Strach z upíra

7.Část

Christián

Byl tak k sežrání, když se klepal strachy. Doslova k sežrání. Olízl jsem si spodní ret a zadíval se mu do očí.

Podle jeho zúžených zorniček jsem poznal, že mé oči už nabrali barvu rudé krve.

Můj úšklebek se rozšířil. Pomalu jsem se k němu nahl...a políbil ho.

Neodolal jsem. Musel jsem ochutnat jeho hebké polštářky. Pro jeho smůlu začal protestovat a zapřel se mi rukama o hruď, aby se mohl odtáhnout, což jsem mu nedovolil.

Sevřel jsem mu dlaně ve svých tak, aby nemohl protestovat a začal se svými rty pohybovat proti těm jeho.

Ještě chvíli se snažil dostat se sevření mých rukou, ale pak se poddal a nechal mě si s ním dělat co chci.

Toho jsem hned také patřičně využil.

Kuro

Svěsil jsem své ruce a nechal ho, ať si se mnou dělá co chce.

Tedy do té doby než se chtěl dostat jazykem do mých úst. Pevně jsem sevřel rty do jedné úzké linky a pokoušel se uhnout hlavou na stranu.

Ale jeho následné zvířecí zavrčení mi dávalo jasně najevo, že jestli se budu vzpírat dál, nedopadne to pro mou osobu vůbec dobře.

Pootevřel jsem trochu ústa a nechal ho, ať mi do nich vnikne svým jazykem. Hned začal prozkoumávat všechny kouty a sem tam si pohrál i s mým jazykem.

Když vycítil, že už mi dochází vzduch, přestal a zajel mi pro změnu rukou pod mé tričko.

Polkl jsem a začal si v duchu přehrávat, co všechno se teď může stát, ale ta nejpravděpodobnější věc byla, že mě teď znásilní.

Když už se rukou nebezpečně přibližoval dolů, přestal a podíval se směrem ke vchodu do jeskyně.

Christián

V tom nejlepším jsem ucítil několik hnusných pachů lidské krve a řinčení strojů. Proč musí někteří chlapy tak smrdět?

Tohohle lesa mi je líto,,bude mi chybět. Když teď o tom přemýšlím, nedíval jsem se kdy ho budou kácet, ale že by už dneska?

Co se dá dělat. Vzal jsem své štěňátko do náručí a radši rychle vypadl.Nechtěl jsem, aby mě někdo viděl.