Obsessive Love

2.

"Harper, vstávej!" Skákal po mě můj starší brácha Ian.

"No jo,furt!" Zařvala jsem.

Skopla jsem ze sebe deku společně s Ianem a šla do koupelny. Jak se provádí hygiena asi nějak vysvětlovat nemusím. Na sebe jsem si vzala růžovou sukni a bílé uplé tričko po pas.

"Dobrý ranko!" Pozdravila jako vždy živě mamka a dál kojila mého bratříčka Daniela.

"Hmmm." Bylo jediné co jsem 'řekla' a šla se nasnídat.

Moje snídaně obsahovala jablko a... No a to je všechno.Nikdy moc nejím, takže si vezmu jen něco menšího a spěchám i s Ashley do školy. Dnešek byl ale vyjímkou, jelikož nemáme školu. Ve škole se něco pokazilo a tak máme týden volno. Což znamená týden ulejvání s růžovou hlavou Ashley.

Nejlepší holka, co jsem kdy potkala. Na první pohled vypadá jako někdo, kdo trpí depresema, ale přitom je to takovej psychouš, že se jí někdy bojím.

Při vzpomínce, kdy se Ashley zeptala osmiletého kluka na facebook a číšlo mezitím, co chytal pokémony jsem zakroutila hlavou a pousmála se. Neříkám, že taky nedělám blbosti, ale ona to někdy přehání...což miluju.

"Jdi s Coco ven." Řekl unaveně táta u hrnku kávy.

Přikývla jsem a šla najít zmiňovaného huskyho. Tenhle pes je peklo! Sice je roztomilej, ale to jak se schovává je hrozný.

Jako obvykle byla ve skříny. Pokroutila jsem nad ní hlavou a připla jsem jí vodítko. Táhla jsem ji ven a ona si každých pět metrů 'označkovala'.

Procházela jsem se s ní všude, kde se dalo, ale pořád jsem měla takový zvláštní pocit. Však ho znáte. Prostě ten pocit jako by vás někdo pozoroval a vy se musíte otočit. Já na tom nebyla jinak, a tak jsem se otočila.

Nic....

Povzdechla jsem si. Už asi začínám bláznit.

"HARPER O'NEIL!!!" Zařval na mě dívčí hlas.

Otočila jsem se a za mnou běžela růžová hlava.

"Kde.Mám.Svůj.Růžovej.LAK?!"

"Ian s tim lakoval Coco nehty." Cukaly mi koutky úst.

"Příjde ti to směšný?!Dlužíš mi žůžovej lak, blodncko!"

"Fajn." Pokrčila jsem rameny.

"Takže si odnes toho psa a spěcháme do drogérky!"

Jak řekla, tak jsem udělala. Odnesla jsem Coco, vzala si peníze a šla i s Ashley na nákupy.

Zase, zase ten pocit, že mě něco nebo někdo pozoruje. Koukala jsem kole sebe, ale nic. Už mě to začíná deptat.

"Tady je někde vosa?!" Vyjekla Ashley.

"Ne, proč?"

Plácla se do čela."Jen, že se kolem sebe pořád koukáš." Pokroutila hlavou.

Protočila jsem očima a vstoupila do drogérky. Do nosu mě udeřila vůně předražených voňavek a deodorantů. Došla jsem až k lakům a vzala pár růžových laků pro Ashley.

To bychom měli.

Zaplatila jsem a šla i s tou psychopatkou pryč. Pocit toho, že nás někdo sleduje mě nepřešel, ba naopak.
Ashley radši nic říkat nebudu nebo si bude myslet, že jsem zbláznila...

*****

Jak probýhal celý den s Ashley?Nákupy, nákupy, nákupy abych nezapomněla tak nákupy, nákupy jo a ještě nákupy! Takže jsem přišla domů s čtyřmi plnými tašky nákupu.

Díky Ashley!

"Večeře!" Zařvala máma.

Vylezla jsem z mojí 'nory', jak tomu říká máma a šla se najíst.

Při večeři jsme probírali strašný blbosti. Ještě se to neobešlo bez hádky mezi mnou a Ianem, který po mně házel hrášek a jiné jídlo. A máma byla zase naštvaná.

Též náštvaná a špinavá jsem se vydala do sprchy. Osprchovala jsem se, vyčistila si zuby a šla se převléknout.

Ještě před spánkem jsem se koukla na sociální sítě a chvilku jsem se zdržela na facebooku.

+5 nových žádostí

Klikla jsem na ně. Dva z toho byli nějací arabové, další nějací kluci, kterým už začal růst onen slavný pedoknírek. A pak tu zbyl poslední - Creepy Psycho Boy.

No creepy je to určitě. A nemá ani profilovku. I tak jsem to všem přijala, protože u mě má každý šanci.. nebo mi je spíš každého líto.

Začala jsem si ještě psát s Ashley, ale potom mi přišla jedna zpráva od toho Creepy Psycho Boy.

Creepy Psycho Boy: Ahoj, Harper.

Me: Ahoj?

Creepy Psycho Boy: Co děláš, Harper?

Me: No připravuju se ke spaní a...mohl by si za každým slovem přestat psát moje jméno?

Creepy Psycho Boy: Proč? Vadí ti to, Harper?

Me: Ok...Víš co?Jdu spát, nazdar!

Creepy Psycho Boy: Ještě než půjdeš spát, měla by sis měla zhasnout a zatáhnout závěsy ;).

Ztuhla jsem. Po chvíli jsem vstala a šla k oknu. Otevřela jsem ho a a rozhlídla se po celé ulici, div jsem z toho okna nevypadla.

Nikdo, nic. Navíc je tu příšerná tma.

Fajn, tak to bylo...strašidelný?

Rychle jsem zamrkala očima, abych odehnala předsatvu toho, jak mi nějakej úchyl kouká do okna. Radši jsem okno zavřela a zatáhla závěsy.

Ještě jsem zhasla a šla si lehnout s úmyslem spát. To se však nedařilo, protože mi myšlenky směřovaly k tomu...úchylovi?Dejme tomu.

Vzala jsem do ruky notebook, který jsem zapomněla vypnout. Chtěla jsem se ještě odhlásit z facebooku, ale zadržela mě jedna zpráva...

Creepy Psycho Boy: Sladké sny, Harper...

Rychle jsem se odhlásila a vypla facebook. Zamotala jsem se do deky. Najednou mě přepadla únava a během chvilky jsem usla.

Část z pohledu Harper ^_^ No ty tu asi budou často...nebo to mám střídat? Jedna z pohledu Harper a druhá z pohledu Nate, a tak pořád dokola? Uvidíme....snad se kapča líbila na a já jdu radši vyležet nemoc.

-Nat