Číslo jedna

01x04 Xanx

Doctor mě zavedl do Tardis. Okamžitě začal mačkat miliony tlačítek. Nemluvil a nedíval se na mě. Jen zběsile mačkal všechna tlačítka. Myslím, že ani pořádně nevěděl, co dělá...

"Doctore." Oslovila jsem ho, ale neodpověděl. Stále mě vůbec nevnímal. "Doctore, co se děje?" Koutkem oka na mě pohlédl a pohled ihned vrátil ke konzoli. Tardis se začala zběsile třást. Při pádu jsem se, díky bohu, stačila zachytit jedné z tyčí okolo konzole, a tak jsem neskončila na zemi. "Kde to jsme?"

Doctor vyšel ven a zavřel za sebou dveře. Šla jsem s uraženým výrazem do šatny, a opravila si tmavě fialovou rtěnku ladící k tmavomodrému tričku. Tohle jsem nosila stále. Tmavě modrou a tmavě fialovou. Byly to moje barvy. Sedla jsem si na zábradlí pár metrů od konzole a po chvíli se pověsila hlavou dolů.

"Doctore, jsem tady! Příšerně chytrá, zajímavá a nudím se! Ty si odejdeš hledat kamarády na planetu Aljašku a mně necháš tady?" Vytáhla jsem si svou sonickou hůlku a začala si ji proplétat mezi prsty. Vyšvihla jsem se na nohy a s dupnutím přistála. "Doctore!" Zakřičela jsem.

Celý zasněžený strčil hlavu do dveří. "Co je?!"

"Není ti zima?"

"Ano! Ale co chceš?"

"Mám hlad a chci si koupit nové boty. Jé! A nezajdeme si znovu do kina?!"

"Ne! Ne! A ne!"

"Ale já mám vážně hlad!"

"Teď už ne."

"Jdeme. Se. Najíst." Na každé slovo jsem dala ohromný důraz a směrem nahoru jsem stupňovala hlasitost.

"Fajn!" Dal ruce na horu, aby naznačil, že se vzdává. "Ale platíš ty!"

"Nemám ani peníze ani domov a vlastně ani nevím, jak peníze fungují, takže... Proč ne?" Zasmála jsem se a začala Tardis navádět na jednu z mých oblíbených planet.

"A kam to jedeme?"

"Na Xanx."

"Dělají tam boží hranolky!"

"Já vím!"

Nadšeně jsme si plácli a čekali na zběsilé pohyby Tardis. Nic se nedělo. Letěli jsme absolutně klidně. Vystoupili jsme, abychom zjistili, jestli jsme na místě a my byli. "Děláš si legraci?"

"Řídím líp než ty! A to se známe tak týden a jsem holka! Porazila tě HOLKA!"

"Teď moc jako holka nepůsobíš." Zasmál se a já se na něj uraženě podívala. Praštila jsem ho do ramene a šla se postavit do fronty. Nahnul se ke mně a zašeptal mi do ucha. "Navíc nezapomeň, kdo to čelně napálil přímo do Torchwoodu, a to bez chameleoního obvodu."

"Říká ten, kterému vůbec nefunguje a navíc-"

"Tak co si dáme?" Přerušil mě a koukal na nabídku.

"Dala bych si xancolu a xanburger s xansýrem a k tomu xantarku."

"A ještě ty xanhrolky."

Kývla jsem hlavou a vše objednala, jakmile jsme přišli na řadu. S tácy jsme si sedli k nejbližšímu stolu.

"Kde jsi byl?"

"Něco jsem řešil..."

"A co?"

"No... Měla jsi na ruce napsané Zlý vlk. Můj Zlý vlk je Rose a jestli je pravda, že se blíží... Znamená to něco špatného."

"Proč?"

"Je z jiného vesmíru. Je v alternativní realitě. Pokud by se vrátila, znamená to, že se vesmír hroutí sám do sebe."