BLACK and WHITE ✓

13# FRIENDS

Kate: Vstala jsem ze země koupelny a zamířila si to do pokoje mého bratra. Zaklepu na dveře a začnou se mi třást kolena. Co to do háje dělám? ,,Dvanácteráku otevři!" Slyším zpoza dveří. ,,Otevři ty já nemůžu!" ,,Ale já jsem psychicky na dně!" ,,Hádám že tam Kate stát nebude tak zvedni prdel a otevři." Hádal se James se Siriusem. Nakonec jsem slyšela povzdechnutí a když se otevřeli dveře stál tam Remus. ,,Ahoj K-" Nedořekl protože jsem mu rychle zacpala pusu. Zakroutila jsem hlavou jakože nemá říkat mé jméno nahlas. Kývl že chápe. Ovšem v očích mu problesklo něco co vídám u Jamese a když jsem pomalu odtáhla ruku začal volat. ,,Héj Jamesi to bude asi pro tebe!" Nechápavě jsem nadzvedla obočí. Po chvilce se přiřítil James a Remus mu něco pošeptal. Pak odešel. James se podíval kdo stojí za těmi nedozavřenými dveřmi a hned jak mě uviděl nahlas zařval. ,,Ahoj Kate! Co potřebuješ?" Úsměv se mu rozlil po celém obličeji  jako naschvál roztáhl ruce a vtáhl mě do objětí. Držel mě dost pevně a Remus mezi tím zavřel rychle dveře. Ještě než mě James objal a když vykřikl mé jméno viděla jsem jak na jedné posteli Sirius vyskočil do sedu a zadíval se do dveří. Odstrčila jsem tvrdě Jamese. ,,Hej co děláš?" Zeptala jsem se pevně ale uvnitř jsem byla nervní jako prase. James se zaculil a pošeptal mi. ,,Je načase aby jste si to vyříkaly a my nechceme riskovat že by jsi nám zase zdrhla." Když dokončil dala jsem mu pohlavek. ,,Tak za prvé. Proč jsem asi přišla? Na čajový dýchánek opravdu ne. Za druhé by bylo lepší kdyby jsi ty i Rem šel zkontrolovat Lily." To za druhé jsem už zašeptala a Jamesovi trochu svitlo. Teda myslela jsem si to. ,,Jo jasně... Soukromí?" Zeptal se takovým hlasem který by se dal přiřadit k tomu když vyzvídáte co se dělo mezi vaším kamarádem a nějakým dalším člověkem. Dala jsem Jamesovi další pohlavek. ,,Reme doufám že alespoň ty jsi mě pochopil." Otočím se na jediného chytrého chlapce v místnosti. Ten kývne hlavou a táhne Jamese za rukáv do společenky. Zavřou se dveře a já ještě asi deset vteřin stojím čelem k nim. Slyším jak se sirius zvedl z postele a jak jde ke mě. Zezadu mě objal a položil si bradu na moje rameno. 

,,Kate... já se omlouvám. Nechal jsem se přemluvit a svést tou blondýnkou. Odpustíš mi to?" Zeptal se opatrně a rozmýšlel si každé slovo. Otočila jsem se na něj a zahleděla se mu do očí. ,,Odpustím když ti něco odpustíš mě." Zeptala jsem se ho smutně. ,,A co?" Zeptal se. ,,Že spolu nebudeme znovu chodit. Alespoň teď ne." Hlesla jsem hlasem. Přikývl i když z těžka a pak mě chytl za ramena. ,,Takže kamarádi?" Kývla jsem. ,,Kamarádi." Z tímto jsem vyšla z jejich pokoje a ve společence našla Lily. Vydali jsme se na večeři. 

Sedly jsme si ke stolu a před námi se objevilo jídlo. Já se na něj pořád jen šklebila. Lily nadzvedla obočí. ,,Takže to nefunguje?" zeptala se smutně. ,,Já nevím, ale opravdu nemám chuť k jídlu když jsem se před chvilkou vyzvracela. " Lily chápavě kývne a dál se věnuje svojí večeři. 

Následuje další časový přesun a to až do začátku sedmého ročníku. 

Vycházíme s davem z velké síně a slavnostní večeře. Získali jsme spoustu malých prváků kteří nyní vyjukaně sledují všechno kolem. Vyběhnu schody do pokoje a fláknu sebou na postel. Jsem strašně unavená. 
Ani ne po pěti minutách jsem usnula.

Sirius sedí ve velké síni a drží jednu dívku okolo pasu. Podívá se na Kate a té se začnou do očí hrnout slzy. Sirius se ušklíbne a začne tu holku líbat. Kate se rozběhne pryč. Dorazí do společenky a tam si sedne do křesla. Přijde k ní onen chlapec který se před chvíli ještě líbal s holkou která je na něm nalepená jako vosa na lízátku. Šklebí se a jde stále blíž ke Kate. Ta se na něj nemůže dívat. I přes slzy co jí z očí tečou proudem to ale jde velmi dobře vidět. Sirius si dívky ještě více přivine a zamilovaně se na ni podívá. Tak se dříve díval na Kate. ....

