Blue

-2- Bless zase blokuje koupelnu

Vzbudila mě příjemná melodie linoucí se z mého mobilu. Chvíli jsem ji jen tak poslouchala a dál pohodlně ležela ve vyhřáté posteli.
"Byla bys tak laskavá a vypla tu pitomou písničku, nedá se to poslouchat!" Ozvala se z vedlejšího pokoje moje sestra.
"Abys věděla je to dobrá písnička a ty si zavírej dveře, pak ji neuslyšíš" Bell vždycky byla trochu víc než doopravdy a někdy mi to vážně lezlo na nervy ale pořád to byla moje ségra.
"To že tobě zvoní budík neni můj problém, takže mi ty dveře můžeš zavírat ty!" pokračovala dál.
Chtěla jsem jí věnovat ještě něakou jedovatou poznámku když v tom se ozval hlas mé mámy. "Dobré ráno" řekla důrazně a pak už klidněji pokračovala "vy se nikdy nezměníte, vážně musí každé ráno vypadat takhle? No šup, ven z postelí a do školy"
Pomalu jsem se zvedla a slezla po žebříku z mé palandy.
Otevřela sem spodní šuplík velké skříně a vzala si potrhané džínové tříčtvrťáky a modrobíle pruhované tričko.
Vlezla jsem do koupelny a postavila se před zrcadlo. Opláchla jsem si obličej a dala řasenku. Usmála jsem se na sebe do zrcadla. "No hurá,1. září je tady, škola, úkoly, kámoši, tak jdeme Blue" řekla jsem sama sobě povzbudivě.
"Mami Bless zase blokuje koupelnu, řekni jí něco!" Zapištěla Bell a já vyletěla z koupelny.
Ona totiž moc dobře ví jak nesnáším když mi touhle zkráceninou někdo říká, je to spojení obou mých jmen, Bl jako Blue a ess jako Jess.
Takhle mi říká i Daniel, přesto že ví, že se mi to zrovna dvaktát nelíbí, ale u něj je to něco trochu jiného, on to bere jako srandu, ale Bell mě tim chce jen vyprovokovat!
"Zavři pusu Belatrix, nebyla jsem tam ani deset minut" tohle zase nesnáší Bell, jmenuje se sice jen Bell ale když ji chci naštvat říkám jí tak.
"Máámííí" zaječela až mi zaléhaly uši a upřela nasupený pohled na mamku která právě přišla z ložnice.
"Ale notak Bell, Blue má pravdu, nebyla tam niak dlou-"
"ale ona mi řekla Belatrix" stěžovala si dál.
"Tak jí ty neříkej Bless, je to takhle fér. Jdi už do té koupelny Bell"
Když se máma otočila, vítězně jsem se na Bell zašklebila a odkráčela jsem do kuchyně.
Vyndala jsem misku, lžíci, čokoládové lupínky a mlíko. Nasypala jsem si pořádnou dávku lupínků, zalila je mlíkem a pustila jsem se do snídaně.
Když jsem dojedla zašla jsem si ještě do pokoje pro školní tašku. Vyběhla jsem z pokoje a seběhla schody. Obouvala jsem si černé balerýny se stříbrnými kamínky, když v tom mě sestra opět vyrušila svím protivným hláskem.
"A ten divnej šutr si dneska nebereš? Tak to je fakt divný, Blue Jessica Cautneyová jde do školy bez jejího šutříku? No to mě podrž"
Ztuhla jsem.
Úplně jsem na ten řetízek zapoměla, i když myšlenky skoro vůbec nečtu tak si ho nosím ssebou, nikdy nevim co se stane.
Vyběhla jsem schody zpátky nahoru a chtěla jsem Bell uštědřit aspoň jeden malý pohlavek, nebo velmi peprnou poznámku, když v tom se z kuchyně vynořila máma a hodila na nás obě naštvaný a zároveň varovný pohled.
Bella pochopila že nemá cenu mámu dál provokovat a řetízek mi dala do natažené dlaně.
Máma se usmála a znovu zmizela v kuchyni.
"Ach Bell, já bych vážně nevěděla co bych si bez tebe počla, děkuju ti Bellinko, moc ti děkuju"
Zaculila jsem se na ni a nevšímaje si jejího naštvaného výrazu jsem odcupitala dolu.
Vyšla jsem z domu a zamířila do školy. V půlce cesty jsem se zastavila před malým domkem a čekala jsem.
Na Green jsem se vážně moc těšila, je to moje nejlepší kámoška, velikou náhodou je to taky rainbow holka, když se k nám připojila bylo to pro ni dost těžké a tenkrát jsem oní neměla moc dobré mínění, ale postupem času jsem zjistila jak jsme si podobné, jak ji mam ráda a jak je pro mě důležitá. Co se týče její moci, umí něco dělat s kytkama, stromama a něčim takovým. My o svých schopnostech často nemluvíme tak ani pořádně nevim.
