Blue

-20- Hele mlč jo?

Otevřela jsem oči a chvíli jen tak koukala do stropu. Bylo mi divné že ještě nezvonil budík.
Po chvíli jsem vzala do ruky mobil a podívala se na hodiny.
"Devět?" vyjekla jsem.
"Majkle ty hovado, jaktože sis nenastavil budík? Vstávej. Je devět a ty máš bejt už dvě hodiny v práci" začala jsem vyšilovat a drkat do něj.
"Nech mě mm... pát" zamrmlal a otočil se na druhou stranu.
"Ani omilem. Seber se a mazej do té práce" hystricky jsem rozhodila rukama a když se pořád k ničemu neměl strhla jsem z něho peřinu a sebrala mu polštář.
Na to už reagoval.
"Přichystej se, já ti udělám svačinu" houkla jsem na něj ještě a v zápětí už jsem lítala po kuchyni a dělala mu chleby.
"Na tady máš a padej" vrazila jsem mu do ruky jeho jídlo a vystrčila ho ze dveří.
"Jo tak čau" řekl ještě napůl spící a vydal se chodbou.
"Hejbej" houkla jsem ještě a zavřela dveře.
"No a co ty?" koukla jsem na Dust a pohladila ji.
Došla jsem do spíže a vyndala odtamtud jednu konzervu a pytlík s granulemi.
"Počkej taky" napomenula jsem jí když začala šíleně mňoukat přez celý byt, jakmile konzervu jen zahlédla.
Musela jsem jí misku vzít a položit na linku protože jinak by mi asi ukousla celou ruku.
Když konečně dostala to co chtěla a byl od ní klid, vzala jsem misku na vodu, opláchla ji a doplnila.
Taky jsem jí vyčistila záchod a dala suché granule.
"Tak to by bylo" usmála jsem se sama pro sebe a vzala do ruky mobil.
Dust se mezitím najedla, vyškrábala se na gauč vedle mně a spokojeně se tam rozvalila.
Našla jsem messenger a naší Rain skupinu.
Většina nás byla online tak jsem se rozhodla že si trochu pokecáme a zapla jsem skupinový hovor.
"Zdar dámy"
"Ahoj"
"Čauky"
"Nazdár děvčata" ozívaly se pozdravy jak se jednotlivé holky připojovaly.
Rozhodně měly lepší náladu než včera.
"Kdo všechno tu je?" zeptala se po chvíli Orange.
"Všichni až na White a Grey myslím" odpověděla jí Pink. Něaká chytrá ne? Pomyslela jsem si ale nechala jsem to být.
"No dneska zůstanem asi doma. U nás je totiž pouť a Luke trvá na tom že tam půjdeme" ozval se z telefonu lehce provinilý hlas Green.
"Tak si dávej bacha aby tě tam pod něakým kolotoče-"
"Red! Nech toho" okřikla jsem ji ale v zápětí jsme se všechny začaly smát.
"Jo jo, dám si bacha. Ale náhodou není zas takovej idiot jak vypadal" podotkla Gree načež Red vyprskla smíchy.
"Děláš si srandu? On a nebýt idiot? Jdi a zeptej se ho na jméno protože to by nemohl být on" prskala smíchy a pak byla slyšet jen tlumená rána a pár nadávek.
"Hele mlč jo? Já už aspoň vstala narozdíl od tebe" řekla Green rádoby uraženě.
"Tak jo to by mohlo stačit ne? Nechte jí ať si s ním dělá co chce ne?" ozvala se s lehkým smíchem Orange.
"Hele Blue, potřebovala bych poradit" ozvala se najednou Pink a mě zaskočilo kakao které jsem právě pila.
"Jo. Jen"....."Chvíli po-počkej" vykašla jsem ze sebe a chvíli jsem se ještě topila v kakau než jsem byla schopná zase něco normálně říct.
"Jo buť čekej než se utopí nebo to řekni hned a možná se ještě odpovědi dočkáš" houkla Black a vsadila bych se o co chcete že se právě šklebila jak Satanova dcera.
"Mlč" okřikla jsem ji a přešla zpět k předchozí prosbě Pink.
"No tak co potřebuješ?" zeptala jsem se jí a spekulovala o tom co by tak ona mohla odmně chtít.
"Chci Danielovi udělat aspoň trochu radost a tak mě napadlo že bych se tě zeptala co má rád za jídlo, že bych se pokusila to uvařit" pípla že jsem ji sotva slyšela.
