Siblings

I fell in love with her.

Začalo to tak náhle a nevině. Ty ses zrovna narodila a já měl čtyři roky. Prožíval jsem nejlepší období mého života. Dětství.

Neměl jsem žádné starosti, úkoly ani povinnosti. Každý den pro mě byl zábavou a dlouhou dobu mohl být, kdyby nebylo tebe a tvého úsměvu, co mě naprosto okouzlil.

Od té doby mě každý den bolelo břicho a má mysl byla přeplněná jednou jedinou věcí. TEBOU.

Ve dvou letech si poprvé promluvila. Tvé první slovo nebylo "Mami." ani "Tati." Bylo to mé jméno a to mě donutilo se do tebe zamilovat ještě víc.

Když ti byly tři, já chodil do první třídy. Všechny děti se smály, hrály si a chodily spolu ven. Já ne. Po vyučování jsem běžel domů, sedával u tvé postýlky a povídal si s tebou, i když ti občas nebylo rozumět. Bylo mi to jedno. Hlavně, že jsem byl u tebe.

Když si začala chodit do školy a náhle jsi onemocněla, předstíral jsem, že mi je špatně a zůstal s tebou doma. Nikoliv proto, abych se ulil ze školy, ale abych se o tebe mohl starat.

Čím si byla starší, tím víc ses mi vzdalovala. Už jsem nebyl jediný, na kom ti záleželo. Měla jsi spoustu kamarádů, se kterými sis povídala radši než se mnou. Dohánělo mě to k šílenství.

Nakonec jsem si i já našel pár přátel, abych na tebe přestal pořád myslet. Nalhával jsem si, že to zabírá, ale ty jsi se místo toho z mé hlavy odstěhovala, uzamkla se v mém srdci a zahodila klíč.

Nejtemnější časy pro mě však nastaly, když jsi začala chodit do deváté třídy. Už jsi nebyla tou malou plochou sestřičkou. Vyrostlas v nekrásnější dívku, kterou jsem znal, i když jsi malou zůstala. Snažil jsem se k tobě nepřibližovat. Moc dobře jsem věděl, že bych ztratil kontrolu a neovládl chtíč, který ve mně narůstal dlouhou dobu. A víš, jak jsem ho zkrotil? Tak jako většina kluků v mém věku. Sexem.

Ty ses učila. Já si dával první kolo.

Přestala jsi a šla se najíst. Já začínal třetí.

Pomalu ses ukládala ke spánku. Skončil jsem páté.

Všechny, se kterými jsem se kdy vyspal, mě milovaly. Já jim však jejich city nemohl oplatit. Každá se od těch ostatní nějak lišila, ale jedno měly všechny společné. Vypadaly skoro jako ty.

Potom si se však zamilovala do jiného. Měla jsi prvního kluka. Nevydržel jsem tu bolest, když si byla s ním a né se mnou a chtěl se zabít, skončit s tím trápením, které prožívám od tvého narození, ale stále žiju. Ptáš se, kdo mě z toho vytáhl?

Můj nejlepší kamarád mi ukázal snadnější cestu. Začal jsem brát drogy.  Jenom díky nim to přestalo alespoň na chvilku bolet. Byly pro mě spásou a útěchou zároveň.

Nepřál jsem ti tak šťastný vztah, když nebyl se mnou. Možná jsem sobec, ale vy byste si snad nebránili věci, které vám patří?

Když si se s ním chtěla vyspat, já tam byl, abych tomu zabránil.

Nenáviděla jsi mě za to a nadávala mi. Já tě však neposlouchal a užíval si každý pocit vítězství, když jsem vám to překazil. Nakonec jsi to vzdala a rozešli jste se.

Zatím co mně se vrátila chuť do života a užíval jsem si, ty jsi se utápěla v depresích a špatně spala. Musela jsi ho hodně milovat, ale o to jsem se nestaral. Hrálo mi to do karet, protože jsi se mi znovu otevřela a přestala se honit za kluky. Neměl jsem už důvod k tomu, abych ti ničil život.

Znovu jsme si vybudovali ten krásný vztah, který jsme měli jako děti, ale já se stále necítil spokojeně. Nestačí mi to. Proto už se nehodlám držet zpátky ani déle čekat. Sedmnáct let je dostačující doba a prodlužovat ji nehodlám. Budeš moje, ať se ti to líbí nebo ne.

Připrav se na to, Victorie.