BLACK and WHITE ✓

5# Vánoční prázdniny

Vzbudila jsem se v šest hodin ráno. Vstala jsem a do nohy mi vjela pronikavá bolest. Podívala jsem se na svůj kotník. Byl zarudlých a oteklý. Oblékla jsem si (viz. Média) svetr legíny čepici a nějaký doplňky. Vlasy jsem.si nechala volně spadat do půlky zad a navštívila.je na tmavě hnědé. K tomu jsem si vzala boty s vyšší podrážkou a vyrazila jsem na snídani. Kulhala jsem chodbou a v tom jsem ucítila něčí ruku na svém rameni. Otočila jsem se a tam stál Remus. ,,Ahoj můžu se přidat?" Usmál se milé. Úsměv jsem mu opětovala a kývla. ,,Co máš s nohou?" Zeptal se starostlivě. ,,Nic jen jsem včera trochu upadla." ,,Když jsi udělala z toho večírku před Siriusem?" Doplnil mě další otázkou. ,,Není to tak že bych zdrhala před ním. Teda to taky trochu ale hlavně jsem musela být chvilku sama." Remus chápavější kývl. ,,A nechceš si s tou nohou zajít na ošetřovnu ?" Zeptal se když jsme kolem ní šli. ,,Ani mě nehne." Vyplázla jsem na milého Rema jazyk. On se zaculil a podíval se za mě. ,,Dobré ráno madam Pomfreyová." Můj výraz se proměnil spíš ve vystrašený. Pomalu jsem se otočila ale tam stál jen Sirius. ,,Vy jste mě fakt vyděsili." Dloubla jsem Rema do žeber. Ale Sirius mě chytil a s úšklebkem si mě přehodil přes rameno. Udělal dva kroky a stáli jsme na ošetřovně.

Po tom co mi Pomfreyová obvázala nohu a vynadala tak trochu když jsem se pokusila zdrhnout tak jsem za pomoci kluků konečně stanula ve velké síni. Sedli jsme si k Jamesovi a Lily. ,,Kate proč jsi mi to včera neřekla." Odsekl po chvilce James. ,,Nic ti do toho není a kdyby bylo po tvém stala by se ze mě jeptiška." Zamračila jsem se.

Po snídani jsme vyjeli domů. Na nádraží King's cros čekala mamka. Oba nás obejmula pozdravila se se Siriusem a seznámila s Lily. Sedli jsme si do auta a vyjeli jsme domů.

Vešla jsem do svého pokoje a hodila jsem do něj kufr. Pak jsem Lily zavedla do jejího pokoje. Nechala si v něm věci a vydali jsme se bruslit. Oblékla jsem si bundu a vzala brusle do rukou.
Za rozhovoru a smíchu jsme došli na jezero kde jsme si obilí brusle a začali bruslit. Lily to tolik neuměla tak jsem jí to učila. Po chvilce už jí to celkem šlo. Na jezeře bruslili spoustu dalších lidí a tak jsem si ani nevšimla když se kolem nás motal pořád ten samý člověk. Po chvilce mi ale zaklepal na rameno a já se otočila. Nyní jsem hleděla do očí tomu jedinému člověku kterého jsem nechtěla potkat.