Chvíli jsem přemýšlela jestli nemám říct pravém opak a naštvat jí tím ale nakonec jsem se rozhodla že to neudělám.
"Udělej mu cokoliv s takovýma těma krabíma tyčkama, víš ne? Těstoviny, nudle, zelenina, cokoliv skoro. A jako dezert mu udělej palačinky, nebo pudink, nebo obojí. Vsaď se o cokoliv že bude radostí až ke stropu skákat" odpověděla jsem jí popravdě a pak jsem si vzpoměla na jednu důležitou věc.
"Ale ten pudink nesmí být jahodovej, ten nemůže ani vidět" zasmála jsem se a vzpoměla si jak jednou vyváděl když jsme měli takovej pudink ve škole.
"Tak jo díky moc. Půjdu to nakoupit tak zatím ahoj" oznámila a odešla z hovoru.
"Tak jo, dejte to vědět holkám že se nikam nejede a já už musím jít protože no... však víte. Ahoj" oznámila nám Green a též se vytratila.
"Já jim to napíšu. Zdar" houkla Black a odešla.
"Tak čau"
"Ahoj"
"Mějte se" rozloučila jsme se s Red a Orange a zkončila hovor.
"Ty líné zvíře" šťouchla jsem do Dust ale ta mě úspěšně ignorovala a dál pochrupovala na gauči.
"A co teď budu dělat?" řekla jsem si sama pro sebe a rozhlédla jsem se po celém bytě.
"Už vím" houkla jsem vesele a popadla jsem peněženku a klíče ležící na knihovně.
Přezula jsem se, zamkla dveře a seběhla po schodech dolu.
Chtěla jsem ještě pozdravit Peetra, ale tentokrát tam seděla něaká blondýnka a byla plně zaměsnaná svým mobilem.
Prošla jsem tedy v tichosti recepcí a ocitla jsem se na studeném ale čerstvém vzduchu.
Nejdřív jsem se párkrát nadechla a zase vydechla a až pak jsem se vydala k obchodu.
Za hlavními dveřmi jsem si vzala košík a vyrazila jsem vstříc regálům.
"Avokádo mám. Skořici mám. Mlíko tam je. Něaký brčka. Vanilkovej cukr mám" mumlala jsem si v průběhu a v duchu jsem si odškrávala věci na seznamu.
"Puding taky. Piškoty, jahody, šlehačka. Mám všechno" usmála jsem se vítězně a vyrazila jsem ke kase.
Zaplatila jsem a vrátila se do hotelu.
Tam jsem vytáhla mixér a další potřebné věci.
Ještě než jsem se pustila do vaření tak jsem si vytáhla mobil a pustila písničky přez celý byt.
Po chvíli strašného rámusu který vydával mixér jsem měla hotový koktejl a mohla jsem se pustit do vaření pudinku.
Písničky otřásaly pokojem, na sporáku se dělal pudink, Dust lítala po bytě, já vesele přecházela kolem plotny, zpívala jsem si písničky které zrovna hrály a měla jsem úžasnou náladu.
Najednou někdo zaťukal a já div nevyskočila z kůže.
Okamžitě jsem přestala zpívat a písničky sltumila na minimum.
Vzala jsem vyvádějící Dust do náruče aby nevyskočila na stůl nebo tak něco a otevřela jsem dveře.
"Jé ahoj Peetre" usmála jsem se na něj.
"Ahoj" oplatil mile a se značnou nelibostí přejel Dust pohledem.
"Jsi slyšet o dva pokoje vedle" řekl káravě ale usmál se.
"Dobře já to ztlumim. Ale když už jsi tady nechceš jít dovnitř?" nabídla jsem mu a on se nenechal přemlouvat a vpadl dovnitř.
"Ty něco vaříš?" zeptal se a já si vzpoměla na pudink nechaný na sporáku.
Nadsvětelnou rychlostí jsem vrazila Dust do rukou Peetrovi a vletěla do kuchyně.
Popadla jsem vařečku, vypla sporák a pudink se mi podařilo zachránit úplně přesně, jen jsem ho trochu ještě promíchala.
"Každý občas zapomene ne?" zazubila jsem se a s omluvným úsměvem jsem si vzala zpátky Dust a položila ji zpátky na zem kde pokračovala ve své hře "zmuchlaný papírek aneb boj na život a na smrt".
"Dáš si? Je toho tak pro čtyři s tím že Majkl sní za dva a mě stačí jedna porce" nabídla jsem mu zatím co jsem nalila pudink do větší misky, naházela do něj jahody a piškoty a ozdobila ho šlehačkou.
