Blue

-6- A teď vás rozdělíme

Vzbudila mě tichá melodie mého mobilu, tíšší než kdy jindy.
Včera večer jsem se totiž rozhodla pomstít se Bell za všechny zkažený rána.
Zavřela jsem tedy oboje dveře a budík dala potichu, tak abych ho slyšela jen já. Můj plán zněl prostě, pořád si stěžovala, že jí můj budík budí, ale vlastní neměla, takže když jí nevzbudim já, tak nikdo, takže zaspí a já se pomstím.
Podívala jsem se z okna a protáhla obličej, když jsem zjistila že prší. Včera slunce dneska tohle, no co už nadělám.
Oblékla jsem si nové, světle modré džíny, bílé tílko a na něj, tmavě modrou mikinu.
Po špičkách jsem přešla do koupelny, kde jsem si dala řasenku a vyčistila zuby.
Ještě jsem se v pokoji stavila pro řetízek a tašku. Seběhla jsem schody, vzala si černé tenisky, ze skříně černý deštník a potichu vyrazila ven.
Nebyla zas taková zima, takže jsem byla ráda že nemám bundu.
Když jsem došla ke Green, právě vylézala ven s vekým zeleně květovaným deštníkem, musela jsem se nad tím pousmát. "Ty a ty tvoje kytky."
"No a co, jsem už taková, a jiná nebudu, tak se s tím smiř" odpověděla mi s úsměvem.
Bylo mi jasné že Green dnes bude mít dobrou náladu a nic tenhle fakt nezmění. Ona totiž déšť zbožňovala, ostatně stejně jak ty její kytky.
Vydaly jsme se rychlým krokem ke škole.
Přišly jsme vcelku suché, za což jsem byla ráda, to by mi tak ještě chybělo, vypadat jako zmoklá slepice a nechat tu růžovou potvoru se mi smát, to tak.
Naklusaly jsme do třídy, připravily si věci a čekaly než se náš třídní uráčí přijít.
Když se konečně došoural do třídy, rozložil si věci a jako obvykle se zasněně podíval na dívku vedle mě, která zrovna do sešitu čmárala něakou podivnou kytku. Protočila jsem očima a šťouchla do ní "hele, dávej pozor, už zase na tebe tak kouká" šeptla jsem.
"Cože, kdo?" vykulila oči.
"Achjo, náš třídní přeci, jsi snad slepá?" ujasnila jsem jí a s úšklebkem jsem pozorovala jak se jejich pohledy setkaly. Green zrudla a třídní uhnul pohledem někam daleko do zdi.
Nešlo se nad tím nesmát, ale dokázala jsem to aspoň potichu tak že to slyšela jen Gree.
Jenže ta se na mě dívala tak spalujícím pohledem a ještě pořád byla rudá až za ušima, že už jsem to nevydržela a když se na mě upřely i nechápavé pohledy celé třídy, plus pohled třídního který moc dobře věděl co se děje, už jsem to vzdala a prskala smíchy na celou třídu. Učitel a Gree byli oba rudí, že by jste je od rajčat nerozlišili, ale toho si naštěstí nikdo nevšiml protože všichni koukali jen na to, jak já sebou mlátím smíchy.
Když jsem svůj smích zkrotil a na přijatelnou hlasitost, začala hodina.
Naprosto jsem ignorovala co učitel říká a uvažovala jsem. Wow já uvažovala. No nic.
Náš třídní jel po Green od té doby co přišel na školu. Byl do ní úplně šílenej, udělal by pro ni cokoli. Byl to ten tip co se ke Gree hodil, blonďák s jemnými,úzkými, hnědými melíry, zelenomodré oči, postava tak akorát, slušnej, milej, chápavej a klidnej. Akorát pro ni, jen se narodil v ne úplně vhodnou dobu.
Green to s tím že je pro ni jak stvořenej tak úplně neviděla, nebyla si jistá tím, co k němu cítí a bála se toho protože kluci ji už zničili natolik že to nehodlala v nejbližší době opakovat. Taky by se bála toho že by ji asi neprošlo kdyby si domu přivedla o čtyři roky staršího kluka, co ji učí ve škole. Ale úplně imuní proti jeho pohledům, vzhledu a chování, taky nebyla. Co bude s těmahle dvěma asi nikdo netuší, ani já ne.
Z uvažování mě vytrhnul až konec hodiny.
