BLACK and WHITE ✓

10# Soudní řízení

Kate: Alastor se přemístil zpět a já čelila tváří v tvář své matce. ,,Kate tohle už nikdy nedělej. Za prvé jsme se hrozně báli kde jsi. Za druhé se ti mohlo něco stát. Za třetí jak tě mohlo napadnout nakráčet si to za Popletalem a jak tě znám asi jsi se nechovala zrovna slušně." Zahřměla. ,,To on taky ne. A taky nebylo moc dobrý když můj dopis o mém rozhodnutí se kterým on nemůže nic udělat normálně přehlížel a spálil a vybral si ten který se mu více hodil!" Moje matka protočila oči a i s tátou odešla. Sedla jsem si vedle Lily. ,,Slečno Whiteová rád bych s vámi potom mluvil až budete mít čas." Mrknul Brumbál a táké odešel. Profesorka McGonnagalová se na mě zastavila něvěřícným pohledem a zase se věnovala výuce. Po vyučování jsme se vydali na oběd. Vešla jsem do velké síně a znovu se zraky všech přemístili na mě a všichni si začali něco šeptat. Bylo to dost nepříjemné ale byla jsem hrdá na to co jsem udělala. ,,Kate ty jsi pravá nebelvírka." Vydechl Sirius a obmotal mi ruku kolem pasu. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno. ,,díky" . Poté jsem se podívala na Jamese a Lily. Byli spolu hrozně šťastní a já jim to přála. 

Samozřejmě že musel někdo přijít a zeptat se na nějakou hroznou kravinu kterou si někdo vymyslel a věděla to už celá škola. Byla to asi sedmačka a byla z nebelvíru. Naklonila se přes stůl. ,,Ahoj ty jsi Kate že?" Kývla jsem. ,,Kolik je pravdy na tom že jsi se dnes sebrala a odletěla na koštěti na ministerstvo a tam zmlátila Popletala?" Vykulila jsem oči. ,,No odletěla jsem, ale nezmlátila jsem ho. Jen jsem ho seřvala." Lily protočila oči. ,,Jen? Kate mu řekla že nemůže být všechno podle něj a že když je to její rozhodnutí i on ho musí akceptovat." Vychrlila Lily a já se začala trošinku červenat.

10.1. 

Kate: Rodiče už naštěstí odjeli a dnes se účastní toho soudu. Večer přijedou a i s Brumbálem to prej probereme. Není co probírat. Liam je pro mě již zapomenutá exiatence. Jdu na první dnešní hodinu kterou je OPČM. Sednu si do lavice. Po chvíli vchází profesor. Nejdříve něco říká a pak začne vyvolávat dobrovolníky. Také se přihlásím. Vyvolá mě a já si stoupnu před katedru. Mám za úkol odzbrojit Jamese. Také dobrovolník. Nadechnu se a vykřiknu: Expeliarmus! Než by jste se nadáli jeho hůlka skončila v mé natažené ruce. Teď byl na řadě James. Připravila jsem se a když vykřikl expeliarmus on odrazila jsem to štítem. Lekla jsem se když jsem za sebou uslyšela pink.Otočím se a vykulím oči. ,,Moody?" zeptám se nevěřícně. ,,A koho by jsi tu čekala víš že dneska je to řízení." Mluvil klidně ale mě se rozbušilo srdce a nevěděla jsem co dál. ,,Ale já nikam nejdu. Mluvila jsem přece s Popletalem a ..." Zakroutil hlavou. ,,Že já se na to nevysrala to stejně nemá cenu." Vykřiknu a když se mě Moody pokusí chytnout za ruku aby nás přemístil rychle odskočím a vyběhnu ze třídy ven. Bohužel na mě byli připravení a když jsem otevřela dveře objevil se Moody přede mnou, chytl mě za ruku a přemístil. Otevřu oči a spadnu na zem. ,,Opravdu skvělý tohle." Zanadávám si a snažím se nevyblít celou snídani. Opatrně zvednu hlavu a věnuju nasraný pohled Popletalovi. Takový pohled že kdyby se dalo pohledem zabíjet nezbyde z něj ani dušička. Moody mě vytáhl na nohy a odvedl na tribunu. ,,Opravdu krásný dramatický příchod slečno White-Potter. Vy si to nikdy neodpustíte že?" Ušklíbl se Popletal. Jen jsem si odfrkla a naštvaně seděla. Pohled mi střelil k Liamovi který se šklebil. Opravdu nechápu jak se v téhle situaci může šklebit. Pochvíli mě odvedl Moody zase doprostřed místnosti na výslech. Co jsem ale nečekala je že mi budou cpát Veritasérum. Neboli sérum pravdy. Bohužel s velkou nechutí jsem ho vypila. Pak mi pokládali nějaké otázky typu: Změnila jste své vzpomínky atd. 