"Trochu" uculil se.
"A ty písničky dej klidně trochu víc" pobídl mě a já tak učinila.
"Máš to dobrý" pochválil mě a odnesl mi misku ke dřezu.
Já mezitím uklízela po vaření.
"Hele viděla jsi tu holku? Tu blonďatou na recepci?" zeptal se po chvíli.
"No viděla, co s ní?"
"No, že, jestli by si s ní třeba nepromluvila nebo tak něco protože..." soukal ze sebe a já se přitom celkem bavila.
Ale nakonec se mi ho zželelo a rozhodla jsem se mu to ulehčit.
"Protože se ti líbí ale nevíš jak to má ona" dokončila jsem za něj a usmála se. On jen kývl a lehce zrudnul.
"Pohlídej Dust, a tak tři minuty počkej" oznámila jsem mu a vyšla z apartmá.
Prošla jsem přez recepci ale zmiňovaná mi nevěnovala absolutní pozornost.
Vyběhla jsem ven a přeběhla cestu. Zabočila jsem doleva a za chvilku jsem stála před malým květinářstvím.
Vybrala jsem větší kytici světle růžových a bílých růží, doplněnou něakými zelenými trávami,listy a malinkými modrými kvítky. Zaplatila jsem a vydala se zpátky.
Při vcházení do recepce jsem si dala záležet abych natropila celkem velký hluk.
Kytka a hluk už donutily blondýnku zvednout oči od manikůry a podívat se nejdřív na kytku a pak na mě.
Lidi mají hrozný zlozvyk. A to ten že když se na někoho kouknou tak na devadesát devět a půl procenta se mu prvně podívají do očí a pak až na zbytek.
Tahle holka nebyla výjimkou a já se jen spokojeně usmála a vycupitala jsem zpátky do patra a do apartmá.
"Aspoň jsem si přinesla dekoraci" usmála jsem se na Peetra který očividně nechápal co se děje a proč mám s sebou kytku.
"Na tuhle tě je škoda Peetre" povzdechla jsem si protože to co sedělo o patro pod námi bylo snad ještě horší podání Pink. Až na to že tahle holka chodila navlečená v modré. Tak pěkná barva a tak pěkně znehodnocená.
"Prvně má už dva přítele najednou takže tebe by asi těžko stíhala. Dál o tobě nemá zrovna nejlepší mínění a-"
"Jo dobrý to stačí. Zbytek slyšet nepotřebuju" zastavil můj výklad a byl vidět jeho lehce sklamaný výraz.
Najednou v jeho hlavě probleskl obraz ještě něaké jiné dívky a mě zajímalo kdo to je.
Stačila chvilka a věděla jsem že ji měl rád už od základky ale nikdy se nedostal k tomu aby jí to řekl a jiné holky měl aby zapomněl.
"Teď se seber vypadni a jdi si do něaké restaurace vybrat stůl. Napiš mi pak ve které to je a dej mi pár hodin. Kdy přesně tam budeš se domluvíme v průběhu" vyhrkla jsem najednou.
Ignorovala jsem jeho nechápavý pohled a vystrčila ho ven.
"Věř mi, vím co dělám" usmála jsem se ještě a zabouchla za ním dveře.
"Nezlob tu" pokárala jsem Dust, vzala si mikinu, mobil, klíče, peněženku a taktéž jsem opustila hotel.
Podle vzpomínek od Peetra jsem se vydala k Miině oblíbené kavárně.
Byla tam.
Vycházela z kavárny s hrnkem kávy v ruce.
Hnědé, vlnité vlasy pod lopatky. Šedozelené oči, nižší postava, roztomilý obličej.
Zahleděla jsem se do mobilu a vydala se naproti ní.
"Bože omlouvám se. Já to. Ne to. Totiž" koktala jsem účelově když jsem ji srazila a kafe se rozprostřelo po jejím bílém tričku.
"To je v pohodě" usmála se zářně.
"Ne ne, pojď. Koupím ti nové. Tričko i kafe" stála jsem si za svým a už jsem ji táhla zpátky do kavárny.
"Který?" zeptala jsem se jí a ona lehce ukázala na něaký obrázek.
Kafe jsem zaplatila a sama jsem si jedno koupila a vytáhla jsem ji ven ke stolečku.
"Díky ale nemusela si" znovu se usmála tím jejím zářivým úsměvem a upila si kávu.
