Komnata nejvyšší potřeby byla obrovská. Všude se válely hromady starého harampádí, nábytku, učebnic a bůh ví čeho dalšího. Zoufale jsem se rozhlédla kolem. „Máš nějaké tušení, kde by se diadém mohl nacházet, děvče?" Zeptal se s nadějí Brumbál. Očividně se mu také nechtělo prohledávat místnost, která byla třikrát tak větší, než velká síň. „Popravdě pane, nemám ani zdaleka." Nervózně jsem se zasmála. „V mé době ho našel nejdřív Harry. My potom našli jeho. Takhle, ale bohužel nemám nejmenší ponětí."
„V tom případě bychom se měli pustit do práce. Pan Snape by nebyl potěšen, kdybych vás tím hledáním zaměstnal na celý den, nemám pravdu?" mrkl na mě a přešel do vedlejší uličky. Já zůstala jen zaraženě stát. Nesejde na tom jaký je rok. Ten Brumbál je pořád stejný. Zasmála jsem se a vydala se na opačnou stranu. Okolo mě byla hromada starého nábytku. Některý by se dal dokonce určitě ještě použít. Bůh ví, proč ho někdo dal sem. Možná, kvůli nějakým kletbám, nebo závadě. No, zjišťovat to opravdu nehodlám. Zrychlila jsem krok a došla na malé rozcestí. Vpravo byla pouze další hromada nábytku, zatímco vlevo něco, co téměř připomínalo hodně starý antikvariát. Prostě hromada starých knih. Něco se prostě v mém případě nikdy nezmění. Ovšem, že jsem šla doleva.
Možná tu bylo spoustu knih, ale stále žádný diadém. Chtělo se mi začít křičet. Tohle místo bylo ukrutně nepříjemné. Kord, když posledně, co jsem tu byla, mě to málem upálilo zaživa. Otřásla jsem se. Došla jsem na další rozcestí. Tentokrát jsem však zahlédla něco povědomého. Nebyl to však diadém, ale rozplývavá skříň. Pomalu jsem k ní přešla a opatrně na ní položila ruku. Tak touhle věcí sem Draco dostal smrtijedy. Kvůli tomuhle kusu nábytku, se to všechno tak hrozně podělalo. Jak moc špatný by bylo, kdybych jí prostě nechala vybouchnout? To nutkání bylo fakt obrovský.
Ne. Prostě najdeme ty blbý viteály a nic z toho se stejně nikdy nestane. Otočila jsem se a rázným krokem vykročila od skříně. Ale ta židle vedle měla na můj odchod zřejmě jiný názor. Zakopla jsem o ní a rozplácla se jak široká, tak dlouhá. „Au!" zdá se, že moje nešikovnost s přesunem nezmizela. Nejspíš budu mít zezadu na hlavě pořádnou bouli. Hvězdičky před očima pomalu začali mizet. Místo toho je nahradilo něco jiného.
Přímo na hromadě přede mnou ležel diadém. Díky Merlinovi. „Pane! Pane, našla jsem ho!" zavolala jsem nadšeně a pomalu se pro něj natáhla. Opatrně jsem ho sundala dolů a pozorně si ho prohlédla. Vypadal jako obyčejná korunka. Nikdo by nevěřil, kolik škody je schopna napáchat. Kousek ode mě se ozvaly spěšné kroky. Zpoza nejbližší hromady se vynořil ředitel. „Výborně děvče, výborně!" zaradoval se a přešel blíž, aby si ho mohl pořádně prohlédnout. „Člověk by neřekl, že něco tak krásného, může skrývat tolik temnoty." Povzdechl si a opatrně si diadém převzal. „Měli bychom se vrátit ke mně do kanceláře. Pečlivě ho uschováme a promyslíme následující kroky." Usmál se a otočil se směrem k východu.
Než jsem se nadála, už jsem opět seděla v ředitelně. Brumbál dával diadém do pečlivě zabezpečené truhly. „Pane profesore? Smím se zeptat, proč ho rovnou nezničíme?" chci to mít už konečně za sebou. Tak na co čekat? „Je to prosté. Ze vzpomínek jsem pochopil, že Voldemort cítil, když byl jakýkoli viteál zničen. Momentálně však ještě není u moci, přesto jsme se přesvědčili, že je již vytvořil. Obávám se, že kdybychom ho zničili hned, upozornili bychom na to, že po nich pátráme."
Janě, to znělo logicky. Ten pád na hlavu
mi asi zpomalil mozek. „Kdy vyrazíme za dalším, pane?" zeptala jsem se. Brumbál si pohladil svůj dlouhý plnovous. „Myslím, že po těchto prázdninách, bychom se mohli podívat na onu vzpomínku, která nás k němu zavede. Poté uvidíme, co dělat dál." Usmál se a pohodlně se opřel. „Obávám se, že jsme poněkud promeškali oběd. Můžete jít a po cestě se stavte v kuchyni pro něco dobrého. Když jsou ty vánoce, nebude to jistě nikomu vadit." Mrkl na mě a já se jen zasmála. „Samozřejmě pane. Nashledanou." Rozloučila jsem se a s dobrým pocitem jsem opustila ředitelnu.
*************************************************Ahojky!
Opět je tu neděle, takže i já s novou kapitolou.❤️Hermiona s ředitelem našli první z viteálů. Jak myslíte, že se to bude dál vyvíjet. Poradí si při hledání těch ostatních? Povede se jim Voldemorta zastavit?
Budu ráda za jakékoli ohlasy a komentáře🙈
Tak zase příští neděli🤩
Vaše Nikča💕
Nox✨
ČTEŠ
BACK IN TIME
FanfictionSeverus Snape v boji o bradavice umírá. Když se všichni dozví, na jaké straně opravdu stál, přejí si, aby stále žil. Hermiona Grangerová, která spolu se svým ročníkem opakuje 7 rok v Bradavicích, přijde na způsob, který zařídí, aby byl profesor Snap...