Konečně mě pustili a ještě jsem hodila znechucený a opovržlivý pohled na Popletala a pak mě Moody přemístil. Objevila jsem se ve vstupní síni. Rozloučila jsem se s Moodym a odešla na oběd. Ještě než jsem vešla jsem ale u dveří uviděla dvě osoby jak se líbají. Nějaká blonďatá kravka z Havraspáru a ....

To byl Sirius!

Odlepil se od ní a věnoval jí okouzlující úsměv. Ovšem pak si všiml mě a úsměv se mu z tváře hned vytratil. ,,Kate! Počkej!" ,,Ne! Je konec! Ty jeden úchyle!" Vykřikla jsem a běžela na druhou stranu než byla velká síň. Doběhla jsem do pokoje a lehla na postel. Ihned jsem se rozbrečela. ¨

Sirius: ,,Kate!Počkej!" ,,Ne! Je konec! Ty jeden úchyle!" Vykřikla a odběhla pryč. Odstrčil jsem tu holku. Věděl jsem že se nemám nechat svést.  A jako vždy jsem to podělal. A já Kate opravdu miloval. Teda alespoň myslím. Vejdu do velké síně a sednu si naproti Lily a Jamesovi. Oba byli nervozní. ,,Do prdele proč ještě nepřijela? Je tam přes čtyři hodiny!" Nadával James. ,,Hmm" Odvětil jsem a dál se šťoural vidličkou v talíři. ,,Co je Siriusi?" Zeptala se Lily. ,,Nic jen jsem Kate viděl. A ona mě bohužel taky." Hlesl jsem. James se na mě nevěřícně podíval. ,,Že jsi neudělal to co si myslím?" ,,Bohužel jo. Rozešla se se mnou." James plácl dlaněmi do stolu a prudce se zvedl. ,,Siriusi jak jsi mohl! Já myslel že jí máš rád!" ,,Já taky." Odvětil jsem prostě. Lily už se zvedla a odběhla pryč. Určitě za Kate. James si sedl. ,,Jamesi hele prosím nebuď na mě naštvanej alespoň ty." S Kate si to vyříkáme slibuji." James zvedl hlavu a jemně přikývl. Trochu se pousmál. A pak se zase věnoval svému jídlu. 

Kate: Hystericky brečím do polštáře. Zatáhla jsem závěsy a pak se podívala na ten náhrdelník. Sundala jsem si ho z hlavy a hodila ho pryč. Skrze zatažené závěsy jsem neviděla kam ho hážu. ,,Au!" Vykřikl někdo příchozí. ,,Jděte pryč!" Zařvala jsem směrem odkud jsem to slyšela a dál hystericky brečela do polštáře. Někdo závěsy lehce odhrnul a pohladil mě po hlavě. ,,Kate to bude dobrý. Sirius je prostě debil. Kašli na něj." Byla to Lily. ,,Ale já se do něj opravdu zamilovala!" Řekla jsem srze vzlyky a dál se věnovala smáčení polštáře svými slzami. A to nejhorší je že on s námi teď bydlí....