Liam Eankins. A ještě asi dva kluci za ním se šklebili. ,,Ahoj Katy jakpak se máš co?" Ptal se a zněl nechutně a slizky. ,,Já já " zakoktala jsem se a dost jsem se bála. ,,To ani nepozdravíš svého milého souseda a kamaráda?" Ušklíbla se. Byla jsem s nervy v koncích. ,,Milého? Ty úchyle jeden" vrátila jsem mu facku. ,,To jsi posrala." Řekl a už se tvářil tvrdě a zlé. Bála jsem se. Chytl mě za bradu. ,,Co kdybych tě připravil o to o co jsem tě chtěl připravit už tehdy. O nevinnost." Zasyčel mi do obličeje. Ti dva za ním se zasmáli a já mu rychle srazila ruce z mé brady. Tvářila jsem se trochu vystrašeně a trochu na pokraji zhroucení. Netušila jsem co udělá a tak jsem vymýšlela v hlavě co dál. Chytl mě za paži a přitáhl si mě blíž. ,,Já si tuhle nechá sám pro sebe a vy si můžete pohrát s tou zrzkou." Řekl těm dvěma vzadu. ,,Lily uteč!" Zakřičela jsem. Ona skoro udělala krok k nám. ,,Dvanácterák a Tichošlápek" šeptla jsem jejím směrem a ona pochopila a rozběhla se pro kluky. Cestou si odčarovala brusle. Já se nyní snažila zase vykroutit z jeho sevření. Držel mě dost pevně a na ruce jsem cítila že se mi tam dělá modřina. Pak mě něco napadlo. Bruslí jsem strčila do jeho takže jsem ho něco jako podkosila a rozjela jsem se pryč. Ti dva u mě ale v mžiku byly a když po mě chmátli tak jsem se skrčila a vyhnula se díky tomu. Podjela jsem je a pokračovala jsem k okraji jezera. U okraje jsem si ale zapomněla kouzlem odčarovat brusle a proto jsem se natáhla do sněhu. Odčarovala jsem je a zvedla se, ale v tom mě Liam chytil. Zase jsem se mu snažila vykroutit. ,,Pusť mě." Křiklan jsem. ,,Proč bych to měl dělat. Kvůli tvé šikovnosti jsi se mi sama naservírovala a tak by bylo hloupé toho nevyužít." Znovu jsem se napřáhla že mu dám facku ale on mi ruku zachytil těsně před jeho ksichtem. ,,To jsi se vůbec nepoučila?? Jak klasické." Začala mi stékat po tváři slza. ,,A ještě ke všemu je to malý mimino. Ubulený a chce maminku." Začal se mi vysmívat. Škubala jsem sebou. A zachránil mě hlas. Ten známý hlas za který jsem byla nepřekonatelně ráda. ,,Nech ji být Liame." Byl to James. Byl rudý vzteky a zatínal pěsti. Za ním vyběhl Sirius. ,,Ale ale kohopak to tu máme. To je tvůj neschopný bratříček že?" Zasmál se. Vzal mě za paži ještě pevněji a zvedl mě kousek do vzduchu. Já jen polekaně zalapala po vzduchu. Odhodil mě na zem. ,,Tak si ji vezměte." Zasmál se a napřáhl se na Jamese že mu dá pěstí. James byl ale rychlejší a strhla se rvačka. Sirius si ke mě klekl a pomohl mi se zvednout. Naštěstí šel kolem nějaký chytrý dospělák který je odtrhl od sebe. James byl zmlácený jak žito. Liam a ti dva raději utekli protože mlátili malého kluka. ( O 3 roky mladšího to je dost) a koukal z toho malér. Objala jsem Jamese a začala mu brečet do trička. ,,Děkuji kluci" vydala jsem ze sebe a brečela dál. Spravila jsem Jamesovi brýle a nějaké rány. Po chvilce se objevila Lily. ,,Promiňte že jdu tak pozdě špatně jsem zahnula." Obejmu ji a vykouzlí se mi malý úsměv. Pomalu jsme se vraceli k domu. Nikomu se tam nechtělo. James byl zmlácený jak žito a já ubrečená. Sirius kulhal protože cestou spadl a Lily se snažila vzpomenout kde je. No nejsme my povedená skupinka?" Už stojíme před naším domem. Nikdo nechce otevřít dveře. A Lily by je možná otevřela ale není si jistá že je to náš dům. Nakonec se James odhodlá. Stiskne kliku a vejde dovnitř. Proběhneme okolo kuchyně do schodů. Už jsme nahoře a každý vběhne do svého pokoje. Po chvíli Lily zaklepe. Alespoň jsem si myslela že to je Lily.....