"Ehm Blue? Jsi ve správném světě?" Vytrhla mě z mého přemýšlení ona kamarádka.
"Jó promiň, ahoj Gree" podívala se na mě ublíženým pohledem, protože jsem moc dobře věděla jak nesnáší oslovení "Gree", vždycky chtěla abych jí říkala buť Green nebo jejím druhým Jménem Angela.
Promiň Green, vždyť víš že to je sranda, pojď nebo přídem pozdě" zaculila jsem se na ni a věděla jsem že mám vyhráno. Green byla vždycky hrozná měkota, nejednou na to už doplatila, třeba když ji už po několikáté podvedl její bývalý kluk Miki a ona mu pořád dávala nové šance, až jsem ji to konečně dokázala rozmluvit.
"Áchjo, jak mě ta škola nudí, radši bych byla někde venku a vytvářela vlastní druhy kytek. Uhmmm"
Zasnila se Gree když jsme došli ke dveřím do školy.
Vlezly jsme do školy a okamžitě se všude rozlehl ten známý šelest, rámus, zmatek, smích a radost které naši šklou vždy naplňovaly. Zaslechla jsem známý jekot a otočila jsem se.
"Dámy? O velké na zahradě, White má prej něco důležitýho, Ok?" Zapištěla Red která se právě prohnala kolem nás a vlekla za sebou její nejlepší kámošku Orange, která s omluvným úsměvem stihla říct že jsme jí chyběly a pak zmizela v davu odvlečena neodbytnou Red.
"Zajdu si ještě na záchod, ano?" spíše oznámila Gree a vytratila se. Rozhodla jsem se že na ni počkám, opřela jsem se o roh šatnové uličky a čekala jsem na ni. Mezitím co jen čekala, rozhlížela jsem se kolem a dychtivě hledala jednu osobu.
Najednou mě někdo chytil za loket a strhl mě dozadu za skříňky. Chtěla jsem zaječet ale ještě než jsem to stihla udělat, onen kluk mě přitiskl na skříňku, vjel mi rukou do vlasů a druhou mi dal kolem pasu. Rychlostí blesku se ke mě naklonil a začal mě vášnivě líbat. Kdybych mohla, ušklíbla bych se, ale takhle jsem mu jen vycházela vstříc svými rty.
Když se odemě odtáhl, urovnala jsem si vlasy a protočila oči. Na tváři se mu oběvil smutný výraz a psí oči. Načež jsem se rozesmála. "Ty se nikdy nezměníš, že ne? Vlastně neodpovídej, vim že ne. Ale vyděsil jsi mě k smrti, víš to Danieli?" ano to byla ta osoba kterou jsem hledala.
Dal mi ruce kolem pasu usmál se a klidně řekl "vím má milovaná Bless" načež jsem ho praštila do ramene, ale on nerušeně pokračoval "kdybych to neudělal nemělo by to takový efekt lásko a náš vztah by byl jedna velká nuda, víš?"
"Že já se ptala" povzdechla jsem si s úsměvem a vydala se zpátky na chodbu s Danielem v závěsu.
Gree se akorát vrátila a tak jsme všichni zamířili napříč chodbou do deváté A.
Usadili jsme se do lavic. Moje místo bylo uplně vzadu, vedle Green. Vlastně všechny rainbow seděli v posledních lavicích, nevím jak ale povedlo se to vždycky. Navzájem jsme se střídaly a tak jsme k sobě měli každá ke každé blízko.
Hodina byla vysoce nezáživná protože nám učitelka předčítala školní řád, dávala výklady o rozvrhu, chování, o tom že si máme projevy lásky nechávat na jinam, a ne do školy a další kecy které se týkaly začátku nového školního roku.
Probudilo mě až hlasité zvonění oznamující konec druhé hodiny, no jak to rychle uteklo, pomyslela jsem si a vydala se pryč ze třídy protože po druhé hodině máme velkou přestávku a o té mám být na škloní zahradě, kvůly tomu co říkala Red.
Gree už byla pryč, asi mě nechtěla budit, mrcha jedna, to jí oplatím.
Došla jsem do altánu kde už všechny holky byly.
"No konečně" ušklíbla se White. "Posaďte se, udělejte si pohodlí, chvilku to zabere"
Sedla jsem si na lavičku vedle Gree. "To že si mě tam nechala spát bylo pěkně nefér a já ti to oplatím" šeptla jsem směrem k ní. Myslím že chtěla ještě něco dodat ale to už White pokračovala.