Sebrala jsem se s tím že se půjdu projít ven na čerstvý vzduch. Vylezla jsem ven a musela jsem uznat že je celkem teplo, protože i bez mikiny mi nebyla zima.
Koukal jsem jak ostatní venku dovádí, lijou po sobě vodu, skákají v kalužích a byla jsem ráda že jsem v bezpečné vzdálenosti od veškeré vody a mokra. Najednou jsem na sobě ucítila vodu a než jsem se nadála bylo moje tílko celé promáčené.
Z reflexu jsem šíleně zaječela, všichni se na měpodívali a začali se smát. Podívala jsem se kolem a uviděla jsem bandu kluků. Jeden z nich měl v ruce už prázdný plastový kýbl. Poznala jsem ho skoro okamžitě. "Majkle, co si jako myslíš že děláš" zaječela jsem. Otočil se, pohodil tou jeho střapatou, palicí a řekl "srandu zlato, srandu" tak tohle kdyby slyšel Dan, asi by ho z fleku zabil.
Naštěstí tu nebyl a tak jsem se snažila ignorovat snějícího se Majlka a jeho bandu kámošů a zamířila jsem ke skříňkám.
Měla jsem tam tílko na tělocvik takže jsem se jen převlékla a radši se vrátila do třídy.
Majkl, znala jsem ho už od školky ale nikdy jsme se spolu nijak nebavili, ani teď když spolu chodíme devět let do třídy se nijak nebavíme. Je to hned po Danielovi druhej největší bavič třídy, ročníku i celé školy. Vlasy tmavě hnědý s bolnďatýma konečkama, stejně hnědý oči, dobrá postava, neustále něco vyváděl, jak sám tak se svou bandou kámošů a holky po něm šílely. On si zakládal na tom že ho žádná nedostane ale on jich zbouchne tolik na kolik si ukáže, což se mu zatím dařilo skvěle. Vždycky se s něakou někde vykousnul, nebo vyspal a nechal ji jít. Nedalo se o něm říct že je to děvkař protože s žádnou nechodil, nic žádné nenasliboval, naopak je ještě varoval že až si užije nechá je.
Začala hodina a třídní nás všechny svolal k tabuli "Jak jistě všichni víte, za dva dny odjíždíme na školní pobyt, jistě také víte že tenhle bobyt bude speciální. Budete rozděleni po dvou, vždy holka a kluk. Budete na týden v něakém hotelu kde, dívky budou utužovat vztah k uklízení, vaření, a jiným domácím pracím a kluci, ti se budou utužovat v pracích které jim budou přiděleny" třídou se začalo ozívat mumlání, samozřejmě že na to všichni zapomněli, kdo by si taky pamatoval že první čtvrtek v novém školním roce někam jede.
"Nebudeme to zbytečně protahovat a teď vás rozdělíme, napište prosím celé své jméno na papír, zmuchlejte ho a hoďte ho do krabiček, holky sem a kluci sem, myslím že by to mělo.... mmm, ano vyjde to přesně na čtrnáct párů" pokračoval mezitím co nám rozdal papírky.
Když už u sebe nikdo neměl papírek, stoupl si ke krabičkám "koho přečtu, půjde si sednout do lavice a bude to znamenat že s tím druhým pojede na pobyt" dokončil proslov a vytáhl z každé krabičky jeden papírek.
"Tak a Green pojede s Lukasem" Green viditelně zbledla, Lukas byl děvkař školy, nikoho horšího už k ní přiřadit nemohl, tohle mu jen tak neodpustí.
Povzbudivě jsem se na bledou Gree podívala a poplácala ji po zádech "Však ty mu dáš co proto" oba dva se usadili do lavice za ostatními a když se už všichni zase věnovali učiteli Luk na Green svůdnicky zamrkal načež mu elegantně vrazila facku. Usmála jsem se nad tím a pokývala hlavou na znamení toho že takhle s ním má správně zacházet.
"A Tessa pojede s Tobiasem" a...a...a... Tak to chvíli šlo až najednou "A Blue pojede s s s, s Majklem"
"Cože?!" vyhrkli jsme já, Daniel, Majkl a Green najednou.
"Slyšeli jste správně, Blue a Majkl jedou spolu." Šokovaně jsem se zvedla "Ale pane uč-"
"Ne, nic takového, jděte si oba sednout prosím" odpochodovala jsem do lavice a doufala přitom že Dan, Majkla nezabije, nic horšího mě už potkat nemohlo, pomyslela jsem si.
To jsem ale nevěděla jak moc jsem se právě spletla.