BACK IN TIME

13. Kapitola

Ahojky 😁
Jsem tu zpět s další kapčou. Dnes už se konečně dozvíme reakce kluků. Jen se ještě zmíním k těm vzpomínkám...Jsou to normálně úryvky z minulých kapitol, protože se mi zdálo poněkud zbytečné to celé přepisovat.
No, ale konec řečí a pusťte se do čtení.

Před zraky všech v síni se začaly promítat vzpomínky McGonagallové. Harry si vzal do ruky pohár dýňového džusu a pomalu upíjel. Vzpomínky nabraly tvar. Všichni sledovali, co Hermiona prožila. Kupodivu tam byly také vzpomínky, které by profesorka ani vidět neměla. Nejspíše šmírovala někde za rohem ve své kočičí podobě. Pomyslel si Ron a zašklebil se. Jeho tvář náhle zvážněla, když uviděl hned první vzpomínku./"Nechceš si jít zaplavat?" vytrhl mě z myšlenek a ukázal na bazén."Proč ne. Kvůli tomu jsem sem vlastně přišla." řekla jsem. Severus se nadechl a skočil do vody. O čtyři vteřiny později se z pod hladiny vynořila čupřina mokrých vlasů. "Co tam ještě děláš prosím tě?" zeptal se mě."Nespěchej na mě! Já musím pomalu. Zvykám si na vodu. Postupně." řekla jsem a pomalu se začala sesouvat z okraje do vody. " Takhle tu budeme ještě zítra." řekl a začal se ke mě přibližovat."Seve? Co chceš udělat?" tak jo, začínám se bát."Můžeš hádat Mio" řekl a vylezl z bazénu. Vzal mě do náruče. "Co blbneš proboha !"zeptala jsem se. Sevovi hrál na tváři rošťácký úsměv. teď mi konečně došlo co chce udělat."To neuděláš!" řekla jsem. Jeho úsměv se ještě rozšířil."Myslíš?" zeptal se a pak to udělal.Hodil mě rovnou do bazénu. Ponořila jsem se pod vodu. Přesto, že měla voda asi okolo 35 stupňů, mi v tom šoku přišla docela studená. Vynořila jsem se. Na kraji bazénu stál Severus a smál se."TY!!" zakřičela jsem. Chytla jsem ho za ruku a stáhla ho taky do vody. Když se vynořil, začal zuřivě kašlat. Ježiši co jsem to provedla!" Seve si v pořádku?" přešla jsem k němu. Bála jsem se aby se mi tady neudusil. Najednou přestal kašlat a znova se dal do smíchu." No tak teď si se měla vidět." řekl mezi záchvaty smíchu." Ty blbečku!" řekla jsem a začala sem po něm cákat vodu./Celá síň jen zaskočeně sledovala počínání těch dvou."Ehm...paní ředitelko jste si jistá že je tohle Severus Snape? Ten Severus Snape?"zeptala se Ginny."Slečno Weasleyová, jsem si naprosto jistá. Přesně takovýhle byl totiž Severus Snape." odpověděla a na tváři se jí usadil spokojený úsměv. To už se ale vzpomínka vyměnila za jinou. Přesunula se do doby vánočního plesu. Tvářila se naprosto nevině, a tak všichni pozorně sledovaly. /"Jak to myslíš?" zeptala jsem se ho. Navzájem jsme si koukaly do očí. Byla jsem zmatená. V jeho očích se toho míhalo strašně moc najednou."Nejsi krásná jen dnes. Si krásná každý den, každou minutu a každou sekundu. Ať děláš cokoliv jsi úžasná Mio."řekl a já cítila jak se mi do tváří hrne horkost. Musela sem být červená až ehm...za ušima."Severusi já-" začala jsem. "Vím že mě bereš jen jako kamaráda, ale už dlouho ti chci říct, že k tobě cítím něco víc než přátelství.Já...miluji tě Mio. Strašně moc. I když vím že to asi nevnímáš stejně, chci abys to věděla." řekl a moji oči se pomalu začaly plnit slzami. Nevěnovala jsem žádnou pozornost tomu, že už nás teď sledují úplně všichni. Včetně učitelů. Severus se pohledem zaměřil hlavně na své boty."Ani nevíš jak moc se pleteš." řekla jsem a usmála se. On zvedl pohled ze země a podíval se mi do očí."Jak to myslíš?" zeptal se zmateně."Miluji tě Severusi Snape." řekla jsem a to už mi z očí tekly slzy.On se najednou rozesmál, zvedl mě do vzduchu a zatočil se mnou."Ani nevíš jak dlouho sem na tohle čekal." řekl a postavil mě na zem. Stále se usmíval. Pak se ke mě naklonil a políbil mě./ Všichni jen udiveně zírají. Nikdo tomu nemohl uvěřit. Dokonce i Harry, při pohledu na líbající se Hermionu se Snapem, vyprskl veškerý obsah svých úst na paní ředitelku."Omlouvám se. Já...jen jsem-" ředitelka ho však natáhnutím ruky zarazila, zatím co si snažila očistit hábit od džusu."Chápu vás pane Pottere. Přesto bych ocenila, kdyby jste příště laskavě nepil dýňový džus, ale aspoň vodu." Harry hanbou sklopil hlavu."Samozřejmě paní profesorko." Síní se mezitím šířil vzrušený šepot o tom, co právě viděli. Harrymu stačil jediný pohled na Rona, aby mu došlo, že je zle. Ron pomalu rudl v obličeji a čím dál víc připomínal rajče."To snad NE! PADEJ OD NÍ TY HNUSNEJ NETOPÝRE!!" zakřičí a celý rudý vzteky se rozeběhne proti vzpomínkám."Rone!" volá za ním Harry, ale to on už nevnímá. Vidí jen je dva, líbající se před zraky všech. Znovu zakřičí a skočí do mlhy. Místo aby jak doufal, zastavil Snapea, však propadne skrz a spadne rovnou na zmijozelský stůl. Dopadne hlavou přímo do mísy okurkového salátu a ostatní jídlo rozhodí na zmijozelské. V síni se ozve hlasitý smích. Síň se směje ještě takovou minutu, než jí protne naštvaný hlas profesorky. "WASLEY!!"

No tak co vy na to? ☺

Já si myslím, že kdybych tam byla a viděla Rona s mísou salátu na hlavě, asi bych umřela smíchy. 😂

Doufám, že se kapitola líbila a uvidíme se zase v neděli u další. 

Budu ráda za votes a komentíky 😊

Nikča 💞