Probudím se a rychle si sednu. Z očí se mi derou ony slzy jako ve snu. Ten sen mě doprovází od třetího ročníku když jsem se po rozchodu usmířila se Siriusem. Lily se probudí a jakmile si všimne že zase brečím sedne si na kraj mojí postele. ,,Zase ten sen?" Zeptala se ale dávno již tušila. ,,Jo. Proč se to ale pořád děje? Ani nevíš jak je těžké být celý den v jeho přítomnosti a dělat jako by se nic nedělo." Onen sen se mi zdá minimálně jednou týdně. Vždy ten samí. Oblékni se a pak s Lily zamíříme na snídani. Ovšem dnes to bylo nějaký těžší než jindy. Slzy jsem měla stále na krajíčku. Ve společence jsme potkali Jamese  a Siriuse. Oba se smáli ale jakmile se na mě podívaly zjistili že něco není v pořádku. ,,Co se stalo Kate?" Zeptal se pohotově James. ,,Nic" Vyklopila jsem rychle a zdržovala slzy. Již jsme byli na chodbě kousek před velkou síní. Vešli jsme dovnitř a James si prostě neodpustil další otázky . ,,Řekneš nám to konečně?" Zeptal se a mě se slzy přežili přes okraje víček. ,,Kate proč brečíš?" Zeptal se James. Lily jakoby tu dva chlapci nebyli ke mě přiskočila a začala mě chlacholit. ,,Kate to bude dobré. Jednou to přejde a zapomeneš na to. Třeba už konečně letos." Povzbudivě se na mě usmála ale já zakroutila hlavou. ,,Je to ještě horší a častější. Dívá se na ně tak opovržlivě." Zašeptala jsem a také nevnímal a ony dva chlapce sedící naproti nám. Z myšlenek mě vytrhl James. ,,Co se ti u Merlina stalo Kate?" Trhla jsem sebou a na oba se podívala zděšeným výrazem. ,,Nic. To neřeš." Špitál jsem. ,,Tak to tedy ne. Když jsi to řekla naposledy dostalo se to až k soudu. Co se ti tedy stalo?" Zavrtěla jsem hlavou na znamení že mu to neřeknu. Zvedla jsem se a vyběhla z velké síně jak jen to šlo. Slzy mi volbě spadalo přes okraje víček a náhle jsem spadla na zadek. Do někoho jsem narazila. ,,Omlouvám se." Řekla jsem skrz vzlyky a ani se na dotyčného nepodívala. ,,To je v pořádku ale taková silná a nebojácná slečna ani ministra se nebojí tak by mě zajímalo proč brečí?" Když jsem uslyšela onen hlas který jsem celé čtyři roky neslyšela zvedla jsem hlavu. ,,Alastore!" Vykřikla jsem a objala může kterého jsem potkala na soudním řízení. ,,No to je dost že jsi mě poznala."  Ušklíbla se. Pustila jsem ho. ,,A jak se ti daří?" Zeptala jsem se ho. ,, Jde to. Bohužel mě budeš muset omluvit. Spěchám za Brumbálem." Nejlepší na mě. Přikývla jsem a on odešel. Za chvíli se mi ovšem za zády objevil James. Se Siriusem a Remusem a Peterem po.boku.  Peter Petegrew je spolužák z pátého ročníku. Přistěhovali se do Anglie. ,,Kate já stále čekám na vysvětlení. Chci ti jen pomoct. " Svěsil James ramena. ,,prostě jsem měla zlej sen. Stačí?" ,,Ne. O čem se.ti zdálo?" Zeptal se Sirius. Podívala jsem se na něj a.moje slzy zase volně spadali na mé tváře. ,,To je stejně jedno. Jen se ten sen opakuje pořád od třetího ročníku. Asi jednou až pětkrát do tejdne. " Zamrmlám. Pak se otočím a mířím zpět na snídani. Sednu si ke stolu k Lily. Pohled mi střelí k učitelskému stolu kde něco řeší Moody s Brumbálem. Oba dva se pak zadívají mím směrem. Mé oči se střetnou s Moodyho a Brumbálovími. Něco si zamumlají a dále jim nevěnuji pozornost. Protože mě vyleká James který plácne rukama do stolu až se otočí většina lidí ve velké síni. ,,Tak o čem jsou ty stále se opakující sny?" ,,To tě nemusí zajímat." Řeknu a taky si stoupnu. Hledíme si zpříma do očí. ,,Já ti chci jen pomoct Kate. A to nejde pokud mi neřekneš co se stalo." Zahřměl James. ,,Já už ti to řekla. Navíc je to jen taková kravina o kterou se nemusíš zajwlímat " křičíme na sebe i přes to že stojíme od sebe jeden metr. Oba opřený rukama o stůl už na sebe křičíme jako na půl kilometru. ,,Tak.mi řekni o čem to teda bylo!" ,,A nechceš to nechat bejt!" ,,Nechám to bejt až mi to řekneš!" ,,Neřeknu protože by jsi v tom začal ještě více rýpat." S tímto jsem vzala svoji tašku a odešla do třídy kouzelných formulí které učil profesor Kratiknot. Takový malý a vždy si sedal.na stoh knížek. Opravdu nevím co to do Jamese vjelo.......