15. Kapitola

1.5K 114 13
                                    

Je 24. prosince a štědrý den je tu. Už se nemohu dočkat večera.(Vím že v Anglii je to někdy ráno, ale já to udělám jako v Čechách, takže to bude večer )Mám pro Seva naprosto dokonalý dárek. Teda alespoň podle mě. Chci mu tím, kolik pro mě znamená. Konečně jsem si uvědomila, že ho miluji, a chci mu dokázat jak moc. Přiznávám, že jsem měla dříve nákolnost k Ronovi, ale změnilo se to. Já jsem se změnila. V Severusovi jsem našla spřízněnou duši. Máme stejné zájmy a i stejný smysl pro humor. Od toho plesu je vše jinak.  Včera jsem vůbec neměla možnost se se Sevem vidět. Když jsem totiž utekla od zmijozelských, padla jsem do postele a celé odpoledne prospala. Dnes ráno jsem podrobena velice podrobnému výslechu od holek. Musela jsem ji vyprávět každou maličkost z plesu. Co mi Severus říkal a kam jsme potom zmizeli. 

"A pak mě zavedl do jedné opuštěné učebny a-"vyprávěla jsem, ale Gana mi do toho skočila."To ne! proboha Hermi řekni mi že jste použily ochranu!" vykřikla a všechny se na mě vyděšeně podívaly.Až teď mi došlo, jak divně to všechno vyznělo."PROBOHA NE!!Nic se nedělo a nic jsme nedělali." Aby mě chytila za ruku."Nesoudíme tě. Milujete se a je přirozené že-" začala jsem záporně kroutit hlavou"HOLKY JSEM JEŠTĚ PANA TAK KLID!!!!" zařvala jsem, celá rudá v obličeji."Dobře, dobře. Ale stejně to s tou ochranou neberte na lehkou váhu." řekla Cissa a ušklíbla se. Já jsem na tím jen protočila očima."Dopovíš nám to teda?" zeptala se Gana. Obdařila jsem jí děkovným pohledem, a dala se opět do vyprávění.

****

Když jsme náš drbací kroužek konečně rozpustily, bylo už 11:45. Čas na oběd. Od rána jsme nevylezly z pokoje, a z toho důvodu máme neuvěřitelný hlad. Vyběhly jsme z pokoje a div nám při pohledu na společenku nevypadly oči z důlku. Vždy jsem si myslela, že zmijozel svátky nijak neprožívá, ale to jsem se sakramensky spletla.Všude byli ozdoby a řetězy ve zeleno-stříbrných barvách. Vedle krbu stál ohromný vánoční strom v téže barvách, pod kterým už byla přichystaná kupa dárků."Holky počkejte chvilku. Doběhnu si pro dárky a už je se rovnou dám." nečekala jsem na odpověď a rozběhla se do ložnice. Ignorovala jsem nepořádek, který jsme tu po sobě zanechali, otevřela jsem skříň, a vyndala z jí krabičku s tím nejpodstatnější dárkem. Napsala jsem na něj Sevovo jméno a nápis křehké. Nerada bych, aby se to rozbilo. Poté jsem z nočního stolku vyndala zbývající dárky a zamířila zpět ke stromku.Dala jsem pod něj všechny dárky a přidala se k holkám. Vydaly jsme se na oběd do velké síně. 

Vešly jsme dovnitř a já spatřila u našeho stolu Severuse. Zatím si nás nevšiml a to byla moje výhoda. Nanápadně jsem se k němu připlížila zezadu a zakryla mu oči."Kdo jsem?" zasmála jsem se."Nejhezčí holka na škole." řekl a než jsem stihla zareagovat, otočil se a posadil si mě na klín."ahoj." usmála jsem se. "Ahoj." políbil mě na uvítanou."Ta nejhezčí holka na světě by se teď ráda naobědvala, nebo ti tu zemře hlady." zasmála jsem se"Jak si přejete má paní." sklonil hlavu a posadil mě vedle sebe na lavici."Děkuji můj princi." kývla jsem a oba jsme se neubránily výbuchu smíchu.Chováme se jak malý děti, ale nevadí mi to. I když, dříve jsem za to lidi na škole odsuzovala a říkala jsi, že jsou padlí na hlavu. Dříve... Harry, Ron, Ginny. Zarazila jsem se uprostřed pohybu. Jak jsem na ně mohla takhle rychle zapomenout"Zlato děje se něco?" zeptal se mě starostlivě Sev." Ne, vše je v pořádku, jen jsem si na něco vzpomněla." mávla jsem nad tím rukou a pokračovala v jídle. Nesmím zapomenou proč jsem tu. Ale moment! Když se Severus nepřidá na stranu zla, Voldemort se nedozví o Harrym. Teda, ne že bych chtěla aby o něm věděl. Jen, nenapadne ho a Harry o několik let později nezničí všechny viteály. To znamená že....PROBOHA! 

Rychle jsem vstala od stolu. "Kam jdeš?" zeptal se mě zmateně."Do knihovny. Přijď pak za mnou ano?" řekla jsem a políbila ho. Potřebuju místo, kde mohu v klidu přemýšlet. Musím zabít Voldemorta dřív, než se dostanu zpět do své doby, jinak všichni zemřeme...

Ahojky ☺

Další kapitola je tu. Názor? 

Naše Hermi si konečně po půl roce uvědomila, že by měla začít jednat. Na co myslíte, že přišla? Co se asi chystá udělat?

MEGA MOOOOOOOC VÁM DĚKUJU ZA 4,2 K!!!!!!!!! ❤❤❤Lidi jste skvělí! Nikdy jsem v tak velký počet nedoufala a ono to dokonce stále stoupá. 😱😱

Budu ráda za každé votes a komentíky 😊

Všem vám ještě jednou děkuju. Mám vás ráda 💓💓

Nikča💞

BACK IN TIMEKde žijí příběhy. Začni objevovat