"Ale musela. A jsem Blue. No vlastně Blue Jesica, divný co? Ale tak novorozeně rodičům neporadí, říkej mi jak chceš" usmála jsem se na ni.
"Mia" odpověděla a natáhla ke mě ruku. Já radši nezmiňovala že už to vím.
Přijala jsem ji a za chvíli už jsme vesele konverzovaly.
Bylo zvláštní bavit se takhle s něakou 'obyčejnou' holkou. Když se tak zamyslím tak jsem se nikdy nijak nebavila s jinou holku než s něakou Rainbow. Bylo to zvláštní ale zároveň příjemné.
"No a co bys řekla večeři s ním?" Konečně došla řeč na Peetra.
"Když já nevím. Dlouho jsme se teď neviděli a-"
"Máš ho ráda nebo ne?" přerušila jsem ji.
"No jako jo" uznala a zrudla.
"Tak není co řešit. Zvedej se a jdeme si půjčit šaty" rozhodla jsem a už jsem ji táhla pryč.
Po chvíli jsme dorazily k půjčovně šatů a vrhly jsme se na stojany a zrcadla.
"Děláš si randu? Ty jsou jak na pohřeb. Ty ne"
"Tyhle zas jak do strip baru. Ne"
"Moc krátký"
"Moc přeplácaný"
"Moc výrazný"
"Teda s tebou je radost vybírat něco" uchechtla jsem se když už jsme tam stály asi hodinu a pořád nic.
"Tyhle jsou nejlepší. Žádný hrozně důležitý. Hodí se ti. A vinikne ti ta růže co máš vytetovanou na zádech. Jsou prostě nej" rozhodla jsem a ještě jednou jsem si ji prohlédla v tirkysových šatech.
"Tak dobře" usmála se a vyhnala mě před krám ať na ni počkám.
"Tak pojď" pobídla jsem ji když vylezla a nervózně se rozhlédla.
"Jo jo" kývla a následovala mě k restauraci ve které podle zpráv čekal Peetr.
Za chvíli už jsme stály před zmiňovanou restaurací a ona začínala histerčit.
"Nedělej cavyky a polez" ušklíbla jsem se a za loket ji tváhla dovnitř.
Když nás spatřil Peetr, viditelně zbledl, ale zároveň bylo vidět že je rád.
"Jestli jí to neřekneš tak tě čeká peklo, kámo" sykla jsem k němu tak aby to Mia neslyšela a v zápětí jsem se na oba zářně usmála.
"Tak si to tu užijte" povzbudila jsem je a s pocitem za dostiučinění jsem opustila kavárnu a vrátila jsem se zpět do hotelu za Dust a nedomytým nádobím.
Bylo mi celkem jasné že Peetra dneska už neuvidím.
Když jsem domyla to nádobí tak jsem si chvíli hrála s Dust. Ale celkem rychle mě to zmohlo a ji očividně taky protože se po něaké době rozvalila na gaič a odmítala se ještě jakkoliv pohnout.
A pak mě napadlo jak trochu potrestat Peetra za to že to Mie neřekl tak dlouho. Mia se přeci zmínila že miluje kočky ale žádnou doma nemá že?
Z plánování mě vytrhl zvuk klíčů v zámku a až v tu chvíli jsem si uvědomila že jsem se s Miou a Peetrem vykecávala většinu dne.
"Ahoj Majkle, tak co v té práci? Nebyl z toho průser?" zajímala jsem se hned a lehce měpřekvapil jeho smích.
"Ne nebyl protože šéf sám přišel až v jedenáct a ostatní to nepráskli takže v pohodě".
"Tak super, já se taky neflákala" řekla jsem a vytáhla jsem z lednice pudink a koktejl z avokáda.
"Dáš si?" zeptala jsem se i když odpověď už jsem znala předem.
Pustili jsme se tedy to jídla a musím uznat že tentokrát se jeden z mých experimentů povedl a smíchat vanilkovej a pistáciovej pudink nebyl špatnej nápad.
"Úžo. To bylo fakt skvělý" pochválil to Majkl a odebral se do koupelny.
Mě nezbylo nic jinyho než umýt nádobí a poté se s ním vystřídat v koupelně.
"Dneska žádný kraviny, jasný? Chci jít spát" varovala jsem Majkla a buť byl z neznámýho důvodu ospalej, nebo se přejedl. Ať už to ale bylo cokoliv, zapříčinilo to že neodmlouval a já se tak mohla v klidu zachumlat do peřiny a oddat se pro denšek zaslouženému spánku.