protože jsem tě neubránil. Řekl smutně.
Sice jsi můj princ, ale taky nemůžeš být dokonalý.
Ale ty jsi dokonalá, jak to děláš?? Usmál se.
Ty jsi dokonalý pro mě, já to myslela tak, že to byl prostě osud. Tebe zranili kvůli mě, mě zranili kvůli žárlivosti na tebe.
Pravda, ale ty jsi o mnoho víc dokonalá. Přiznej si to. Zasmál se, převalil se na bok a koukal mi do očí.
To máš pravdu, jsem ten nejdokonalejší člověk na světě. Zasmála jsem se a políbila ho. Po chvíli jsme se odtrhli.
Ego ti rozhodně nechybí. Zasmál se a znova mě políbil.
To máš pravdu. Usmála jsem se po tom co jsme se odtrhli.
Tak kdy k vám vyrazíme??
Mě je to jedno, klidně hned.
Fajn, tak za hoďku. Jdu zavolat agentovi.
Ok.
Tu hodinu před odjezdem jsem pomáhala Martinusovi zbalit věci rovnou na tábor. Protože od mého domu pojedeme rovnou na ten tábor. Koná se někde v lese a je pro aspoň trochu slavné lidi.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Mami, jsem doma!!!! Zavolala jsem an celej barák.
No konečně!! Ozvalo se z kuchyně.
Mamka vykoukla z kuchyně a po chvíli si to namířila k nám.
Dobrý den, moc rád vás poznávám. Usmál se Martinus na mamku.
Taky tě ráda poznávám, hodně jsem o tobě po telefonu slyšela. Mamka mu úsměv oplatila.
Mami nech toho.
Mamka i Martinus se zasmáli.
Tak pojďte, bude večeře.
Hmm, už mám hlad.
Já taky.
Tak to ráda slyším, mám toho totiž hodně.
Fajn, jdeme.
Šli jsme s Martinusem ke stolu a mamka do kuchyně pro jídlo. Martinus mi odsunul židli jako správný gentleman a když jsem si sedla, tak ji se mnou zasunul ke stolu.
Chcete pomoct paní Blueová???
Ti by jsi byl hodný.
Už jdu.
Vidíš Malio, takhle by jsi mi mohla taky pomáhat.
Nebojte se, u nás mi pomáhala se vším, dokonce i vařila.
Tak to se divím a říkej mi prosím Lucy [ Lusy ].
Dobře, pan... eehh Lucy.
Tak, Vem todle prosím tě na stůl.
Dobře.
Vzal nějakou misku a v ní byly..... kuřecí stripsy a mamka pak přišla s plnou mísou hranolek. Ještě se vrátila do kuchyně pro kečup a majolku.  Všichni jsme si sedli a popřáli si dobrou chuť. Pustili jsme se do jídla a vyprávěli mamce co všechno se za ten měsíc událo. Samozřejmě, že ty střílečky jsme vynechali, jinak by byla strašně v šoku a řešila by to s policijí další rok.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Mami, my už si půjdeme lehnout.
Dobře, dobrou noc.
Dobrou noc Lucy.
Brou, mami odjíždíme brzy ráno, takže nevím, jestli se ještě zítra uvidíme.
Dobře, když tak mi tu nech lísteček a nebo mi potom zavolej.
Fajn dobrou.
Šli jsme nahoru po schodech, Martinus mi dal ruku kolem pasu a políbil mě do vlasů. Vešli jsme ke mně do pokoje, je skromný, je tam postel, stůl se zrcadlem, skříň, komoda, menší truhla a pár poliček. Postel mám manželskou, takže jsme se tam vešli oba v pohodě. Došli jsme se ještě umýt a pak jsem znaveně usla v jeho náruči.



WinKde žijí příběhy. Začni objevovat