Christián
Štěňátko mě nakonec přesvědčilo, abych šel do školy. I když jsem ze začátku ráno protestoval, nedal si říct a tak jsem do toho pekla musel druhý den jít.
Celou cestu jsem mručel a sledoval Kura, který vypadal že se tam těší. Kdo by se mohl těšit do školy?
Po chvíli jsme došli před budovu. Řekl jsem mu, ať jde napřed a šel ještě ke skříňkám. Kuro už byl dávno ve třídě a já už se tam rozhodl taky vydat. To by mi ale cestu nemohly zastoupit slepice.
Protočil jsem očima.''Co zas?''Zamručel jsem.''Copak tu děláš?''Zeptala se mě s úšklebkem jedna z nich.''Chodím tu do školy.''Obešel jsem je.''Neignoruj nás!''Křikla ta samá. Jen jsem zakašlal, abych je nemusel poslouchat a dal jim najevo nezájem a odešel do třídy.
Sedl jsem si vedle něj a už jen sledoval, jak sem po zvonění přišel učitel. Naštěstí neměl žádné otázky ohledně toho, proč jsme tu dlouho nebyli. Nejspíš jsme mu byli zrovna my dva ukradení.
Chvíli jsem dával aspoň trochu pozor, ale pak mě to omrzelo a já si lehl na lavici. Zavřel jsem oči a málem bych i usnul, kdyby nezazvonilo.
Kuro
Bylo vidět, že Christiána to nudilo. Naštěstí ale škola uběhla rychle, takže jsem ho donutil neusnout.
Tentokrát jsem šel ke skříňkám s ním a pak spokojeně vyšel ze školy. Konečně konec.
S úsměvem jsem vycházel ze dveří , dokud jsem nespatřil člověka asi 10 metrů ode mně. Úsměv mi rázem zamrzl a hned jsem se schoval za Christiána, který vůbec nechápal, co mi je.''Jsi v pořádku?'' Podíval se nechápavě na mě a já ukázal na postaršího muže , který si mě naštěstí ještě nevšiml.''Táta.''Špitl jsem roztřeseně.
Ihned jsem ho začal táhnout pryč, ale pro mou smůlu si mě i přesto všiml a naštvaně se ke mě vydal.
ČTEŠ
Strach z upíra
Vampire(Můj první příběh) V tmavém lese,v jedné jeskyni, žije upír. Moc lidí tam nechodí, a když už, tak se nevrátí. Díky němu. Co je na něm zvláštního? Nikdo neví. Co se proto stane, když jeden kluk uteče do onoho lesa a hned za ním kluci co ho chtějí zml...
